Divadelní noviny Aktuální vydání 15/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

15/2019

ročník 28
17. 9.–30. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Cirqueon: Prostor plný artistů

     Je skoro nemožné postřehnout, že v Nuslích se děje něco pro české divadlo důležitého. A když ne pro české divadlo, tak pro nový cirkus u nás. Vše se totiž skrývá v nenápadném dvoře bývalé textilní továrny, k jejímuž nalezení je nutné minout nepříliš seriózně vyhlížející zastavárnu na rohu Ctiradovy ulice a posléze před poutačem obchodu s žonglérskými potřebami s výhružným: „Žongluj!“ zahnout a modrými vraty projít do fabriky. Otvírají se hydraulicky na dálku, takže závoj tajemna vás neopouští do poslední chvíle. Na nádvoří zaniklé industriální manufaktury návštěvník lehce zatápe. Po cestě potká ještě neavizovanou keramickou dílnu. Pokud mu jde skutečně o divadlo a nechce raději zůstat u hrnků, je nasměrován dál až k starým plechovým dveřím s nápisem Cirqueon – Centrum nového cirkusu. V úterý 2. února tam slavnostně za doprovodu kamer internetové Bedna TV otevřel produkční tým Davida Kašpara z Asociace pro současný cirkus Cirqueon tréninkový prostor, určený umělcům nového cirkusu a také zájemcům, kteří se této umělecké disciplíně a jejím výrazovým prostředkům chtějí učit na odborných kurzech. Centrum tvoří dvě větší místnosti. Jedna je určená k posezení a studiu odborné literatury, druhá slouží k samotnému tréninku umělců a pořádání odborných kurzů pro veřejnost.

    Škola, trénink, workshop

    S časem jsme si zvykli na každoroční Letní Letnou plnou artistů, eskamotérů, žonglérů, akrobatů nejen z Čech, ale především z celého světa. Už před lety v hledišti představení Divadla Continuo na festivalu Divadlo evropských regionů mě napadlo, jak rád bych takového divadla viděl více. Letná byla posléze příjemným osvěžením v záplavě konvenčních, divadelní fantazii ubíjejících klišé. Podobné inscenace však potřebují ke svému vzniku zázemí, čemuž plně vytížená ansámblová divadla nemohou vycházet vstříc, ač by průkopnickým na poli nového cirkusu aktivitám fandila sebevíc. V zahraničí je dobrým zvykem, že inscenace vznikají jinde, než se hrají. Přijde mi vždycky absurdní, že jsou u nás zkoušením inscenací divadla zablokována na týden, čtrnáct dnů, či dokonce déle. To nemá smysl. V divadle se má hrát a zkoušet se má ve zkušebně, uvádí Jiří Sulženko z Centra pro nový cirkus. S takovými problémy se například při svém vzniku potýkala bleskově legendární La Putyka herce, performera a režiséra Rostislava Nováka (postupně se rodícího principála, užene-li na maringotku s nočním pracantem Dykem štědrého sponzora, což je výborný marketingový tah). Pro účely zkoušení inscenací vyhradili v Centru pro nový cirkus první polovinu dne, kdy je prostor otevřený případně individuálnímu tréninku artistů. Pořádáme také příležitostné víkendové kurzy a Rosťa Novák teď zve na interní workshop člena legendárního kanadského Cirque du Soleil. Když už tu někdo takový bude, není důvod, proč by nemohl udělat v našich prostorách workshop pro veřejnost, odpověděl Jiří Sulženko na moji otázku, nakolik spolupracují právě s Novákem.

    Naučit se žonglovat

    Navečer se Centrum otvírá zájemcům o různé kurzy, k nimž patří například náročná závěsná akrobacie. Během mé návštěvy probíhala výuka žonglování pod lektorským dohledem Václava Jelínka, který před několika málo lety absolvoval katedru alternativního a loutkového divadla DAMU a nyní vyučuje žonglování na katedře nonverbálního a pohybového divadla HAMU, a Adama Jarchovského, člena žonglérské skupiny Kruhová parabola. Složení jejich žáků prozrazovalo, že přijít a naučit se žonglovat může skutečně každý – začátečníci i pokročilí. Obdivoval jsem Jelínkovu trpělivost, s níž hleděl na nezdařené pokusy svých žáků, kdy znovu a znovu sbírali své míčky ze země. Hrbili se, ruce trčili do prostoru a on vytrvale opravoval jejich chyby.

    Móda, nebo právoplatný divadelní druh?

    Centrum nového cirkusu zaštiťuje kromě otevřeného tréninkového prostoru také vzdělávací platformu včetně obligátních webových stránek. Na jejím budování úzce spolupracuje dramaturg Letní Letné Ondřej Cihlář, autor knihy Nový cirkus. Prostor má postupně ožít knihkupectvím a knihovnou odborné literatury, videopůjčovnou záznamů cirkusových představení a přednáškami o novém cirkusu. Všímavější si již skládají dohromady osu spjatou s improvizační jednotkou Divadla VOSTO5 Kašpar – Cihlář – Havelka, na jejímž konci může stát i výuka nového cirkusu na vysokých uměleckých školách, o čemž ještě nechtějí příliš otevřeně mluvit. Je už jen otázkou času, kdy si nový cirkus prorazí cestu i na akademickou půdu. Rozmach tohoto divadelního proudu by se jistě šmahem dal odsoudit jako pouhá módní vlna, nesoucí se na sentimentální manýře oživování opuštěných industriálních prostor a naplňující cirkusová šapitó, která předtím neprávem obsadili rodičové s uřvanými a cukrovou vatou oblepenými ratolestmi jen proto, že tam uvidí plno zvířátek (ta v novém cirkusu nenajdou). Kasovní úspěch La Putyky či křehká tradice Letní Letné ještě není důvodem, proč ho etablovat jako samostatný divadelní druh. Přináší se sebou však řadu výrazových prostředků, které svoji originalitu zakládají na fungování ve zcela nové jevištní struktuře, jejíž výuka v Centru pro nový cirkus přinese divadlu konečně čistokrevné novocirkusáky.


    Komentáře k článku: Cirqueon: Prostor plný artistů

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,