Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny >

    Rudolf Karhánek, Josef Koníček, Marie Preislerová

    Rudolf Karhánek

    21. 11. 1923 Praha – 12. 3. 2010 Brno

    Sólista baletu, choreograf. Baletní základy získal v letech 1936–39 ve škole Jelizavety Nikolské v Praze. V roce 1940 nastoupil do svého prvního angažmá – do souboru baletu Zemského divadla Brno (nyní Národní divadlo Brno) k Ivo Váňovi Psotovi. S tímto divadlem spojil celou svou profesní kariéru. O dva roky později již byl sólistou baletu a během dalších čtyřiceti letech i baletním mistrem, choreografem a šéfem baletu.

    Jeho mužná, sošná postava a technicky suverénní interpretace ho předurčily ke ztvárňování především charakterních postav. Mezi téměř stovkou jeho rolí vynikal působivý Tybalt v Prokofjevově Romeovi a Julii, Námořník v Křížkově Baladě o námořníkovi či Satan ve Škvorově baletu Abraxas.

    Obdržel Cenu Divadelní žatvy 1949, ocenění Za vynikající práci v roce 1962 a titul Zasloužilého umělce v roce 1967.

    luc

     

    Josef Koníček

    (3. 10. 1931 Praha – 3. 4. 2010 Praha)

    Byl jedním z našich nejzaměstnanějších choreografů, vystudoval tanec na státní konzervatoři (1951), ve sboru i jako sólista působil v několika divadlech do roku 196O. V tomto roce se stává choreografem v Divadle ABC a v Městských divadlech pražských (jehož bylo ABC součástí) působí až do roku 1976. Pak – oficiálně už jako důchodce – pracuje jako host na mnoha scénách, což ostatně charakterizovalo jeho činnost i při angažmá v MDP. Spolupracoval s mnoha divadly pražskými i mimopražskými, jako choreograf je podepsán pod velkým množstvím inscenací muzikálového či operetního typu, ale také u činoher či recitálů v divadlech „malých forem“. K titulům, které spoluvytvářel opravdu napříč žánry, patří například Recitál Hegerová-Horníček v Semaforu (1966), Goethův a Pistoriův Faust v Divadle na Vinohradech (1970), muzikál Já, k čertu, žiju rád podle Řeka Zorby v ABC (1972) či Macháčkova inscenace Čapkovy Bílé nemoci v Národním divadle (1980). Film ho představil především rolí jednoho ze tří kytaristů-komentátorů v Rychmanově filmu Starci na chmelu, choreograficky spolupracoval také na legendárním filmu Limonádový Joe Oldřicha Lipského (oba slavné filmy vznikly 1964). V sedmdesátých a osmdesátých letech byl žádaným choreografem Československé televize (sbor Josefa Koníčka pravidelně účinkoval v pořadech Televarieté či Kabaret u dobré pohody). Koníček byl citlivý člověk se smyslem pro jemný humor, uměl řemeslo a s nasazením spoluvytvářel díla bez většího nároku na mediální věhlas.

    br

     

    Marie Preislerová

    25. 8. 1917 Kiralyhýda (Maďarsko) – 10. 4. 2010 Česká Třebová

    Herečka. Láska k divadlu ji přivedla již jako sedmnáctiletou v roce 1934 na prkna Českého divadla v Olomouci (později Moravské divadlo Olomouc), kde získala angažmá a hrála – ještě jako Marie Černohorská – čtyři roky. V roce 1938 odešla do Městského divadla Kladno, kde poznala svého budoucího muže, kapelníka Františka Preislera. Po roce spolu odešli do Městského divadla v Plzni, kde působili celou válku. Od roku 1946 byli angažováni do Městského oblastního divadla v Opavě. V roce 1956 se stal František Preisler prvním dirigentem opery Divadla Oldřicha Stibora v Olomouci, takže tam vedly kroky i jeho ženy. Hrála zde dvacet jedna let. Z mnoha desítek jejích rolí připomeňme titulní postavu Podivné paní Savageové ve stejnojmenné hře Johna Patricka, Dubskou ve Stroupežnického Našich furiantech či Matku v Lorcově Krvavé svatbě.

    luc

    • Autor:
    • Publikováno: 4. května 2010

    Komentáře k článku: Rudolf Karhánek, Josef Koníček, Marie Preislerová

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,