Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny >

    Bude vám dobře

    Také do našich středoevropských končin pronikla alotria francouzského školáka Mikuláše a jeho spolužáků, která v několika dílech zaznamenal René Goscinny (v Čechách už vyšlo celkem dvanáct volných pokračování). Spolek Kašpar, který Mikulášovy patálie uvedl vlastně ve světové premiéře, objasňuje v programu k inscenaci, že pražští divadelníci jako jediní zatím získali od vlastníků autorských práv souhlas k jevištnímu zpracování a uvedení.

    Režisér Filip Nuckolls obsadil partu chlapců šesticí zdatných herců a ti, nijak se „po dětsku“ nepitvoříce, vložili do sledu veselých scének nakažlivou energii. Titulního Mikuláše, vykuka s dávkou přiměřené zlobivosti, hraje Matouš Ruml, šprta Celestýna, úpěnlivě se dožadujícího premiantských výhod, Petr Lněnička. Lukáš Jůza naplňuje roli synka bohatých rodičů Augustýna suverénní oprsklostí, ustrašený Kryšpín Václava Jakoubka, který spěchává preventivně sám „na hanbu“, je poznamenán stínem svého otce-policisty. Jedlík Vendelín, ztvárněný nejmladším z protagonistů, Zdeňkem Charvátem, ztělesňuje jistotu „výživy“, Marek Němec se v roli největšího a nejsilnějšího z party Albína s úsměvem dokáže probodyčekovat i zdánlivě hrozivými situacemi. A dospělí? Paní učitelku i maminku ztvárnila Milena Steinmasslová ponejvíce v poněkud ustarané poloze u obou dam, Pavel Lagner sehrál šest pánských rolí s vkusem a jemnými rozlišovacími charakteristikami.

    Všechny anekdotické příběhy jsou dobře pointovány, týká se to jak kolektivního sportování, rvaček nebo lovení čolků, tak i hereckých duetů (kuřáckého či chemicky experimentálního). Jednoduchá scénografie Pavla Kodedy využívá školních lavic, tabule a na pevných panelech připevněného balicího papíru, na němž jsou jenom černou tuší evokována různá prostředí včetně večerního parku. Herci občas zaskočí i jako objekty (tak kupříkladu v dobře vybavené domácnosti u rodičů šprta Celestýna si Marek Němec nad vanou zahraje vodovodní baterii – jedna ruka studená voda, druhá teplá). Od líčení veselých historek z dětství nelze očekávat na jevišti dramatický oblouk, ale zhruba devadesátiminutové pásmo plyne bez přestávky v solidním tempu, hladkému běhu pomáhá i nevtíravá hudba Daniela Fikejze. Produkce je určena starším nostalgikům i „celým rodinám“. Nementorská podívaná jen ojediněle při premiéře probouzela výchovné připodotyky dospělých (u kuřácké scény jedna matka za mnou ujišťovala svého potomka: Uvidíš, určitě jim bude špatně).

    Spolek Kašpar – René Goscinny: Mikulášovy patálie. Překlad Tamara Sýkorová. Scénář a režie Filip Nuckolls, dramaturgie Lenka Bočková, kostýmy Jan C. Löbl, scéna Pavel Kodeda, hudba Dan Fikejz, pohybová spolupráce Petr Nůsek. Premiéra 15. ledna 2012.

    • Autor:
    • Publikováno: 6. února 2012

    Komentáře k článku: Bude vám dobře

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,