Divadelní noviny Aktuální vydání 9/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

9/2024

ročník 33
30. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kontext Zahraničí Zprávy

    Budoucnost nezávislého umění

    Asociace nezávislých divadel ČR uspořádala ve spolupráci s Evropskou asociací nezávislých scénických umění (EAIPA) na začátku června mezinárodní konferenci, kterou teď můžete celou shlédnout na YouTube kanálu české asociace.

    Foto: MEZINÁRODNÍ KONFERENCE AND ČR & EAIPA PRAHA 2023

    Konference se zúčastnilo přes 50 zahraničních zástupců sektoru nezávislého scénického umění z Evropy a přilehlých zemí. Dalších zhruba 20 hostů přijelo z Bavorska v rámci nově vzniklé Bavorsko-české platformy pro nezávislá scénická umění. Tuto spolupráci hned v úvodu konferenci představil kurátor živého umění Petr Dlouhý společně s německou producentkou a dramaturgyní Julií Opitz. V rámci spolupráce proběhla v době konference také tři bavorská představení na různých místech v Praze.

    Témata přednášek konference se týkala převážně situace v nezávislém sektoru, účastníci konference se tak mohli seznámit s tím, jak funguje (či nefunguje) nezávislá scéna v Německu, Srbsku, Polsku či Portugalsku. Specifický pohled na nezávislou scénu představil arménský producent a zakladatel festivalu High-Fest Artur Ghukasyan.

    Dva zajímavé úhly pohledu na udržitelnost v kultuře nabídli německá manažerka udržitelnosti v kultuře Diana Palm a bulharský režisér a dramatik Stefan Prohorov. Zatímco Diana Palm se věnovala udržitelnosti v rámci procesního řízení projektů z pohledu zdrojů, procesů a financování, Stefan Prohorov klad otázky, kde se živé umění v rámci udržitelnosti nachází, a co opravdu dokáže ovlivnit v rámci celé společnosti. Upozornil na to, že nezávislý sektor má, na rozdíl od ostatních odvětví, vysokou kredibilitu. Takže tím hlavním, co by měl nezávislý sektor v rámci ekologické udržitelnosti dělat, je neustále upozorňovat na tyto problémy a věnovat se jim ve svých produkcích.

    V souvislosti s udržitelností představil na konferenci německý režisér a architekt Axel Tangerding projekt depozitu s divadelní technikou, který byl zřízený v Mnichově už před 45 lety a je k dispozici zejména nezávislému sektoru. Tato velká servisní organizace poskytuje podporu až tisíci kulturních akcí ročně formou levného pronájmu divadelní techniky.

    Český projekt skladu uměleckého materiálu poskytovaného za odvoz „art re use“ představil jeho koordinátor Jan Vincenec. Jedinou podmínkou pro odběr je návrat darovaného materiálu zpět do kulturního provozu. Projekt funguje od léta 2021 a za dobu své existence rozdal už přes 40 tun materiálu.

    Foto: MEZINÁRODNÍ KONFERENCE AND ČR & EAIPA PRAHA 2023

    Prezidentka EAIPA Ulrike Kuner představila Kodex spravedlnosti, který byl vypracován v Rakousku ve spolupráci Rakouské asociace nezávislých scénických umění a rakouským Ministerstvem pro umění a kulturu. Kodex zahrnuje šest oblastí: transparentnost, spravedlivé odměňování, zdroje financování, respektující spolupráci, diverzifikaci a sociálně-právní rámec. Výsledkem celého procesu je Katalog spravedlnosti, který obsahuje už konkrétní příklady a návrhy, jak spravedlnosti v nezávislém umění dosáhnout. Ten rakouská asociace představí na konci června tohoto roku.

    Konference dala prostor také výzkumným pracovníkům. Německý výzkumník Thomas Fabian Eder prezentoval data, která ukazovala vývoj digitálního obsahu a technických znalostí v oblasti kultury. Pandemie covidu urychlila potřebu znalostí v oblasti digitální techniky a větší využití v kultuře. Tereza Raabová, expertka na evaluaci a ekonomiku kultury, prezentovala analýzu a výsledky sběru dat v rámci členské základny Asociace nezávislých umění. Data prezentují dopady nezávislého sektoru na ekonomiku: kolik peněz jde v souvislosti s nezávislým uměním do dalších oblastí jako je ubytování, doprava a další. Tato data jsou nezbytným argumentem pro vyjednávání s politiky a veřejnou správou. Olga Škochová Bláhová, expertka na kulturní plánování, prezentovala data porovnávající alokaci finančních prostředků do jednotlivých krajů České republiky. Data ukazují, že do kultury investuje nejvyšší prostředky hlavní město, v krajích jsou alokované prostředky násobně nižší a směřují především do zřizované sféry. Podpora nezřizované kultury je v některých krajích velmi nízká.

    V obou dnech tvořily závěrečný blok panelové diskuze. První den se debata věnovala možnostem spolupráce zřizované a nezřizované scény. Debaty se zúčastnili za zřizovanou scénu Barbara Gregorová, dramaturgyně činohry Národního divadla v Brně, a Daniel Přibyl, dramaturg a ředitel Městských divadel pražských. Za nezřizovanou scénu Lenka Havlíková, ředitelka Divadla X10 a předsedkyně AND ČR, a Axel Tangerding, režisér a zakladatel mnichovského Meta Theater. Posledním účastníkem byl Edin Jašarovič, děkan Fakulty dramatických umění na Černohorské univerzitě, který přinesl zkušenosti z obou sektorů. Všichni účastníci se shodli, že spolupráce obou sektorů je žádoucí a někde už i probíhá. Daniel Přibyl upozornil na to, že je nutná otevřenost, ale je nutné si uvědomit, že jde o otevřenost, která bolí. Vzájemné kompromisy a pochopení jsou nutností.

    Druhá debata se týkala rozvoje evropského nezávislého umění a mezinárodní spolupráce. Hostem debaty byli ministr kultury Martin Baxa, ředitel odboru kultury a cestovního ruchu magistrátu HMP Jiří Sulženko, prezidentka EAIPA a výkonná manažerka rakouské asociace nezávislého umění Ulrike Kuner, víceprezidentka EAIPA a prezidentka slovinské asociace nezávislého umění Inga Remeta, a první místopředseda AND ČR Štěpán Kubišta. Jako největší problém sektoru vidí ministr financování kultury a její legislativní rámec, kde je třeba řady změn. Zmínil ale, že projekty v rámci Národního plánu obnovy ukázaly, že česká kultura má vysokou kvalitu, flexibilitu a mezinárodní úroveň. Ulrike Kuner přidala aspekt sociální bezpečnosti: je důležité zaobírat se tím, kolik umělci skutečně vydělávají, zda jim jdou adekvátní finanční odměny z jednotlivých projektů a jaká mají sociální zabezpečení. Inga Remeta dodala, že pracovat v umění už není sexy, lidé chtějí větší zabezpečení, a tak ze sektoru odcházejí.

    Konferenci po oba dva dny uzavřely valné hromady organizujících asociací.

    Účastníci konference si pochvalovali kromě nabitého programu hlavně to, že se mohou vzájemně potkat a sdílet zkušenosti a učit se jeden od druhého.

    Pro více informací se podívejte na záznam konference:

    • Autor:
    • Publikováno: 24. července 2023

    Komentáře k článku: Budoucnost nezávislého umění

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,