Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny >

    V broskvi k moři i do vesmíru

    Pohádkový cestopis Roalda Dahla Jakub a obří broskev se stal východiskem pro stejnojmennou inscenaci Naivního divadla Liberec. Michaela Homolová nastudovala příběh o sirotkovi Jakubovi (Filip Homola), jehož rodiče se podle ne příliš hodných tet Bečkové (Miroslava Bělohlávková) a Brčkové (Veronika Khomová) sobecky nechali sežrat nosorožcem, chlapec pak zůstal v péči nehodných příbuzných. Po čase přichází vysvobození ze synovcovského otroctví v podobě obří broskve, v jejíchž „útrobách“ zažije Jakub dobrodružství na moři i ve vesmíru spolu s kamarády z hmyzí říše, Světluškou (opět Miroslava Bělohlávková), Žížalou (znovu Veronika Khomová) a Pavoukem (Marek Sýkora). Filip Homola se jako „civilní“ Jakub objevuje čas od času na předscéně a komentuje svůj příběh, komunikuje i s nejmenšími v publiku (při výhradně dětských reprízách bude tato složka inscenace asi ještě podstatnější), v loutkové podobě pak funguje v samotném fantazijním příběhu. Realističtější část – tedy úvod se zlými tetkami – je předvedena „dřevěnými“ herci, pohádku v broskvi a s hmyzem pak obohacují činoherní kreace s výraznými výtvarnými atributy, Žížala je kupříkladu zpodobena jako obrovité boa, obtáčející hereččin krk a dál volně vlající. Výrazně magickou složku vtiskla totiž inscenaci výprava Petra Matáska, k nezapomenutelným, hravě snovým výjevům patří podvodní sportování potápěčů s míčovitou medúzou, jsou nasvíceni v modrém prostředí tak, že se jen chvílemi objevují jejich paže či nohy s ploutvemi, a pinkají si i hrají kopanou. Mimořádně působivá je také obrovitá loutka Kouzelného stařečka (Ondřej Švec), kde je významné pomrkávání velkých očí docíleno aktivitou hercových dlaní.

    Rozmarnější složku produkce obstarává hudba, Filip Homola jako její autor (a člen skupiny Mechanix) pracuje s ambientními zvukovými plochami, ale také s citacemi filmové hudby, nejobsáhleji při výstupu broskve do vesmíru, kde k jejímu pohybu mezi hvězdami vyhrává Straussův valčík Na krásném modrém Dunaji, stejně jako při elegantním protáčení kosmické lodi v Kubrickově 2001: Vesmírné odyssei. K dramaturgickým lahůdkám patří Kosmonautovo (Tomáš Holý) odvazování se při kytaře a zároveň v beztížném stavu – především pohybové ztvárnění činí z této samotářské exhibice neodolatelný výstup. Vesmírný výzkumník, který je brzy poté konfrontován s překvapivou broskví na kosmické dráze, si prozpěvuje „přiléhavé“ songy: Hvězdičko blýskavá, Hvězda na vrbě atd. Inscenace je plná podobně vynalézavých a roztomilých situací, jediné, čeho se snad poněkud nedostává, je výraznější dramatický tah či nějaký katarzní zvrat ve fabuli. Jakub se po krátké temné epizodě z dětství zkrátka dostane na cestu plnou barvitých dobrodružství a příběh končí tak, že po pádu broskve z vesmíru na střechu newyorského mrakodrapu jsou on i jeho přátelé sejmuti na zem tamními hasiči. Hmyzí kolegové se pak profesně etablují v lidském světě.

    Hodinová inscenace je plná podivuhodných jevištních kouzel, moje drobná výtka je jen vyjádřením odhadu, že stačilo možná málo, a vznikl by divadelní čin mimořádný (takhle jistě nadprůměrný, ale ne zcela jednoznačně omračující).

    Naivní divadlo Liberec – Roald Dahl: Jakub a obří broskev. Dramatizace David Wood. Překlad Jaroslav Kořán. Režie Michaela Homolová, výprava Petr Matásek, animace Anna Krtičková, hudba Mechanix. Premiéra 22. května 2010.

    • Autor:
    • Publikováno: 28. června 2010

    Komentáře k článku: V broskvi k moři i do vesmíru

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,