Devalvace herecké profese prolíná všemi disciplínami

Není to povzbudivé vykročení do nového roku. Herci, kteří se nechtěli stát otroky dabingových studií a nabídli pravidla tvorby, již osm měsíců nepracují. Domnívali jsme se, že vstřícností zadavatelů a pochopením výrobců vznikne konsenzus, jenž zastaví zhůvěřilou praxi komerčních produkcí, které od výkonných umělců vyžadují více práce v kratším časovém úseku za stále nižší finanční ocenění. (Před časem jsem se upřímně zasmál, když kolega herec nadaboval hlavní roli, přišel k produkční, vytáhl z náprsní kapsy peněženku a upřímně se zeptal: „Kolik platím?“ – s odstupem času mi při vzpomínce na tuto situaci tuhne smích na rtech.)

Příčina tristní situace je zřejmá: nekompatibilita a absence pocitu pospolitosti v herecké rodině. A také to, že nás nepodpořili zástupci ostatních profesí (režiséři, zvukaři, překladatelé atd.), sami nejednotní z pochopitelného strachu, že také ztratí práci. Na druhé straně to, že nekalé praktiky komerčních výrobců audiovize postihují další profese, znamená světélko naděje – nejsme v tom sami. Povzbuzením pro nás všechny (pro které je prioritou zachování tradiční herecké profese) je novoroční výzva ostatních profesních asociací:

Vážení kameramani, střihači, zvukaři, herci, producenti, zkrátka vy všichni, kteří pracujete v audiovizi!

Na valné hromadě Asociace režisérů a scenáristů (ARAS) jsme se shodli s DILIA, FITES, Asociací producentů v audiovizi (APA), Asociací filmových střihačů a střihaček (AFS) a Asociací českých kameramanů (AČK) o nutném setkání všech asociací v audiovizi, na němž bychom se dohodli, jak dále postupovat ve společných zájmech. V současné situaci by bylo správné, abychom si řekli, jak spolu souvisíme a jaké máme priority. Domníváme se, že by měla vzniknout zastřešující organizace, složená ze všech našich oborových spolků, a to tak, abychom postupně našli společný jazyk, protože společné problémy už máme!

Herecká asociace tuto aktivitu vítá a rozhodně se jí aktivně zúčastní.

Jiří Hromada