Divadelní noviny Aktuální vydání 17/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

17/2019

ročník 28
15. 10.–28. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Divadelní loučení s Ivanem Rajmontem

    Zhruba před rokem jsem se po představení výtečně nastudovaného Fausta s režisérem Ivanem Rajmontem domlouval, že si postupně „rozšířím vzdělání“ o jeho práce v Divadle F. X. Šaldy, kde byl od roku 2013 šéfem činohry. Letos v lednu jsem se ke své lítosti vydal do Liberce, abych zhlédl Rajmontovo poslední režijní dílo, které již nedokončil, protože jej koncem minulého roku přemohla zákeřná nemoc. Goldoniho Poprask na laguně nestihl s ansámblem nazkoušet; práci za něj převzal scénograf Martin Černý, který měl k dispozici jeho režijní rozklad a který s ním rovněž spolupracoval na inscenaci Poprasku v ruské Jaroslavli před deseti lety (stále se tam hraje).

    Obzvlášť ženské postavy musejí mít v rukávu celou škálu výrazů – od nevinnosti, přes dotčenou ctnost po ryzí pavlač FOTO PETR NAŠIC

    Obzvlášť ženské postavy musejí mít v rukávu celou škálu výrazů – od nevinnosti, přes dotčenou ctnost po ryzí pavlač FOTO PETR NAŠIC

    Premiéru měla Goldoniho komedie v Rajmontově úpravě 29. ledna a byla pojata jako poslední loučení s režisérem. V představení byla znát jeho zkušená ruka. Jeho dílem byl i nápad anachronicky zařadit úkony orgánů činných v trestním řízení někam do italských padesátých let (jak roztomile starobylou věcí je dnes psací stroj!), rozvoz pizzy na bicyklu, ale i mobilní telefonování. Na scéně dva domy jako tvrze, z nichž na sebe poštěkává osazenstvo, židle, stoly a tmavomodrý dech moře v pozadí.

    Kromě pohybové souhry při kolektivních scénách musejí obzvlášť ženské postavy mít v rukávu celou škálu výrazů – od nevinnosti, přes dotčenou ctnost po ryzí pavlač, ale i muži byli dobře, v jemné a přesné míře infikováni „neorealistickými“ gesty. Scénický „stroj“ fungoval podle Rajmontových not v Liberci velice dobře, bylo znát, že se divadlo může spolehnout na své opory jako Markéta Tallerová, které neselhávají, že talenty jako Tomáš Váhala (Beppo) neustrnují ve vývoji a že na sebe výrazně upozorňují talenty nové (Michaela Fojtová jako Checca neboli Čudla). Jen místy bylo poznat, že by neškodilo více drezury: například huhlavý Padre Fortunato je Martinem Poláchem zbytečně „přehuhláván“, takže mu místo špatně není někdy rozumět vůbec.

    Představení však mile „prošumělo“ jako dobře vychlazené lehce perlivé prosecco, na jehož konci byl jen o to větší smutek z Rajmontova odchodu.

    Divadlo F. X. Šaldy, Liberec – Carlo Goldoni: Poprask na laguně. Překlad Jaroslav Pokorný. Úprava a režijní koncepce Ivan Rajmont, režie a scéna Martin Černý, kostýmy Marta Rozskopfová. Premiéra 29. ledna 2016.


    Komentáře k článku: Divadelní loučení s Ivanem Rajmontem

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,