Varyš píše Adéle Kajn (No.1)

Milá Adélo,

zdravím tě do Berlína, přizval jsem Tě, abychom to tady vyšperkovali zahraničními pohledy. A taky, protože se blíží pražský německý festival, každoroční záminka k debatám o tom, jak jsou v Německu skvělé věci, a u nás ne, nebo naopak. V jeho předvečer přichází nejněmečtější z českých divadel, pražská Komedie, po mile artistním podání Spílání publiku, s razantně politickou inscenací Víra, láska, naděje v režii Kamily Polívkové. Dílo totiž komentuje aktuální politickou situaci v Praze (Komedie má ostatně na pražskou radnici po řadě konfliktů pochopitelnou pifku) a taky situaci kolem hospodářské krize, respektive rostoucího počtu bezdomovců, žebráků a chudých lidí obecně. Činí tak ovšem poněkud jednoduchým způsobem, který lze za nečekaný a odvážný pokládat snad jenom proto, že u nás, přinejmenším v intelektuálních kruzích, je označení levičák pokládáno za urážku, která navíc záhy tenduje k označením silnějším, jako bolševik, komunista, stalinista… V Berlíně je to předpokládám jinak.

V německém divadle se nijak přehnaně neorientuji. Letos třeba program německého festivalu vypadá dost lákavě, a nevím, mělo-li být něco pozváno spíše. Ostudou jsou opět čeští zástupci. Pavel Landovský by měl mít soudně zakázáno vystupovat a dát cenu totálně nepovedené inscenaci Jelinekové Nory na Nové scéně, to je z ostudy kabát, kterému se němečtí zástupci, budou-li na představení jací, vysmějí. Protože je to skandál, ostatně v nominacích byl i rovněž slabý Poslední oheň tamtéž, uveďme jména všech členů poroty: Milan Uhde, Jana Machalická, Radmila Hrdinová a Zdeněk Tichý.

srdečně

Vojtěch