RECENZE: O zvířatech a lidech, nevyčerpatelné téma
Pražské Divadlo Minor potěší jistě všechny malé i velké pejskaře novinkou Pes Paličák, kterou se zdejším souborem realizoval režisér Jakub Maksymov. Neosloví ovšem pouze je, jedná se totiž o vydařenou, energií nadupanou produkci, plnou vynalézavé práce s objekty a půvabnými (ovšem i úmyslně poněkud odpudivými) loutkami z dílny výtvarnice Olgy Ziebińské. Na jevišti koexistují spolu s herci, které stále máme též před sebou a kteří mistrně jim přidělené objekty ovládají, dokonce tak, že na ně skoro zapomínáme a soustředíme se na „všelikou havěť“ zvířecí i lidskou.
Příběh se opírá o knihu francouzského autora Daniela Pennaca Pes Tutulák (dostupné ve slovenštině) a inscenace pařížskou lokalitu nijak „nedomestikuje“. Interpreti se zprvu prezentují jako solidně muzicírující rocková kapela, postupně přecházejí ke ztvárnění loutkářských úkolů, i když k nástrojům se občas vrátí. Hlavní hrdina příběhu zprvu nemá jméno, představuje se tedy jako pes Pes a hraje ho Bořek Joura, je zachráněn ze skládky, kde byl zavalený především plastovým odpadem, Černou tlamou (Karin Bílíková), soukmenovcem větším a odolnějším. Ten Psa mnohému naučí, především jak shánět ve městě potravu, při jedné z dalších návštěv skládky je však vysypávaným materiálem smrtelně zraněn, umírá a mladšího kamaráda posílá „do života“. Ten se ocitne ve velkoměstském dopravním ruchu, zprvu herci proti sobě pouštějí miniaturní autíčka, později ovšem i reálné automobilové pneumatiky, mezi nimiž má malá loutka Psa málo šancí na přežití.
Pes Paličák zaujme i pobaví loutkami z dílny výtvarnice Olgy Ziebińské. Foto Divadlo Minor
Objevuje se však odchytávač zvířat, korpulentní Matěj Šíma se zvedá od bicích a nebohého hrdinu pronásleduje dokonce v uličce mezi publikem, honička končí uzavřením za mříže, v nákladním autě už jsou v dalších klecích umístěni další nebožáci (ve vynalézavé výtvarné realizace je například jeden vytvořen z mopu) a pes se dozvídá, že směřují do útulku, kde mají třídenní šanci. Nevyzvedne-li si je totiž někdo v tomto termínu, čeká je smrtící injekce. Náš hrdina, jak jinak, šanci dostal, zaujal malou dívenku Kdouli (Sára Vosobová), takže přesto, že rodiče nejsou příliš nadšeni, míří do rodiny. Jsme v Paříži, lidé mluví jednoduchou francouzštinu (především verbální projev Štěpána Lustyka v partu tatínka se vyznačuje potutelným šarmem), Pes a jeho kolegové česky. Celé to nám dospělejším může evokovat nejen soužití různých kultur, ale také existenciální problémy, týkající se dorozumění a vzájemného pochopení. Otec je sebevzhlíživý macho, cvičí s činkami a občas si obdivně čichá k vlastnímu bicepsu, loutka působí neodolatelně, stejně tak ztvárnění matky v poněkud výstředním outfitu. Mezi Kdoulí a Psem vzniká citové pouto, sbližování klíčí s jímavou pomalostí. Leč celkem brzy dojde k roztržce, pes by z prozaických důvodů potřeboval vyvenčit, netrpělivě zboří dívence její hrad z kostek, ta se zatvrzele a na delší dobu urazí, nešťastné zvířátko uteče pryč. Venku potká hrozivě vypadajícího kolegu, jehož morda při otevření huby připomíná spíš aligátora, jde ovšem o dobráka, který nového kamaráda vezme s sebou k malíři, jemuž stojí modelem, a všichni tři se pořádně občerství (výtvarníkova kultura stolování se v podstatě neliší od té psí). Pak se umělec pracovně realizuje, portrét jedince s děsivou mordou je dokončen, obraz vypadá mírumilovněji, psíci dokonce zavtipkují o kompozici tohoto výtvarného díla. Jelikož bezbrannější tvor se tomu silnějšímu svěřil se svou osobní lapálií, dochází ke spikleneckému kontaktu s kamarádkami kočkami, jejichž kápo (Milan Vedral) dává pokyn svému komandu, aby zdevastovalo příbytek, z něhož náš nešťastný hrdina utekl.
Víc už z fabule prozrazovat netřeba, snad jen to, že po řádně dramatické peripetii příběh vyústí do happy-endu, jak jinak v představení, určenému pro děti od pěti let. Jde o výraznou, sebevědomou inscenaci, realizovanou s plným nasazením účinkujících a s dobře „vymyšleným“ scénářem.
Daniel Pennac – Jakub Maksymov: Pes Paličák (jak si vycvičit páníčka). Režie: Jakub Maksymov, výprava: Olga Ziebińská, hudba: Ivo Gregorec Sedláček, texty písní: Karin Bílíková, dramaturgická spolupráce: Iva Kopecká. Divadlo Minor, premiéra 18 .května 2025
Komentáře k článku: RECENZE: O zvířatech a lidech, nevyčerpatelné téma
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
