Divadelní noviny Aktuální vydání 6/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

6/2019

ročník 28
19. 3.–1. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Anita Krausová

    Herečka, absolventka KALD DAMU. Pohybuje se především na pražské nezávislé scéně. V letech 2010–2014 byla členkou Činoherního studia Ústí nad Labem. Mimo to je moderátorka ČRo Radio Wave, příležitostná filmová a televizní herečka a studuje na Filozofické fakultě Karlovy univerzity.

    Anita Krausová

    První divadelní zážitek

    Mrcha Beruška, co trápí Ferdu Mravence. Bylo mi asi osm a hrála jsem jak o život. Červenej baret s tykadlama mám dodnes doma.

    Divadelní sen

    Připadá mi to neuvěřitelný, i vzhledem k absolutně nedivadelnímu prostředí, ze kterého pocházím, ale já si odjakživa přála hrát divadlo. To byl můj divadelní sen. A myslím, že jsem tím občas musela lehce své nejbližší i šikanovat. Kolik jen museli vidět žákovských vystoupení trutnovského dramaťáku, vyslechnout básniček… Ale vytrvali a mají mě rádi i tak.

    Divadelní zkušenost (role), na kterou nemůžete zapomenout

    Setkání s Markétkou z Fausta. Bylo to na letní divadelní dílně v Šumperku, bylo mi sedmnáct a měla jsem rov­nátka.

    Doba, ve které byste chtěla žít a věnovat se divadlu, případně je sledovat

    Impulzivní musel být vznik divadelní Akademie, zrod Disku, schůzky uměleckých skupin, houšť nových souborů… období mezi dvacátými a čtyřicátými lety minulého století. Bylo umělecky nabité, ale taky to byl čas války, strádání a krutosti. Nemůžu vůbec říct, že bych tehdy ráda žila, ale někdy si představuju, jaký by bylo jenom nakouknout… dát si víno s Jaromírem Pleskotem, smát se u Wericha s Voskovcem, skočit si na premiéru do Větrníku.

    Osobnost divadelní historie nebo přítomnosti, se kterou byste ráda zašla na kus řeči (o čem byste s ní chtěla mluvit?), případně s ní spolupracovala (na čem?)

    Baví mě antický spektákl. Převlíknout se za chlapa, zasednout do hlediště řeckého amfiteátru, třeba zrovna vedle Aischyla. Hltat atmosféru hlediště i jeviště. To bych vážně ráda.

    Inscenace/projekt, který byste ráda viděla podruhé (víckrát), a inscenace/projekt, který byste víckrát vidět nechtěla

    Je toho tolik, že jsem ráda, když něco stihnu aspoň jednou. Výjimkou byla inscenace berlínské Schaubühne Hamlet od Thomase Ostermeiera, tu jsem viděla snad třikrát a mohla bych zas. Repetici jsem si dala i u Lovců Lucie Ferenzové a Kolonie, nebo Kačenovy Daleké cesty.

    Kniha, kterou máte na nočním stolku, a kniha, kterou byste nikdy nedala do antikvariátu

    Pořád se stěhuju, takže nijak zvlášť nedisponuju nábytkem, tedy ani nočním stolkem. Nicméně disponuji vršícími se komínky knih. Z ruky bych nedala knihu ani jednu jedinou. Mojí nejohmatanější je Šógun Jamese Clavella. Nemám vlastní, od rodičů si ji smím jen půjčovat a občas o ni s ostatními rodinnými příslušníky svádíme líté bitvy.

    Film nebo televizní pořad, na který jste kdykoli ochotna se dívat, a film, případně televizní pořad, který už podruhé vidět nechcete

    Co se filmů týče, nejvíckrát ve svém životě jsem asi viděla Trhák. Ale jinak se řídím hodně podle nálady. Teď jsem třeba v kině viděla famózní Vyšší moc od Rubena Östlunda.

    Co už nepotřebuju nikdy v životě vidět, je většina televizní produkce. I když i televize někdy udělá radost. Nedávno jsem ležela s angínou doma u rodičů, byl Štědrej den a já zajásala nad pozdně večerním programem. Dávali starej akčňák Tango a Cash!

    Hudba, kterou posloucháte – doma, v autě, na koncertě, a hudba, kterou zásadně neposloucháte

    Mám ráda audioknihy i rozhlas. Vůbec nejvíc toho naposlouchám v autě. Doma pak dávám přednost klasickému gramofonu a deskám. Nejradši mám vzácnej, vypůjčenej vinyl Joy Division. Teď se těším na nejnovější dárek, LP desku Patti Smith.

    Obraz/fotografie/plakát, který byste chtěla mít v obýváku, v ložnici, v kuchyni a (případně) na záchodě?

    Jednoznačně fotografie, plakáty či obrazy hor, kopců, sněhových plání a chumelenic.

    Nápoj, který si nejraději dáváte v divadelním baru

    Červené víno.

    Květina, kterou byste nejraději dostala na premiéře

    Dostávám ráda jakékoli květiny.

    Kým/čím byste byla, kdybyste se nevěnovala divadlu

    Nikdy jsem nechtěla dělat nic jiného než divadlo. Ale člověk se mění, léta letí. Až na to dojde, vrátím se na hory, mezi kopce, do ticha a najdu si něco, u čeho mi bude dobře.

    Divadelní postava, kterou byste chtěla být v reálném životě

    Žádnou konkrétní divadelní postavou bych být nechtěla. Jsem ráda Anitou, která má příležitost se s divadelními postavami setkávat. To mi stačí.

    Chtěla byste umřít na jevišti (v divadle)?

    To bych teda rozhodně nechtěla udělat ani sobě, ani svým kolegům, co by tam se mnou momentálně byli.

    Plus: Oblíbený/neoblíbený divadelní kritik

    F. X. Šalda. To už je dávno, co…

    • Autor:
    • Publikováno: 3. března 2015

    Komentáře k článku: Anita Krausová

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,