Divadelní noviny Aktuální vydání 17/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

17/2019

ročník 28
15. 10.–28. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Co s ošklivým světem za dveřmi

    Sirotci Denise Kellyho hovoří o tom, jak se v rámci rodinného mikrokosmu vypořádat s „ošklivými“ jevy vnějšího světa. Jak reagovat, když jsme s nimi přímo konfrontováni; co dělat, když nás nějak determinují; či jak jim i preventivně předcházet. Sdělují to naturalisticky razantně, nepřikrášleně.

    Denis Kelly: Sirotci

    Marek Němec, Monika Zoubková a Jan Plouhar v bytovém divadle FOTO MICHAL HLADÍK

    Sledujeme trojici postav, manžele Helen a Dannyho (mají jedno dítě a druhé čekají) a Helenina bratra Liama; Helen a Liam jsou sirotci (rodiče za jakýchsi okolností uhořeli). Měli nelehké dětství, Helen si však našla „solidního“ partnera a vede spořádaný rodinný život, Liamův život je ale nadále jakoby vykořeněný, (silně negativně) ho ovlivňuje rasově nesnášenlivé prostředí. Autor ve své hře nestraní žádné z postav, umně snáší pro a proti vůči jejich jednání, které se odvíjí od výchozí situace hry: Liam se „tam venku“ střetl s jakýmsi člověkem a je celý od krve…

    Nejjednodušší úlohu má v inscenaci Filipa Nuckollse Jan Plouhar jako Liam. Je obsazen po typu, již od pohledu vypadá jako problémový člověk. A byť herec postavě s jednodušším charakterem vtiskuje zajímavé valéry až jakési odzbrojující bezelstnosti (Liam jako by si ani neuvědomoval, že svým jednáním činí něco špatného, jako by to měl geneticky či ranou výchovou dané), dál než za uvedený typ se ve svém výkonu nedostává. Marek Němec, nejtvárnější z trojice protagonistů, hraje Dannyho svým obvykle úsporným projevem, se starostlivým výrazem a v mírně ironickém udivení. Danny je ve vztahu k ostatním spíš v defenzivě, více reaguje na druhé, než by sám jednal. Nadto poněkud protivně a vy­kon­struo­va­ně působí jeho jistá „dušínovská“ spravedlnost, s níž se bere za vyřešení věci. A protože herec dostává vlastně jedinou větší příležitost, jak více rozvinout charakter postavy – poté, co Danny zastraší Liamovu oběť –, nachází se v hereckém trojúhelníku vlastně jen „vzadu“, není jeho hybnou silou. Nejtěžší pozici má Monika Zoubková jako Helen. Je tahounem inscenace; její postava je praktická žena, dobře poučená (díky nelehkému dětství) životem. Ví, co je (pro ni) podstatné: ochránit rodinu (Liama) stůj co stůj a v tomto zájmu jedná i se svým „idea­lis­tič­těj­ším“ manželem. Zoubková hraje zaťatě, „hlava nehlava“, svoji roli nemilosrdně „valí“ vpřed – bohužel na úkor větší plastičnosti figury. O Helen, jejím nitru, se toho vlastně příliš nedozvíme – což je na škodu zejména v pasáži, ve které s Dannym probírají, zda očekávané dítě skutečně přivést na svět, či ne.

    Úhrnem řečeno: i když herci postavy dobře „posazují“, i když je činí věrohodnými, k rozkrytí hlubších pater jejich charakterů se nedostávají. Možná tato skutečnost souvisí i s prostředím, ve kterém se Sirotci hrají – nikoli v Divadle v Celetné, ale v intimním bytovém prostoru ve Vodičkově ulici. Zdá se mi totiž, jako by inscenátoři podléhali dojmu, že zvolená komorní scéna už jaksi automaticky produkci vtiskne intenzivnější sdělení, že tu herci budou působit přesvědčivěji a autentičtěji než v prostoru tradičním. Není tomu tak: a určitá režijní nedostatečnost – kdy herci ze svých postav vydolovávají míň, než by bylo možné – jako by se tu naopak vyjevovala jako ve zvětšovacím skle.

    Spolek Kašpar Praha – Denis Kelly: Sirotci. Překlad Ester Žantovská, režie Filip Nuckolls, výprava Petra Krčmářová, dramaturgie Lenka Bočková. Premiéra 11. května 2015 v bytovém divadle. (Psáno z reprízy 13. května 2015.)


    Komentáře k článku: Co s ošklivým světem za dveřmi

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,