Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2024

ročník 33
10. 12. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kritika

    Samá noha, samá noha

    Na repertoár Divadla pod Palmovkou přibyla další položka s podpisem F. X. Kalba – inscenace Bezruký Frantík, inspirovaná životním příběhem Františka Filipa, který se narodil bez horních končetin a se svým postižením se dokázal obdivuhodně vyrovnat. Na textové předloze spolupracovali Igor Orozovič a Tomáš Dianiška, na režii se pod oblíbenou značkou podílel kolektiv zúčastněných herců, mezi nimiž přirozeně oba autoři nechybějí.

    Jakub Albrecht hraje Bezrukého Frantíka s obdivuhodnou fyzickou obratností FOTO ROMAN DOBEŠ

    V dosavadní „kalbovské“ tvorbě je Bezruký Frantík trochu výjimečný: žánrem, soustředěním na jednoho hrdinu a také nečekanou dojemností příběhu. Jedná se vlastně o divadelní exemplum, jehož protagonista s příkladnou odvahou a láskou k životu čelí svému handicapu a přitaká lidskosti. Naivita lidové hry se tu potkává s komiksovou zkratkou a černým humorem.

    Vyprávění začíná apokryfní epizodou z Kristova ukřižování, která Frantíkovo postižení uvádí do evangelijních souvislostí. Úloha Šimona z Kyrény, kterého voják náhodně vybral, aby pomohl nést Ježíšovi kříž, je s nadsázkou rozvedena do bizarních podrobností. Už tato první scéna naznačuje autorský přístup k práci s dokumentární látkou. Divadelní vylíčení života Františka Filipa je svérázným typem jeho legendizace, plné „zázračných“ náhod a zkoušek, jež hrdinu provázejí od narození až do smrti.

    František Filip se narodil na počátku 20. století a zemřel na konci padesátých let. Jeho jedinečná životní pouť odráží i českou cestu minulým stoletím, od státní samostatnosti a masarykovské první republiky (TGM pořídil Frantíkovi speciální školní lavici) přes válečné hrůzy po nelidskost komunismu. Režim nakonec Frantíkovu úspěšnou cestu za osobní i materiální svobodou a sebeúctou, na níž nechybí ani umělecké turné a setkání s americkým prezidentem, „odmění“ zabavením kavárny, kterou provozuje, přidělením invalidního důchodu a pobytem v ústavu.

    Dianiškův a Orozovičův text rozhodně není nějaký improvizovaný scénář, ale velmi promyšleně vystavěná hra, kterou všudypřítomně prostupuje slovní i situační humor. Dělat si legraci z handicapu je možná ještě víc na hraně než s nadsázkou vyprávět příběh obětí komunistického režimu jako v jiné Dianiškově hře Mlčení bobříků. Při některých hláškách se až tají dech. Třeba když doktor matce chválí miminko slovy: On je to jinak hezkej kluk – samá noha, samá noha… a nabízí jeho usmrcení nebo když malý Frantík v kostele řeší, za co by ho ukřižovali, když nemá ruce.

    Autoři se nebojí používat slovo „kripl“ ani se dotknout tak choulostivých situací, jako je sex vozíčkářky Evy a bezrukého Františka. Společně s herci se jim daří vyvolat směsici šoku, pobavení a dojetí, z níž naplno vyvstává absurdní tragika jednotlivých situací i přesvědčení, že za každých okolností je možné neztratit lidskost.

    Osvědčenou „kalbovskou“ trojku Tomáše Dianišku, Jakuba Albrechta a Terezu Dočkalovou tentokrát na scéně stylizované jako cirkusové šapitó doplnili Igor Orozovič, Nataša Mikulová a Adam Vacula. Roli Bezrukého Frantíka hraje výtečně nejen po duchu, ale i s obdivuhodnou fyzickou obratností Jakub Albrecht. Bezprostředností a autenticitou bezezbytku naplňuje úsloví „čistému vše čisté“. Igoru Orozovičovi, který je iniciátorem této pozoruhodné inscenace i spoluautorem hudební složky (společně s Ivanem Acherem), připadla úloha Františka Bakuleho, inspirovaná osobností nekonvenčního pedagoga, který v Jedličkově ústavu vychovával handicapované děti k samostatnosti. Ostatní herci s nezaměnitelným humorem a bezpředsudečností „figurují“ mnoho menších, typově vyhraněných postav. Nepřehlédnutelnou výhodou tohoto ansámblu je vzájemné napojení, společný humor, přesné cítění nadsázky. Pozitivní energie, kterou prostřednictvím hry přenáší na své publikum.

    Divadlo pod Palmovkou, Praha – Igor Orozovič a Tomáš Dianiška: Bezruký Frantík. Režie F. X. Kalba, dramaturgie Ladislav Stýblo, výprava Lenka Odvárková, hudba Ivan Acher a Igor Orozovič, pohybová spolupráce Marek Zelinka. Premiéra 30. září 2019.


    Komentáře k článku: Samá noha, samá noha

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,