Divadelní noviny Aktuální vydání 12/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

12/2019

ročník 28
11. 6.–24. 6. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Brána času

    Fotograf a písmák Bohumil Krčil (1952–1992) se vyústění svého afghánského příběhu nedočkal. Nicméně pointa se letos, v roce jeho nedožitých šedesátin, přece jenom dostavila. Místy rezonuje jazykem oficiálního komuniké, stojí však za to. Ve Francouzském institutu v Kábulu zahájila tamní Chargé d’affaires (a. i.) České republiky Štěpánka Litecká expozici Herát – Brána času. Hlavním efektem bude, že po skončení výstavy koncem listopadu exponáty předá zrekonstruovanému Muzeu Herátu. Krčilovy fotografie se tak po čtyřiatřiceti letech dostanou do místa svého původu, strádajícího nedostatkem obrazového materiálu z vlastní minulosti.

    Exulant Bohumil Krčil studoval v sedmdesátých letech fotografii ve Stockholmu. Toulal se toho času nejen Evropou, nýbrž také Pákistánem, Indií a Afghánistánem. Tamní listopad 1978 komentoval slovy: „V té době již byli lidé zatýkáni bez zjevného důvodu, a někteří i popravováni. Od deváté hodiny večer do pěti do rána byl zákaz vycházení a v noci jste mohli slyšet střelbu… Na jednom přechodu mi celníci zabavili nějaké filmy a přes anglicky mluvícího tlumočníka se mě ptali na mé politické kontakty – jestli pracuji pro CIA nebo tak… Měl jsem švédský pas a naštěstí se mi je podařilo přesvědčit, že studuju architekturu… Jeden den svolal hotelový manažer všechny hosty a řekl nám, že všichni cizinci musí do osmi hodin večer opustit město a že hotel bude zavřený. Bylo jasné, že se chystá něco, pro co úřadující orgány nechtějí mít žádné svědky.“

    Od začátku osmdesátých let působil Krčil v New Yorku, kde všemožně upozorňoval na katastrofu Afghánistánu, ničeného Sověty. Rozumí se, že do služeb dva a půl tisíce roků pěstěné herátské kultury zapojil vlastní záběry. Jejich výběr reprodukuje monografie nakladatelství Torst (2007), nabízející i přehled Krčilovy editorské činnosti. Připravil třeba knihu Česká fotografie v exilu, vydanou ke stejnojmenné pražské přehlídce nakladatelstvím Host v Brně (1990). Z úctyhodně napěchované antologie Sebráno v New Yorku (1987) pořídil na 250 vlastnoručních kopií, zasílaných zájemcům. Sborník, jímž Krčil představuje krajanskou scénu, snad jednou vyjde také u nás. Za pozornost stojí rovněž bohatě fotograficky ilustrované matrice nedokončené makety druhého dílu. Tyto rozhovory, medailony a eseje četl zatím málokdo.

    Patrony všech posmrtných krčilovských počinů jsou manželé Kynčlovi, kteří získali autorská práva i pozůstalost, rozptýlenou mezi příbuzenstvem na Moravě a v Čechách. Nakladatelství Gallery nyní díky jejich zájmu připravuje nové vydání Krčilova Hašiše v domově Bohů, fotoalba zvoucího pod střechu Himálaje za nejstarší hašišovou kulturou světa.

    Josef MOUCHA

    Výstava fotografií Bohumila Krčila s názvem Herát – Brána času trvá ve Francouzském institutu v Kábulu do 15. listopadu.

    Literární noviny číslo 45/2012
    vyšly 8. listopadu 2012.

    www.literarky.cz
    predplatne@literarky.cz


    Komentáře k článku: Brána času

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,