Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny >

    Večírek… a k tomu svěží!

    Herec, bavič a zpěvák Tomáš Hanák vydal své první, textově ryze autorské album. Jako svůj druhý počin – po albu coververzí písní Suchého a Šlitra For Semafor (viz DN 1/2010) – je vydala firma Klíče, již koncem minulého roku uvedl v život hudební publicista Pavel Klusák.

    Vzhledem ke Klusákově publicistickému příklonu především k extrémní hudební avantgardě by toto album mohlo být překvapením. Nicméně Klusák je také milovník výsměšného humoru. Zajímá ho banalita a kýč, jež ho fascinují neodolatelnou trapností a tupostí, které přesto – nebo právě proto – formují tento svět. Zkrátka intelektuál… A když někdo tento kýč posouvá do sfér jízlivé ironie a nadhledu, když se mu nejen vysmívá, ale rafinovaně poukazuje i na jeho absurdnost, manipulovatelnost, banálnost, zhůvěřilost a ohlupujícnost, je to přesně to, co Klusáka zajímá. Právě takový je Tomáš Hanák. Už od dob Divadla Sklep. Vzpomeňme jen na jeho Strom hýbe pahýly z filmu Pražské pětka.

    Jeho CD – eponymně nazvané Tomáš Hanák – je takových písní a scének plné. Hanák v každém čísle střídá žánry, obměňuje přístupy, převléká kostýmy. Kabaret, reggae, country, tramping, swing, dechovka, folk, pop, soul, dokonce gregoriánský chorál. Vzpomínka, zpověď, dialog s diváky. Unavený intelektuál, cynický bavič, swingový tanečník, uhlazený kravaťák. Baví sebe a současně se sám sobě vysmívá. Cynicky. Možná až příliš. V jeho nepřeberných převlecích najdeme často – anebo vždy? – jeho samého. Nejcharakterističtější pro Hanákův přístup a celé album je úvodní kabaretní song Mobilní král prasat: Večírek? A má být svěží? Není problém. Je to s rautem? Dá se tam parkovat s autem? // … // A teď ještě kolik za to? Něco scénář, něco auto. Budu vtipnej, dejte návrh. Jo, s poznámkou dvacet navrch. // Kšefty se hejbou, konto hybní, zpeněžím ksicht i otvor řitní… Novoty, Gondík, Michal David / Mám kvůli tomu začít dávit? To né! … // … // Cože, cože za tři litry!? Nojo, chudá televize. A kolik si bere Izer? Nojo pořad, pořad nový. Kolik dáte Dejdarovi? // Ta soutěž je zcela blbá, když už tam mám dělat blba, s Langmajerem hrát slepou bábu, i za dvacku na to dlabu. Dobře takže dvojnásobek. Ne, než Izer, než má Bolek. Jen v těch slipech, to bych zavrh’. Ne? Tak jo, ale: Třicet navrch! // Kšefty se hejbou, konto bují, dnes léčbu průjmu moderuji. A zítra převezmu Cenu TýTý, Mount Everest popularity!!!

    Pocit unaveného baviče a břitkého satirika prostupuje celým albem. Je jedno, zda Hanák – nebo někdo další – zpívá taneční píseň, ukolébavku, soul, folk nebo swingovku blízkou poetice S+Š (Stesk z Tesc). Každá více či méně zakukleně využívá zvolený žánr k výrazné, často drsné ironii a výsměchu. Je to vtipné a je to strhující. Ale je to taky povýšené a trochu nefér. Vždyť právě Hanák umí v tom byznysu náramně chodit. Účinkuje v reklamě či seriálu, moderuje zábavné pořady a pak si odskočí za kamarády na Besídku do Braníka. Zavzpomínat na mladé ironické časy.

    A natočí z toho CD. Účinkuje na něm řada jeho spolupracovníků z okruhu Divadla Sklep. Hudbu z velké části složil a aranžmá připravil pianista David Noll. Mezi dalšími hudebníky najdeme muzikanty z okruhu vážné hudby, jazzu a folku: kytaristu Jiřího Podzimka, basistu Vladimíra Vytisku, saxofonistu Romana Fojtíčka, kytaristu Petera Bindera, houslistu Luďka Lersta, trumpetistu a akordeonistu Radka Pobořila (dříve člen orchestru ND, dnes především Čechomor) či bubeníka Romana Víchu (Toxique). S Hanákem či sólově zpívají Hana Navarová, Jana Hanáková, Lenka Vychodilová a Linda Finková…

    Vynikající hudba, vtipné texty, lahodný zpěv. Zralé, hudebně pestré, dramaturgicky propracované CD. Jen ho musíte vnímat postmoderně. Satira, jež se smířila s tím, že všichni jsme byznysem lapení kýčaři. Především sami autoři. Našemu postmodernímu údělu se můžeme už jen cynicky smát. Abychom si zachovali – aspoň trochu – inteligence a fyzického zdraví. Jiné obrany není. Není?


    Komentáře k článku: Večírek… a k tomu svěží!

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,