Divadelní noviny Aktuální vydání 12/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

12/2019

ročník 28
11. 6.–24. 6. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Divadelní glosy (nejen) z Plzně (No. 31)

    Zdálo by se, že napsat zábavnou hru o fyzikovi a fyzice je nemožné. A podaří-li se to přece, že najít herce, který by text srozumitelně předal divákům formou one man show je ještě nemožnější. Omyl! V plzeňském Dialogu takové divadlo inscenuje a sám hraje Jakub Zindulka. V pondělí 15. března zde měla v překladu Lucie Kolouchové premiéru inscenace hry amerického autora Petera Parnella Fajnmen (QED). Jakub Zindulka v ní hraje hlavní roli, je režisérem inscenace a rovněž autorem scénického a výtvarného řešení.

    Diváci prožijí jednu noc v pracovně proslulého vědce, učitele, hudebníka, malíře, amatérského herce a milovníka krásy žen, přírody a života – Richarda Feynmana. Foto Dialog

    Vznikla inscenace, která ve vás bude dlouho doznívat. Která vás nenechá spát. Ačkoliv se při ní dobře bavíte, ještě více o ní po jejím skončení přemýšlíte. O člověku, kterého jste díky ní poznali. O životě a o smrti. O síle osobnosti. O nadšení. O zvídavosti. O vůli. O nadhledu. O naději. O pokoře. A o kvantové fyzice.

    Hra je jakousi sondou do nitra fenomenálního fyzika Richarda Feynmana, nositele Nobelovy ceny, spolutvůrce atomové bomby, ale také výborného kreslíře, amatérského herce, bonvivána a popularizátora fyziky, jehož knihy určené široké veřejnosti najdete i na tuzemských pultech. Vše se odehrává během jednoho večera a noci na sklonku života tohoto vskutku renesančního muže. Jednoduché scénické řešení odpovídá charakteru hry, nasvícení i dobře zvolená scénická hudba nevtíravě podkreslují příběh. Vytvářejí až magickou atmosféru tajemna nebo podtrhují realitu přítomnosti.

    Úspěch hry úzce souvisí s výkonem hlavního představitele. Na něm je, aby strhl publikum, aby ho nenudil, aby správně odlišil momenty dějové i úvahové, aby vyvážil polohy humorné s vážnými a filozofickými. Aby jedna neshazovala druhou, aby se vzájemně podporovaly a žádoucím kontrastem zdůrazňovaly. Aby jejich plný význam zůstal zachován během celého představení. Představitel Feynmana musí správně volit pauzy, aby divák stačil text vstřebat. A nesmí ani na vteřinu polevit ve svém živelném zaujetí pro věc – vždyť hraje extrovertního fyzika, vědce, který pro vědu žije, dýchá, který je fyzikou a přírodními zákony fascinován! Muže, pro nějž je jejich zkoumání jedním velkým dobrodružstvím. Perfektní dikce a absolutní srozumitelnost textu je zde naprostou nezbytností. A všechny tyto momenty v plzeňské inscenaci jsou – ba dokonce ještě víc.

    Výkon Jakuba Zindulky je fascinující a výbornou partnerkou je mu i Dagmar Kotorová v epizodní roli neodbytné studentky Miriam Paulové. Foto Dialog

    Výkon Jakuba Zindulky je fascinující. On nehraje Feynmana, on jím je! Strhne vás svým nadšením, zaujetím pro věc. Pojmy a odbornými termíny hází zcela samozřejmě jako pingpongovým míčkem. Komunikuje s publikem zcela přirozeně, spontánně a otevřeně, ale i zvláštním způsobem mezi řádky, pod povrchem. Když hovoří na jevišti sám k sobě, hovoří stejně tak s lidmi v sále. Jeho Feynman je šarmantní, vtipný, rozhodný, uvolněný a náhle vnitřně křehký. Představení je v jeho podání neuvěřitelně napínavé, ani na vteřinu neztrácí dech a graduje v nečekanou křehkost. Výbornou partnerkou je herci Dagmar Kotorová v epizodní roli neodbytné studentky Miriam Paulové. Představuje a vyjadřuje ženský prvek spojený s přírodou. Tou přírodou, jejíž zákony nedávají vědci spát. Celý život jsem se snažil tančit s Paní přírodou a svádět ji… jenže ta tě svůj závoj nadzdvihnout nenechá, říká v závěru hry.

    Fajnmen je hluboce lidskou inscenací o dobrodružství vědy i pestrosti lidského života. Není obvyklé, aby divák odcházel z divadla současně pobaven, dojat a poučen, a k tomu s touhou si o kvantové fyzice něco přečíst. Vždyť je to přece tak neuvěřitelně zajímavé! Nová inscenace v Dialogu je tedy nejen skvělým divadlem a velkým hereckým koncertem, ale také neobyčejnou popularizací vědy a fyzikálních zákonů. A ten Feynman musel být opravdu „fajn chlap“! Nenechte si ho ujít.

    Zindulka nehraje Feynmana, on jím je! Strhne vás svým nadšením, zaujetím pro věc. Jeho Feynman je šarmantní, vtipný, rozhodný, uvolněný a náhle vnitřně křehký. Foto Dialog

    P.S. QED, zkratka, kterou používal Feynman pro označení teorie kvantové elektrodynamiky, je zároveň zkratkou latinského quod erat demonstrandum, tedy což mělo být dokázáno, která se uváděla jako znak pro ukončení matematického důkazu. Taková další Feynmanova hříčka…

    Divadlo Dialog, Plzeň– Peter Parnell: Fajnmen (QED)Překlad: Lucie Kolouchová, režie a výtvarné řešení: Jakub Zindulka, odborný poradce: Ing. Jan Očenášek Ph.D., světla: Miroslav Herejk. Hrají: Jakub Zindulka a Dagmar Kotorová. Psáno z premiéry 13. 5. 2019.


    Komentáře k článku: Divadelní glosy (nejen) z Plzně (No. 31)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,