Divadelní noviny Aktuální vydání 6/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

6/2019

ročník 25
19. 3.–1. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Adventní bilancování mého odborářství

    Spousta mých kamarádů, kolegů a známých se velmi podivuje nad faktem, že se „ze mě stal odborář“. Patří mezi ty, kteří toto označení vnímají pejorativně, jako nadávku, a jsou toho názoru, že podobné funkce a organizace jsou jakýmisi zbytečnými pozůstatky minulého údernicky-budovatelského režimu. Domnívají se, že se do vedení podobných organizací většinou hrnou lidé, kteří v praxi svého oboru příliš nevynikají a snaží se svou neschopnost nebo neúspěšnost prosadit se tvorbou přetavit v plané, nezřídka ovšem dokonce i nebezpečné politikaření, v často lukrativnější a jednodušší styl obživy a seberealizace. Když namítnu, že činnost v prezidiu Herecké asociace je zcela zdarma, tak si o to více klepou na čelo a zdá se jim absolutně neuvěřitelné, že by se dnes někdo bez jakékoli odměny či výhody věnoval pomoci jiným, navíc konkurenčním kolegům…

    I já si ovšem denně kladu otázku, zda to má všechno smysl. Zda vynaložený čas a energie, které si ukrádáme z osobního volna nebo z možností věnovat se své umělecké aktivitě, je adekvátní výsledkům, kterých dosahujeme. A odpověď je nasnadě. Kdybychom nedělali nic, bylo by to všechno mnohem horší! Obzvláště dnes, kdy se stále více prosazují bezohlednost, komerce, konzum, zisk za každou cenu, hloupost, závist a zloba.

    Když je člověku v práci dobře a nic ho netrápí, pomoc a podporu zrovna nepotřebuje. Jenže bychom se neměli zamýšlet jen nad sebou samými, ale být si oporou vzájemně. Měli bychom podržet ty, kterým se momentálně nedaří, a být s nimi solidární. Nevíme, kdy budeme na jejich místě my sami. Nejde jen o bezúročné půjčky, bezplatnou pracovněprávní pomoc, o zastání v případě neférového zacházení ze strany nadřízených, při zvyšujícím se tlaku zprostředkovatelů práce, kterým jde o maximální zisk i na úkor kvality díla nebo odměny výkonnému umělci…

    Denně se přesvědčuju o tom, že svět není spravedlivý. Ale o to víc jsem odhodlán svou každodenní činností napomáhat tomu, aby co nejspravedlivější byl.

    Krásný advent a zkuste se zamyslet, jak jste na tom vy. Nezůstávejte apatičtí, protože sami vidíte, kam to vede, když lidé přestanou věřit a bojovat za dobro, pravdu a lásku…

    Gustav Řezníček


    Komentáře k článku: Adventní bilancování mého odborářství

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,