A studio Rubín
Dnes představujeme poslední pražský prostor pro „nová“ divadla. A je to místo s bohatou (nejen) divadelní historií.
Sklepní sál A studia Rubín je určen maximálně pro šedesátku diváků FOTO ARCHIV DIVADLA
A studio Rubín se nachází několik metrů od Malostranského náměstí, ve sklepení historické budovy, jež bývá označována jako Dům Skálovský nebo dům U Tří korun. Poprvé tento prostor divadelně rozžil Radim Vašinka v roce 1967, jeho divadlo Orfeus zde působilo do roku 1971. Divadlo se poté dostalo pod hlavičku SSM a získalo ideově korektní název Rubín. Od roku 1972 začalo v Rubínu působit Divadlo na okraji Zdeňka Potužila a také amatérský soubor A studio, jeho uměleckými šéfy byli Miki Jelínek či Jan Badalec. Umělecky tu debutovali režisér Michal Dočekal, herečka Alena Štréblová a další. Roku 1982 převzal vedení A studia Ondřej Pavelka s Evou Salzmannovou. Zdeněk Potužil soubor Divadla na okraji v roce 1987 rozpustil. Po revoluci se A studio profesionalizovalo. V letech 1991–1995 byl uměleckým šéfem David Czesany, od roku 1997 Ondřej Pavelka. Mezi lety 1998–2003 bylo místním stálým souborem Divadlo Nablízko. Poté byl uměleckým šéfem dramatik Petr Kolečko, od začátku letošní sezony tuto funkci zastává Kryštof Pavelka, jenž zde dříve působil jako dramaturg.
Malý divadelní sál A studia Rubín má kapacitu asi šedesát míst. Jsou zde uváděny autorské inscenace, v posledních letech zde působili režiséři Daniel Špinar, Jan Frič, Anna Petrželová či Tomáš Svoboda. Úspěšné byly především inscenace Kauza Salome a Kauza Médeia dua Petr Kolečko a Daniel Špinar, které vytvořili na motivy klasických her Oscara Wilda a Eurípida. Oba texty byly nominovány na Cenu Alfréda Radoka v kategorii Hra roku. Pavla Beretová byla za roli Salome nominována na Cenu Thálie 2009.
Rozhovor s Kryštofem Pavelkou
Chystáte jako nový umělecký šéf výraznější změny?
Svoje plány bych popsal jako evoluci dosavadního směřování divadla. Revoluci rozhodně nechystám. A studio Rubín se v minulých sezonách soustředilo na reflexi společenských témat prostřednictvím osobních příběhů vyprávěných obvykle v půdorysech klasicky vystavěného dramatu. Nyní chci posunout naši autorskou tvorbu směrem k reflexi obecnějších společenských fenoménů a dát i určitý prostor uvolněnější dramatické či postdramatické formě. Větší prostor by měli v Rubínu dostávat i divadelní profesionálové z řad nejmladší generace.
Asi nejvýraznější změnu, kterou pro Rubín chystám, je občasné uvádění zahraničních textů. Těžiště dramaturgie Rubínu bude i nadále ležet v původní autorské tvorbě. Rubín nechce – a ani nemůže – konkurovat divadlům zaměřeným na interpretační činohru, ale na druhou stranu mi přišlo škoda uzavírat si zcela striktním autorským zacílením cestu k zajímavým zahraničním textům. V Rubínu je plánuji uvádět v přibližně dvouletých intervalech. Vždy se bude jednat o české premiéry. První inscenací z tohoto cyklu bude česká premiéra hry Caryl Churchillové Dost opilý na to říct „Miluju tě“? s Tomášem Petříkem a Tomášem Kobrem v mojí režii. Na další „turnus“ v roce 2018 jsme se předběžně dohodli s Michalem Dočekalem.
Můžete popsat plány na letošní a příští sezonu?
Z mého dramaturgického plánu jsme zatím odpremiérovali dvě inscenace. Slast je můj text v kolektivní režii Adély Stodolové, Jakuba Prachaře a Ondřeje Pavelky (recenzi přinášíme na straně 7 – pozn. red.). Dámu s Camelkami, variaci na známý Dumasův román, pro Rubín napsal David Košťák a režíroval Jan Holec. Teď zkoušíme již zmíněnou hru Dost opilý na to říct „Miluju tě?“, premiéra je 6. května. S režisérem Adamem Svozilem a dramaturgyní Kristýnou Kosovou jsme zároveň začali připravovat text inspirovaný jedním populárním blogem, který nejdřív uvedeme jako scénické čtení a příští rok už jako plnokrevnou inscenaci. Detaily zatím nemůžu sdělovat.
A na prosinec tohoto roku je naplánovaná premiéra inscenace s pracovním názvem Antigona reloaded. Text na motivy klasické antické tragédie nyní píšu já a režírovat ho bude Jan Frič. Na jaro 2017 jsme domluveni na spolupráci s Adélou Stodolovou, která pro Rubín již připravila dvě inscenace. Název je opět zatím pracovní – Prague Noir a půjde o tanečně-pohybovou detektivku z prostředí secesní Prahy. Druhým jarním titulem by mělo být dokončení „barové“ trilogie, která zatím čítá Zakázané uvolnění a Padesátku, hru opět napíše Petr Kolečko. Pokud to vyjde, můžou se naši diváci mimo jiné těšit i na mimořádně atraktivní herecké obsazení, o kterém teď jednáme. Na začátku letních prázdnin 2017 pak chceme realizovat projekt Rubín Open Air – asi týdenní venkovní přehlídku našich nejúspěšnějších inscenací doplněnou o koncerty v prostředí Malé Strany. Pro projekt Rubín Open Air také vznikne inscenace, která se bude reprízovat exkluzivně a pouze během této přehlídky.
Funguje Rubín také jako stagiona?
V podstatě ne. Máme vždy dva stálé hosty – nyní je to představení studentů HAMU Město s tlukoucím srdcem a improvizační show Impra!, ale klasické hostování Rubín nenabízí.
Můžete prozradit něco o dramatické soutěži Zlaté pero Ondřeje Pavelky?
Soutěž Zlaté pero Ondřeje Pavelky probíhá již několikátým rokem. Do soutěže mohou autoři poslat dosud neuvedený původní text s obsazením do čtyř osob a předpokládanou stopáží do 80 minut. Nejlepší text se pak dočká scénického čtení v Rubínu a případně i plnohodnotné inscenace v následující sezoně. Vítězný autor je odměněn částkou 10 000 Kč.
Jak jste financováni? Jaký je roční rozpočet divadla?
Financováni jsme z grantů ministerstva kultury, Magistrátu hl. m. Prahy a Prahy 1. Dále samozřejmě ze vstupného a zájezdů. Hospodaříme s rozpočtem 4 miliony korun.
Jakou máte návštěvnost?
Kolem 85 procent.
Komentáře k článku: A studio Rubín
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
