Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2019

ročník 28
10. 12.–23. 12. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Blanka Fišerová

    Blanka Fišerová

    (1977) dramaturgyně, autorka divadelních her, básnířka. Působila jako šéfka činohry a dramaturgyně Slezského divadla v Opavě. Ve vlastním nákladu vydala v roce 2010 debutovou sbírku V bílém. Brněnské nakladatelství DENUDATO právě vydává její druhou básnickou sbírku Zlodějky lžiček, která obsahuje i hudební CD.

    Co vás přivedlo k divadlu

    Byla jsem jím okouzlena už odmalička. Fascinoval a fascinuje mne nejen specifický umělecký, tvůrčí a fantazijní svět, který divadlo nabízí, ale především kouzlo okamžiku a bezprostřední zpětná vazba publika.

    Největší umělecký zážitek

    Je jich víc. Řadu z nich jsem zažila díky ukrajinské režisérce Oxaně Smilkové, s níž jsem spolupracovala na mnoha divadelních inscenacích a projektech. Ty zážitky se týkaly především vzniku a procesu tvorby divadelní inscenace. Ale pokud mám hovořit o „cizí“ inscenaci, pak zatím nic nedokázalo překonat Tři sestry v Young Vic Theatre v Londýně. Režíroval je Australan Benedict Andrews. Moderní inscenace, výjimečná interpretace v rámci všech inscenačních složek, která ale zachovávala s pokorou Čechovův svět. Měla sílu pohnout s člověkem, ovlivnit ho i v jeho běžném životě. Přesvědčila mne, že divadlo takový potenciál má.

    Osobnost minulosti nebo přítomnosti, se kterou byste ráda zašla na kus řeči

    Mrzí mne dodnes, že jsem se nestihla setkat s Věrou Chytilovou. Četla si jednu z mých her a vypadalo to, že se sejdeme. Dokonce jsem v Karlových Varech na Fresh Film Festu seděla pár metrů od ní, ale neměla jsem tu odvahu ji oslovit a třeba pozvat na kávu. Chtěla bych být v její přítomnosti a bavit se o zdánlivě obyčejných věcech. Její Sedmikrásky (i další řada starších filmů) mne dodnes nepřestávají fascinovat. Chtěla bych poznat tvůrce, který má tak výjimečný, rozmanitý fantazijní svět. Bohužel je už pozdě. Takovou chybu už nikdy neudělám.

    Hra/námět, které vás přitahují a které byste chtěla inscenovat či je sama napsat

    Mám v hlavě námět na divadelní hru, velmi černou grotesku z prostředí televizního světa. Zajímá mne téma mediální manipulace, propagandy, zvláště když se v tomto prostředí pohybuji. Jen hledám ještě způsob, jak vše uchopit.

    Výtvarné umění, literatura, film, hudba, které máte ráda a kterým se naopak vyhýbáte

    V dnešní době, kdy je člověk zahlcen mediálními ataky, je těžké se „vyhnout“. Nevyhledávám ale prvoplánové věci, které manipulují s divákem, ať už v jakékoli podobě, nebo výstřelky vytvořené jen proto, aby strhly pozornost k nějaké další události, nebo byly vytvořeny s cílem dobře něco prodat. Neupřímnost je jediné, co mi vadí. Ve výtvarném umění mne fascinují impresionisté, v literatuře groteskně-fantazijní světy Haruki Murakamiho, sleduji Umberta Eca, už jen z toho důvodu, že dokáže sofistikovaně reflektovat naši dobu, čtu Orhana Pamuka, Kao Sing-ťiena… Stále se ale vracím ke klasice, k ruským autorům, k našemu českému odkazu, je toho velké množství. Z básníků mám ráda poetiku Emily Dickinsonové, něžnou průzračnost, ale zároveň i naléhavost. Filmy mne fascinují dlouhodobě, například Tarkovskij, Ejzenštejn, již zmíněné Sedmikrásky Věry Chytilové. V hudbě se teď vracím ke klasickému odkazu. Lidé dokážou vytvořit tak nádherná díla, že bychom potřebovali desítky životů, abychom byli schopni vnímat jejich poselství, krásu i naléhavost.

    Historická či současná osobnost/divadelní postava, která je vám citově nejblíže a – naopak – která je vám vzdálená

    Nejblíže je mi zřejmě kníže Myškin. Připadám si tak někdy. Stále naivní, nepoučitelná, přistupující k lidem s velkou důvěrou a vírou v jejich dobro. Jsou mi vzdáleni lidé, kteří byli schopni napáchat a šířit zlo a krutost – Adolf Hitler například. Často přemýšlím nad tím, kde se v člověku může vzít tak velká nenávist a touha vyhladit všechny „podřadné“ lidi.

    Rostlina/zvíře/kámen/planeta, které máte v oblibě či obdivujete

    Obdivuji planou růži, roste si kdekoli, svobodně, nikdo nemá potřebu ji násilím zušlechťovat. Fascinují mne kočky, jejich tvrdohlavost a různorodé povahy. Ne nadarmo se říká, že lidé bydlí u své kočky (a ne naopak). Líbí se mi křišťál – pro jeho čistotu. A obdivuji planetu Malého prince. Čistě jen kvůli němu a kvůli naději, že takové bytosti existují.

    Etické či jiné hranice, za které byste jako tvůrce nešla

    Nikdy bych nechtěla jakýmkoli mým dílem ublížit druhému člověku. Šokovat, provokovat, to ano. Ale nikdy cíleně zranit někoho druhého.

    Divadelní sen

    Mám ho už dlouho: vlastní divadlo. Ale brzy se mi podaří vytvořit alespoň moje malé bytové. Díky lidem, kteří mají stejné vize.

    Kým/čím byste byla, kdybyste se nevěnovala divadlu

    Neumím si vůbec představit, že bych nebyla alespoň částečně ve spojení s divadelním světem.

    Plus: Zajímá vás umělecká reflexe?

    Zajímá mne taková reflexe, která je kritická, ale zároveň moudrá, přinášející nový úhel pohledu, jehož umělec sám není schopen, protože je tvůrcem.

    • Autor:
    • Publikováno: 8. prosince 2015

    Komentáře k článku: Blanka Fišerová

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,