Divadelní noviny Aktuální vydání 17/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

17/2019

ročník 28
15. 10.–28. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Čelákovické glosy (No. 14)

    Dirigent Tomáš Hála se věnuje francouzské barokní opeře už od sklonku devadesátých let. Jeho nastudování opery Castor et Pollux od J. P. Rameaua (premiéra v roce 1999 ve Stavovském divadle) bylo velkou událostí. Tentokrát postavil před posluchače pražské konzervatoře (kde teď působí) podobně velkou výzvu, jako tehdy před soubor opery ND: nastudoval a provádí s nimi (poprvé u nás) Psyché od J. B. Lulyho.

    Velkou barokní operu upravil pro tento účel do komorní verze: zkrátil ji prakticky o polovinu a přeinstrumentoval (hrály dvoje housle a violoncello, cembalo a varhanní pozitiv). Kromě přípravy zpěváků (role jsou obsazeny několikrát, aby si všichni mohli „vyzkoušet“ náročnost vokální sazby i jazyka – zpívalo se francouzsky) se samozřejmě věnoval i instrumentalistům, které vedl k historicky stylové hře. Herecký projev s využitím základní barokní gestiky se studenty připravili režisér Tomáš Šimerda a choreografka Marcela Benoni. Režijní koncepce pracovala kromě historické stylizace také se soudobými prvky – komorní sbor byl zpočátku představen jako partička hipsterů, kteří ovšem později kromě zpěvu tančili i barokní tance.

    Psyché. FOTO archiv PK

    Premiéra byla v březnu, červnová repríza, které bohužel nemohla předcházet opakovací zkouška, potvrdila jistotu nastudování hudebního i hereckého. Instrumentalisté i zpěváci pružně reagovali na občasný dirigentův pokyn (často jen hlavou, protože měl plné ruce práce – hrál střídavě na cembalo a varhanní pozitiv).

    Taková úroveň provedení by nebyla možná bez velkého pracovního vkladu studentů. Na malém jevišti konzervatorního divadla se pohybovali v obou stylových rovinách (současné i barokní) zcela samozřejmě; slyšeli jsme dobře vedené, nezkažené hlasy, které mají možnosti dalšího vývoje. Za všechny sólisty – kromě konzervatoristů zpívali i dva jejich spolužáci, dnes už posluchači AMU – jmenuju Šárku Stejskalovou, na jejímž výkonu se vůbec nepoznalo, že vystoupila v roli Venuše poprvé.

    Psyché a Amor. FOTO archiv PK

    Výsledná pozitivní energie, která vyzařovala z jeviště, ve mně doznívala ještě druhý den. Na rozdíl od negativního pocitu z Figarky ve Venuši ve Švehlovce, který bohužel taky přezníval…

    Divadlo Na Rejdišti, Praha – Jean Baptiste Lully: Psyché. Hudební nastudování, cembalo, varhanní pozitiv Tomáš Hála, režie Tomáš Šimerda, choreografie Marcela Benoni, scéna Vladimír Soukenka, kostýmy Josef Jelínek. Premiéra 9. 3. 2017 (psáno z reprízy 8. 6. 2017).

    • Autor:
    • Publikováno: 20. června 2017

    Komentáře k článku: Čelákovické glosy (No. 14)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,