Barbora Hančilová

(1993) Vystudovala Gymnázium Jana Nerudy v Praze a činoherní dramaturgii na DAMU. Působí jako dramaturgyně v Divadle na Vinohradech. Píše divadelní hry. Na podzim 2011 uvedlo Studio Švandova divadla Kai/Abe 2011 a o dva roky později byla krátká hra Chrám představena v rámci projektu Nádraží LETÍ. Za hru malé závislosti, která byla uvedena v Divadle DISK pod názvem Kamarádi, získala čestné uznání v soutěži o Cenu Evalda Schorma za rok 2015. Další hra Identity vyhrála Dramatickou soutěž 2017 a hra Za dveřmi získala ve stejném roce čestné uznání v soutěži o Cenu Evalda Schorma. Její zatím poslední hra Trollové mezi námi byla v říjnu uvedena ve Studiu Švandova divadla. Překládá z angličtiny (Vedlejší účinky, Leninovi balzamovači, Přes řeku) a od září do konce tohoto roku kreslila na straně 2 Divadelních novin Bářin komiks.

Co vás přivedlo k divadlu/umění

Na střední s námi pro zlepšení angličtiny naše osvícená třídní inscenovala zjednodušeného Shakespeara. Nejdřív Kupce benátského, pak Večer tříkrálový. Všechny nás to dost chytlo. Pak jsem začala chodit do HarOldu vedeného Tomášem Staňkem a potkala své doteď blízké kamarády. Většina z nás u divadla opravdu zůstala, ať už jako herci, scénografové, nebo třeba dramaturgyně.

Největší divadelní/umělecký zážitek

Nebeského Král Lear v Národním. A pak Warlikowského inscenace Phaedra(s) a (A)pollonia.

Osobnost minulosti nebo přítomnosti, se kterou byste ráda zašla na kus řeči

Takových lidí je spousta – ale trochu se bojím, jací by byli moji oblíbení spisovatelé, umělci či politici naživo. Věřím, že spisovatelka Zadie Smith by byla zajímavá a milá i nad pivem.

Hra/námět, který vás přitahuje a který byste chtěla zpracovat

Globální oteplování a celkově environmentální téma je teď důležité otevírat na všech frontách; doufám, že se k tomu v psaní dostanu.

Umělecké disciplíny, žánry či formy (výtvarné, literatura, film, divadlo, hudba…), které máte ráda a kterým se naopak vyhýbáte

Nevyhýbám se skoro ničemu – až na horory, protože jsem strašpytel, a heavy metal, kterému vážně nerozumím.

Historická či současná osobnost, divadelní/filmová/literární či reálná postava, která je vám citově nejblíže a – naopak – která je vám vzdálená

Vždycky jsem měla ráda postavy z knih Harukiho Murakamiho – ale možná je to spíš tím kouzelným světem, který je obklopuje, než postavami samotnými. A pak samozřejmě Hermionu a Lenku Láskorádovou z Harryho Pottera! Z reálných lidí už zmiňovanou spisovatelku Zadie Smith a výtvarníka Františka Kupku. Vzdálené je mi myšlení některých našich ústavních činitelů, kteří v České republice působí jako pátá kolona.

Rostlina/zvíře/kámen/planeta, které máte v oblibě či obdivujete

Obdivuju planetu Zemi a upřímně doufám, že ji nezvládneme zničit.

Etické či jiné hranice, za které byste nešla

Tyto hranice se prokazují teprve v konkrétní situaci – myslím, že nikdo z nás neví, čeho je nebo není doopravdy schopný.

Umělecký/divadelní sen

Ideálně? Mít hru uvedenou v National Theatre v Londýně a scénář k filmu oceněný Oscarem, samozřejmě! Reálně: Přála bych si jednou napsat hru pro velké jeviště a scénář k filmu.

Kým/čím byste byla, kdybyste se nevěnovala divadlu/umění

Tlumočnicí.

Plus: Zajímá vás umělecká kritika?

Zajímá. Obzvlášť pokud funguje jako poslední článek dramaturgie a dává zpětnou vazbu tvůrcům.