Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza

    Sedmnáct skleněných trofejí, z toho jedna rozbitá

    Jubilejní dvacáté Ceny Thálie byly v sobotu 23. března vyhlášeny a předány na jevišti Národního divadla v Praze. Na nové, „antické“ scéně Nikoly Tempíra, kam se na začátku spustila z provaziště Thálie ztělesněná Taťjanou Medveckou, uváděl ceremoniál už poosmé za sebou herec, dramatik a režisér Antonín Procházka.

    Předávací rituál začal jako obvykle u Ceny Thálie 2012 pro činoherce do 33 let; laureátem se stal Matouš Ruml z mladoboleslavského divadla.

    Jako první ze čtyř tháliových kategorií přišel tentokrát (opět pod režisérskou taktovkou Ondřeje Kepky) na řadu balet; z trojice finalistek vyšla vítězně Lucie Skálová, která loni zazářila coby Sakura v Posledním samurajovi uvedeném Národním divadlem moravskoslezským v Ostravě. Mezi muži vyhrál lotyšský umělec Roberts Skujenieks za roli Jima Morrisona v inscenaci The Beatles – The Doors v Severočeském divadle opery a baletu Ústí nad Labem.

    Cena za celoživotní taneční mistrovství připadla Jiřině Knížkové, dlouholeté člence pražského Národního divadla.

    Tři ceny se tentokrát – po mnoha letech – rozdaly i v oboru muzikál, opereta a jiné hudebnědramatické žánry, kde se od letoška rozšířily finálové nominace (stejně jako v operní kategorii) z dvojic na trojice žen a mužů. Hana Holišová, dcera brněnského dirigenta a pěvkyně, se dočkala Thálie za ztvárnění titulní postavy v muzikálu Papežka a potvrdila tak letité dominantní postavení Městského divadla Brno v tomto žánru. Jejím oborovým partnerem v laureátství se stal Jan Kříž díky výkonu v úloze Dannyho Zuka v muzikálu Pomáda v pražském Divadle Kalich.

    Tháliové pocty za celoživotní operetně-muzikálové mistrovství se dostalo Karlu Fialovi, vyučenému kominíkovi a posléze vystudovanému pěvci, jenž (vedle legendárního filmového Limonádového Joea) vytvořil desítky divadelních rolí v Hudebním divadle Karlín během téměř čtyřicetiletého angažmá, které vzniklo díky Oldřichu Novému po Fialově neúspěšném pokusu o získání role smetanovského Jeníka v pražském Národním divadle.

    V operním finále získala letos Ostrava čtyři želízka ze šesti možných, přičemž pánské trio nominovaných vzešlo komplet z ostravských premiér, takže mužskou Thálii měla Ostrava už předem jistou – jmenovitě se jí dostalo Aleši Brisceinovi. Cenu dostal za interpretaci Romea. Nedosti na tom – ženskou Thálii si coby Julie v téže inscenaci vyzpívala Jana Šrejma Kačírková, takže ostravští Romeo a Julie se rázem stali nejúspěšnějším loňským operním kusem u nás.

    Cenu Thálie za celoživotní operní mistrovství obdržela sopranistka Helena Tattermuschová, dlouholetá sólistka pražského Národního divadla, jejíž první štací byla kdysi ovšem Ostrava… Následovala další z letošních tháliových novot, ocenění mistrů loutkového divadla, a to hned dvojité. Nejprve si pro dvě, Bořkem Šípkem navržené miniatury skleněného zhmotnění Ceny Thálie, přišli Spejbl a Hurvínek vedení Martinem Kláskem a Michalem Bartákem a doprovázení ředitelkou Divadla S+H Helenou Štáchovou.

    Po odlehčení přišla na řadu „nezvláštní“ Cena Thálie za celoživotní mistrovství v oboru loutkového divadla – jejím premiérovým laureátem se stal hlavní protagonista letitého královéhradeckého zázraku jménem Drak, režisér a pedagog Josef Krofta. Cenu však vzhledem k jeho akutnímu plicnímu onemocnění převzali jeho praděti.

    Pro druhou zvláštní cenu večera – tradiční Zvláštní cenu Kolegia – si poté na jeviště přišel fenomén české operety a muzikálu, dirigent Arnošt Moulík, jehož kariéra je spjata s karlínským a brněnským divadlem.

    Finálové finále obstarali jako obvykle činoherci. Nejprve byla oceněna Gabriela Míčová za výkon v již nehrané inscenaci Odpad, město, smrt v již neexistujícím Pražském komorním divadle – jedinečné je i to, že herečka dostala nedávno za stejnou roli ve filmové adaptaci téže předlohy Českého lva. A do třetice se postarala o mimořádnost tím, že při vstávání ku potlesku svou křehkou cenu shodila a rozbila.

    Výroční pánskou činoherní cenu si odnesl Richard Krajčo, člen činohry pražského Národního divadla, původem ovšem Ostravan, a také spiritus agens hudební skupiny Kryštof – ovšem za výkon v pražském Divadle Ungelt, v inscenaci Deštivé dny.

    Letošní pražskou činoherní dominanci stvrdila na úplný závěr večera laureátka Ceny Thálie za celoživotní mistrovství Jana Hlaváčová.

    Dvacátou slavnost českých divadelníků završilo posléze společenské setkání na nedalekém Slovanském ostrově neboli Žofíně.

    Jan Plachetka


    Komentáře k článku: Sedmnáct skleněných trofejí, z toho jedna rozbitá

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,