Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2019

ročník 28
10. 12.–23. 12. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Adéla Kajn odpovídá Varyšovi (No.1)

     Milej Vojtěchu,

    máš pravdu. Krize vládne divadlem více než reálným světem (říkám si, jestli ta z 30. let je podobně nafouknutou bublinou jako ta aktuální, asi budeme muset dějepis pořádně revidovat). Elfriede Jelinek, Dennis Kelly a Roland Schimmelpfennig píší ostošest nové hry, a naštěstí je i dost starých, které se dají politicky vhodně aktualizovat (třeba ten Horváth, že jo). Zdejší intelektuální svět to má pochopitelně naopak, a kdo nevolí zelené nebo postkomunisty, je skoro fašista. Dokonce pro mnohé i sociální demokracie je konformně pravicová.

    Předvolební české debatě o dluzích jsem se z nejzadluženějšího města Evropy, kde se ovšem žije náramně, musela smát. Být pro kapitalismus je tady nepředstavitelné, maximálně tak někdo na půl úst utrousí, že se nedá nic dělat.

    Ale zpět k divadlu: stále mi umí udělat radost Frank Castorf ve Volksbühne, aktuálně s čechovovskou veselicí Nach Moskau, nach Moskau!, se kterou tedy jezdí hlavně po venku, nebo naopak partička studentů, co si říká Jörg-Haider-Theater a i v tomhle světě, kde se odstupuje z funkcí za jednu neuváženě nekorektní větu, nakonec zahrála docela ostrou satiru. Horší je, že si nevybereš. Omezením toho co se smí a nesmí říkat a kritizovat, nakonec spadneš do toho, že odvahu mají jen opravdoví extremisti, kteří tak zpětně legitimizují ty restrikce.

    Berlínské nebo obecně německé divadlo je samozřejmě zavšivené současnou dramatikou, což sice vede k představě, že má prst na tepu doby, a navíc pomáhá k důstojné existenci těch, co píšou hry, ale nakolik je to skutečně smysluplným trendem, zůstává otázkou. Zvláště když leckteré z těch současných her vlastně současné být neumějí. Jen se přiodívají pláštíkem toho, co někdo chce slyšet. Ale to je asi obecný problém angažovaného umění, ne?

    Do německé Prahy zdraví

    Tvoje Adéla


    Komentáře k článku: Adéla Kajn odpovídá Varyšovi (No.1)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,