Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2020

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2020

ročník 29
23. 6.–1. 9. 2020
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Běsi i úlevná vystřízlivění aneb Seriálová všehochuť z Netflixu

    Nejpestřejší doménou produkční a distribuční VOD platformy Netflix (o dvou pozoruhodných filmech z její nabídky jsem psal v minulých filmových Úvahách v DN 9/2020) jsou hrané seriály. K aktuálním hitům z této sféry se zařadil thriller Chalífát realizovaný švédskou veřejnoprávní televizí, kde měl premiéru letos v lednu.

    Gizem Erdogan a Aliette Opheim v seriálu švédské veřejnoprávní televize Chalífát (režie Goran Kopetanović) FOTO JOHAN PAULIN / FILMLANCE INTERNATIONAL AB

    Díky distribuci na Netflixu, jenž na ně zakoupil vysílací práva, je toto napínavé drama dostupné i českým divákům. Osmidílné dobrodružství líčí zákeřné praktiky takzvaného islámského státu, včetně jeho šíření zvráceně vykládaného „džihádu“. Tato extremistická propaganda cílí hlavně na dezorientovanou, sociálně handicapovanou mládež, jež se ráda zhlíží v radikálních změnách.

    Bondovka o zrůdné ideologii

    Jedna z hlavních hrdinek – dospívající Sulle z muslimské rodiny asimilované ve Švédsku – se změní ve fanatickou vyznavačku „pravé víry“ v Alláha. Na důkaz svého přerodu začne nosit hidžáb, náruživě sleduje všelijaké „fake news“ (včetně spikleneckých teorií o 11. září jako spiknutí Mosadu a CIA) a touží po cestě do syrského města Rakka, kde se hodlá přidat k vyznavačům středověkého chalífátu. Další vrstva dramatu – situovaného do roku 2015 – ukazuje, jak to v někdejším centru islámského státu vypadalo doopravdy. Její klíčovou figurou je křehká Pervin – manželka jednoho z militantních džihádistů, která z ohniska fanatismu touží uprchnout.

    Třetí zásadní postavou vyprávění, jež se střídavě odehrává v bývalé baště války proti údajným bezvěrcům (scény z okupované Rakky se natáčely v Jordánsku) a ve zdánlivě spořádaném Švédsku, je agentka tajné služby Fatima. Tato ambiciózní policistka – pocházející z Bosny a zabývající se teroristickými hrozbami – se na vlastní pěst pustí do riskantní akce. S Pervin naváže komunikaci přes její utajený mobil a za příslib bezpečného návratu ji přiměje ke špehování jejího muže…

    Seriál, který režíroval bosenský rodák Goran Kopetanović, má krkolomný děj a jeho nevěrohodné zvraty občas připomínají klasické bondovky. S tím zásadním rozdílem, že dobrodružství agenta 007 (jež se v těchto týdnech reprízují na kanále Prima Max) jsou realizována jako luxusní pohádky pro dospělé, zatímco seriál Chalífát poukazuje na skutečné nebezpečí pro celou civilizaci.

    Užitečné je ovšem jeho líčení nebezpečné svůdnosti „islámského státu“ v zemích, jež jsou díky dlouhodobě zakořeněné toleranci a respektu k lidským právům jeho pravým opakem. Podle jednoho ze scenáristů námět inspirovala novinová fotografie tří britských teenagerek na útěku do ISIS. Někdy stačí týdny, aby se z člověka s běžným životem stal někdo, kdo je ochotný všeho nechat a odjet, upřesňuje Wilhelm Behrman, jeden z autorů tohoto alarmujícího svědectví. A bezmoc rodičů nadané studentky Sulle, která se doslova před jejich očima stává zmanipulovanou loutkou, jako by ilustrovala právě toto zjištění.

    Signifikantní je také postava ústředního padoucha roztáčejícího spirálu zla pod maskou kultivovaného intelektuála. Právě vemlouvavý Ibbe – alias pečlivě zaúkolovaný „Cestovatel“ – zverbuje Sulle i její spolužačku Kerimu a s pomocí dalších zfanatizovaných stoupenců ISIS zorganizuje časově synchronizované napadení tří různých cílů… Seriál Chalífát tak přerůstá v obecnější výpověď o otřesných důsledcích veškerých totalitních ideologiích, jejichž zrůdné podhoubí popsal už Dostojevskij ve svém jasnozřivém románu Běsi z roku 1872!

