Divadelní noviny Aktuální vydání 16/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

16/2024

ročník 33
1. 10. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza

    Apolena Veldová

    (1964). Herečka, od srpna tohoto roku (od sezony 2019/2020) bude – po odchodu Natálie Deákové – uměleckým šéfem Divadla J. K. Tyla v Plzni. Již před absolutoriem herectví na Pražské konzervatoři (1985) nastoupila do činoherního souboru Státního divadla v Ostravě (dnešní Národní divadlo moravskoslezské), později hrávala i v Komorní scéně Aréna. V letech 2002–2013 byla v angažmá v pražském Švandově divadle. V Praze hostovala ve Strašnickém divadle, Divadle Viola, Vile Štvanice a ve Vršovickém divadle MANA. Věnuje se dabingu i pedagogické činnosti, vyučovala na hudebně-dramatickém oddělení Pražské konzervatoře a na AMU, kde vedla hlavní obor – herectví. Od sezony 2013/2014 je členkou činoherního souboru Divadla J. K. Tyla v Plzni.

    Co vás přivedlo k divadlu/umění

    Jednoznačně rodina.

    Největší divadelní/umělecký zážitek

    Největší asi neexistuje, protože jako člověk i jako umělec vnímám různé věci v různých obdobích jinak. Ale těch, co mě oslovily, bylo celkem dost. Je pravda, že v současnosti za uměleckými zážitky jezdíme spíše mimo republiku. Tam diváci tolik nekladou důraz na zábavnost a odpočinek.

    Osobnost minulosti nebo přítomnosti, se kterou byste ráda zašla na kus řeči

    Vzhledem k naší společenské situaci bych byla ráda u rozmluvy T. G. Masaryka s Karlem Čapkem na téma současná morálka národa.

    Hra/námět, který vás přitahuje a který byste chtěla zpracovat

    Jsem „výkonným umělcem“, a není tedy v mé kompetenci výběr her ke zpracování. Ale všeobecně mě zajímají témata mezilidských vztahů ve formě tragikomedií.

    Umělecké disciplíny, žánry či formy (výtvarné, literatura, film, divadlo, hudba…), které máte ráda, a kterým se naopak vyhýbáte

    Vzhledem k tomu, že mne oslovují všechny vyjmenované žánry, seřadím je podle výše zájmu a časových možností: divadlo (v ČR i zahraničí), literatura (doma), film (dle doporučení, režiséra nebo oblíbeného herce), hudba (podle nálady), výtvarné umění (především v cizině a také v Západočeské galerii v Plzni).

    Historická či současná osobnost, divadelní/filmová/literární či reálná postava, která je vám citově nejblíže, a – naopak – která je vám vzdálená

    To je jednoduché. Citově nejblíže je mi můj muž a můj syn – jsou tzv. od divadla a dostatečně reální.

    Na vzdálené věci nemám čas.

    Rostlina/zvíře/kámen/planeta, které máte v oblibě či obdivujete

    Oceán. Pro svou nekonečnost a divokost.

    Etické či jiné hranice, za které byste nešla

    Kdybych musela pohrdat sama sebou.

    Umělecký/divadelní sen

    Divadelní sny (budeme-li to brát doslovně) jsou velké noční můry, ve kterých nemohu najít jeviště, kostým, neumím text, případně jsem několik set kilometrů od jeviště, kde se mám za pár minut objevit. A budeme-li to brát abstraktně, mým současným divadelním snem je vytvářet smysluplné divadlo s lidmi, se kterými si umělecky rozumím.

    Kým/čím byste byla, kdybyste se nevěnovala divadlu/umění

    Nejspíš ekonomkou.

    Plus: Zajímá vás umělecká kritika?

    Opravdová umělecká kritika by mne zajímala, ale tiskové reportáže o osobních dojmech pisatelů příliš nevnímám. Nejpodstatnějšími kritiky se tedy pro mne stávají moji nejbližší, kteří mě znají dostatečně dlouho a dokážou přesně pojmenovat „vady na kráse“.

    • Autor:
    • Publikováno: 4. února 2019

    Komentáře k článku: Apolena Veldová

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,