Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Bublinky nad Všeněckem

     

    Divadlo Letí uvedlo ve Studiu Švandova divadla inscenaci hry Felicie Zellerové Rozhovory s astronauty. Navazuje na úspěšné scénické čtení, které režisérka Natália Deáková se čtveřicí mladých hereček představila ve stejném prostoru v únoru tohoto roku .

    Konverzační komedie či možná spíš dialogická groteskní fraška německé autorky Felicie Zellerové popisuje mikrokosmos západních domácností hostících au-pair z méně rozvinutých částí světa. Rodinný kruh zde tvoří převážně nepřítomný otec, pracující matka, jedno až dvě děti a mladá výpomoc. Z jejich výpodědí a dialogů, se zaměřením na hlasy matek a au-pair, se skládá text hry. Symbolicky jsou ony astronauty, vyslanými se zástupci vzdálených národů zkoumat malý fragment cizího světa. Situace, která z počátku slibuje oboustranně výhodné podmínky k osobnímu rozvoji, poznání a ekonomickému blahobytu, se stává pramenem konfliktů a generačních a společenských střetů.

    Hana Vagnerová a Jana Stryková jako pečující a opečovávané ženy… FOTO FRANTIŠEK VLČEK

    Dívky jsou popsány jako snaživé, nicméně občas chybující a vždy toužící po vlastním životě. Oproti tomu matky, samy pod silným tlakem, rozvíjejí své životy stupňováním požadavků a svá jednání omlouvají příležitostí, kterou děvčatům poskytují v lepším světě. Ten je však bez vyjímky popsán materiálně. A paradoxně ani po této stránce nenabízí jednoznačnou kvalitu a zvýšení životní úrovně. I přesto je pro mnohé předmětem tužeb a snah. Vrcholným stupněm přizpůsobení a sžití se s rozvinutým světem je pak dosažení výše popsaného rodinného modelu založeného na odcizení, stresu a ekonomické prosperitě.

    Není zde místo pro rovnostářství. Silnější rozkazuje a platí, slabší koná. Při setkání Iriny a Olgy, dvou přítelkyň, které se poznaly v jazykovém kurzu pro cizince, dochází po letech ke stejnému rozdělení rolí – jedna šla za svými sny, je úspěšná a při své zahraniční cestě potřebuje někoho, kdo by se postaral o děti. Druhá je stále na stejném místě a zcela se podřídila hostitelské rodině, pro kterou se stala prakticky nepostradatelnou.

    Inscenace nepředkládá dojemný příběh, ani nové a šokující informace. Jde spíše o fragmentární obraz složený z výkřiků, požadavků, výčitek, nedořečení a nedovysvětlení, který je velmi silný po emocionální stránce. Věty a promluvy se zde vzájemně prolínají a překrývají, objevují se a zase mizí v éteru stejně jako poletující bublinky. Je to jistě zásluhou i překladatelky Zuzany Augustové, že text je tak dynamický a hravý. Přináší mnoho humorných situací a replik, které odlehčí celkově neveselé vyznění hry. Po jazykové stránce plně využívá situaci seznamování se s cizí řečí a systémem uvažování, místy tak připomíná pana Kaplana a jeho třídu.

    V režii Natálie Deákové představují všechny postavy čtyři herečky – Zuzana Onufráková, Barbora Poláková, Jana Stryková, Hana Vagnerová – a ze záznamu Marek Pospíchal. Dámy sedí konzervativně oblečené u pracovních stolů pokrytých kromě kancelářských potřeb i květinami a osobními předměty, ze svých míst se vzdalují jen při telefonování. Nervózní chůze a mobilní telefon jsou atributy matek-manažerek, stejně jako gumové rukavice charakterizují vychovatelky. Herečky přeskakují z jedné role do druhé, vyměňují si repliky, vynalézavě mění hlasy, tóny, gesta a postoje. Vzniká tak barevná změť postav a hlasů žen, dívek a dětí, v níž však není těžké se zorientovat.

    Celek působí dynamickým dojmem, divák si ani neuvědomí, že je vše v podstatě statické. Nevadí ani to, že herečky používají scénář, inscenace totiž ještě není zcela zafixovaná a stále se vyvíjí. Rozhovory s astronauty tak slibují stále se zlepšující příležitost k pobavení a zamyšlení nad tím, zda naše postoje a jednání skutečně přinášejí to, o co jsme stáli.

    Hodnocení: @@@@

     

    Divadlo Letí – Felicia Zellerová: Rozhovory s astronauty. Překlad Zuzana Augustová, režie Natália Deáková, dramaturgie Marie Špalová, scénografie Daniela Klimešová. Premiéra 3. června 2012 ve Studiu Švandova divadla.


    Komentáře k článku: Bublinky nad Všeněckem

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,