Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2019

ročník 28
16.–29. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Adéla Kajn odpovídá Varyšovi (No.2)

    Milý Vojtěchu,

    s dovolením budu psát o něčem jiném. Se zájmem jsem si na webu přečetla ominózní debatu o debatě o Divadelních novinách a upřímně si myslím, že nemůžeš současně sedět na dvou židlích, nemluvě o situaci, kdy se snažíš sedět na židli, kterou podřezáváš. Pokud ji podřezáváš. Možná by ses měl rozhodnout, na kolik je pro tebe únosné dál do DN psát – netvrdím, že člověk musí být vždycky slepě loajální vůči médiu, do něhož přispívá, zvláště když ani není jeho interním redaktorem. Netvrdím, že si situace kolem DN nežádá vymezení jasných postojů. Tak nějak ale tuším, že jsi překročil point of no return a je na čase se rozhodnout.

    Mezitím, co se nad sebou budeš zamýšlet, dovol, abych ti připomněla, že v Čechách je sice zvykem žít nekonfliktně, ale vede to ke knedlíkům se starým zelím a zvětralému pivu, vede to k zatuchlým redakcím a zahnilému divadelnímu prostředí. Kritici mají větrat! A herci budou mít radost, když se trochu porvete.

    K tvé poznámce: ano,  umělci jsou jako děti a vždycky budou ukřivdění – a to můžou být rádi, že kritici tvoří mezi nimi a rozzuřenými diváky nárazníkové pásmo. Ovšem, on tohle nikdo do očí nikomu neřekne. Kouzlo upřímné divácké kritiky je v tom, že probíhá neveřejně za zavřenými dveřmi. Do očí se říká chvála. Což koneckonců platí i o DN, ne? Tak se podle toho drž, nauč taktice a slušnému chování.

    S výchovným úsměvem

    Adéla


    Komentáře k článku: Adéla Kajn odpovídá Varyšovi (No.2)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,