    Obludárium sériových vrahů

    Běžně nepochopitelné (jenže právě proto extrémně nebezpečné!) mechanismy zla sonduje také kriminální sága Mindhunter (česky Lovci myšlenek), v níž dva analytici FBI spolu se svou kolegyní sestavují databázi sériových vrahů. Ctižádostivý nováček Holden (hraje ho Jonathan Groff) a skeptický mazák Bill (Holt McCallany) koncem sedmdesátých let minulého století objíždějí americké věznice, rozmlouvají s pachateli úděsných mordů a pořizují jejich psychologické profily. Zároveň se na různých místech připletou do skutečných kauz, které díky svým zkušenostem a přesným odhadům, často založeným pouze na intuici, občas pomohou rychleji objasnit.

    Jedním z producentů a režisérů této depresivní skládanky je David Fincher, který svou fascinaci problematikou maniakálních vrahounů ukázal už v legendárním thrilleru Sedm (1995) a v ponurém retru Zodiac (2007). Psychopatické „obludárium“, jež se vesměs odehrává v policejních kancelářích či vězeňských hovornách, detailně rekonstruuje americké reálie před čtyřiceti lety. Halí je do záměrně vyšisované barevnosti se zažloutlými, zelenkavými a namodralými odstíny.

    První řadě, čítající deset epizod, dominuje Ed Kemper (Cameron Britton), paranoidní nekrofil, který zabíjel stopařky a ukájel se na jejich ostatcích. Ve druhé sérii (o devíti dílech) vstoupí do děje nechvalně proslulý Charles Manson, iniciátor bestiálních vražd herečky Sharon Tate a jejích přátel, kterého – stejně jako v Tarantinově morytátu Tenkrát v Hollywoodu (2019) – s odpudivým gustem ztělesnil Damon Herriman. Seriál Mindhunter je panoptikem zla v těch nejmonstróznějších podobách a zároveň vzácně autentickou zprávou o dobových poměrech v aparátu FBI i v soukromých životech běžných Američanů. Někdejší předsudky ilustruje kolegyně ústředního páru (ve znamenitém podání Any Torv), jež úzkostlivě tají svou lesbickou orientaci (!) v obavách, že by ji veřejný „coming out“ profesně znemožnil.

    Radosti pro pokročilé

    Ve zcela jiném naladění se odvíjí seriál The Kominsky Method (Kominského metoda), který lze označit za jakýsi Sex ve městě pro starší a pokročilé. Jeho ústředními figurami jsou dva činorodí senioři. Vysloužilý herec Sandy (Michael Douglas) a jeho agent Norman (Alan Arkin) na stará kolena řeší své erotické pletky, romantická okouzlení, napjaté vztahy s dcerami i úmorné zdravotní trable. Vyprávění, rozčleněné do dvou řad po osmi půlhodinových epizodách, vkusně balancuje mezi posmutnělou melancholií a jiskřivým sarkasmem.

    Staršímu z obou mužů hned na počátku cyklu zemře milovaná manželka a zkroušenému Normanovi se občas zjevuje ze záhrobí jako jeho přívětivá „múza“. Sandy v herecké profesi sice žádnou díru do světa nikdy neudělal, ukazuje se však jako skvělý pedagog. Ve svých kurzech uplatňuje metodu podobnou proslulé technice Konstantina Stanislavského a své žáky občas vyhecuje k obdivuhodným hereckým sólům. Okouzlující, báječně zahraní staříci místy rádi vytáčejí jeden druhého, oba si však uchovávají elementární lidskou slušnost. Sandy ji prokáže například v epizodě, kde odmítne účinkovat v reklamě, s jejímž obsahem nesouhlasí. Poťouchlík Norman ji demonstruje ve chvíli, kdy velkoryse zamázne kamarádovy dluhy na daních.

    Seriál, jehož klíčovým autorem je scenárista Chuck Lorre (tvůrce populárního sitcomu Teorie velkého třesku), je sympatický svým empatickým nadhledem. Do úsměvných eskapád vnáší témata smrtelně vážná: drogové závislosti, deprese se sebevražednými úmysly či denervující zápasy se zhoubnými nádory. Vděčné herecké obsazení v suverénní režii (nejznámějším z tvůrčího týmu je Andy Tenant) zpestřují další populární tváře: Danny DeVito v roli Sandyho ulítlého urologa nebo někdejší dětská hvězda Haley Joel Osment v úloze Normanova obtloustlého vnuka ovlivněného scientologickými bláboly. Kominského metoda nabízí duchaplné odreagování z každodenních starostí a myslím i úlevné vystřízlivění z nedávné koronavirové karantény.

    • Autor:
    • Publikováno: 10. června 2020

    Komentáře k článku: Běsi i úlevná vystřízlivění aneb Seriálová všehochuť z Netflixu

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,