Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2019

ročník 28
16.–29. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Čechov hrá rozšafně

    Pokud bylo Divadlo Viola před padesáti lety místo spjaté především s nonkonformním uměleckým vyjádřením, beatniky Ginsbergem, Ferlinghettim a zejména jejich českým pokračovatelem Václavem Hrabětem, pak dnes je přesně na druhém konci tohoto uměleckého spektra. Přesto je stále pozoruhodné. Jen nonkonformitu vyměnilo za noblesu a beatnictví za rozšafný nadhled. Když jsem vstoupil do Violy u příležitosti premiéry inscenace Když teče do bot, cítil jsem se jako za první republiky, v níž jsem nikdy nežil. Ale takhle nějak si ji představuji. Muži v oblecích, dámy ve večerních toaletách, všichni sedí u kavárenských stolků, pijí víno a sledují v podstatě kabaret, který je baví, který je násilně nenutí měnit životní hodnoty. Svým způsobem je to určitá avantgarda k dnešku. Nebo spíš takové vznešené outsiderství.

    Když teče do bot je především hereckým koncertem Taťjany Medvecké  FOTO VIKTOR KRONBAUER

    Když teče do bot je především hereckým koncertem Taťjany Medvecké FOTO VIKTOR KRONBAUER

    Když teče do bot je pásmo humoresek a jedné aktovky, které napsal Anton Pavlovič Čechov. Nejde však o příliš známá díla tohoto ruského literárního a divadelního bohatýra. Večer je složen z jeho nejranějších textů, které spojuje role hlavního hrdiny či hrdinů, kteří jsou, ač ve veselých výstupech, spíše smutnými hrdiny či antihrdiny. Jsou to nešťastníci, jejichž osudy dobře ilustrují typové situace a lidské vztahy, které jsou zjevně nadčasové i nadregionální.

    V rámci inscenace mají všechny podobu spíše scénických čtení, zejména hned úvodní Román s basou, který skutečně aktéři, tedy Taťjana Medvecká a Jaromír Meduna, na jevišti čtou, zatímco zbylí dva, Lilian Malkina a Lukáš Jurek, ve statických polohách doprovázejí čtené drobnými jevištními výstupy. Následující scénky se už bez partesu sice obejdou, přesto i vzhledem k nevelké rozloze pódia zůstává jejich provedení spíše v poloze kabaretního vystoupení bez komplikovaných kulis a náročného pohybu. Vše stojí na textu a samozřejmě také na schopnosti herců vše „uhrát“ pouze řečovým výrazem a mimikou.

    A nutno říct, že Čechovovy krátké povídky, jež lze zařadit do linie Gogolových pseudorealistických či Charmsových zcela absurdních próz, našly ve všech čtyřech hercích skvělé interprety. Vrcholem byla jediná aktovka v pořadu – Jubileum – ponechaná na závěr večera. Groteskně kritická sonda do vztahů mužů a žen na pozadí výročí existence banky dala neuvěřitelný prostor zejména hereckému koncertu Taťjany Medvecké.

    O pásmu Když teče do bot by se s trochou nadsázky dalo říct, že je to představení, jež by mohlo být lakmusovým papírkem pro všechny, kteří si myslí, že bez komplikovaných metaforických rekvizit, složitých režijních postupů a audiovizuálních efektů to už dneska prostě nejde. Jde a je milé si to občas připomenout.

    Divadlo Viola – Anton Pavlovič Čechov: Když teče do bot. Scénář Lída Engelová a Johana Kudláčková, režie Lída Engelová, scéna Ivo Žídek, kostýmy Ivana Brádková, hudební spolupráce Petr Mandel, choreografie Elena Senkevich. Premiéra 28. ledna 2016.


    Komentáře k článku: Čechov hrá rozšafně

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,