Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Zprávy

    Zemřela Zuzana Burianová

    Snímek ze semaforských dob. Foto archiv

    Zuzana Burianová (Kučera)

    2. 10. 1947 Praha – 25. 10. 2022 Švýcarsko

    Divadelní a filmová herečka a zpěvačka, členka zlaté éry Divadla Semafor.

    Vyučila se elektromechaničkou, s herectvím začínala v amatérském divadle Paradox. Ještě jako studentka získala i první zkušenost s filmovou kamerou – v krátkém filmu Chlapec a srna (1962). Své pěvecké vlohy se snažila uplatnit v soutěži Hledáme nové zpěváky, kde se jí povšiml Jiří Suchý.

    Šedesátá léta. Foto archiv Ondřeje Suchého

    Nabídku z tehdy populárního divadla Semafor přijala v roce 1966. Doménou jejího herectví se staly komediální postavy rozverných a půvabných naivek. Účinkovala v inscenacích Jonáš a tingl tangl (dětská role – 1962), Zuzana je všude jako doma (1965), Benefice, Kdyby tisíc klarinetů, obnovené premiéře Člověka z půdy (1977), v Suchého Smutku bláznivých panen (1977), v Horníčkově pořadu Dva muži někde (1979) a dalších. Hostovala i v Ypsilonce – v roce 1981 v inscenaci Outsider. Mezitím sporadicky spolupracovala i s filmem, kde hrála jen malé role (Fantom Morrisvillu, 1966; Bylo čtvrt a bude půl, 1968).

    V Semaforu. Foto archiv

    Na přelomu šedesátých a sedmdesátých spolupracovala v rámci Semaforu především s dvojicí Grossmann-Šimek, především v jejich Návštěvních dnech. Tehdy také pořídila nahrávky populárních písní (Ano, pane Jiří, Co jsem to jen ztratila, Máš už jít…).

    Do širšího povědomí vstoupila především postavou zdravotní sestry Zuzany ve druhé sérii Nemocnice na kraji města (1981) či rozšafnou skladnicí Bohunkou v komedii Jiřího Menzela Vesničko má, středisková (1985)./Více o jejích divadelních rolích zde a o filmových a televizních rolích zde./

    S Jaromírem Mayerem (vlevo) a Milanem Drobným v Návštěvním dnu Š+G. Foto archiv

    V roce 1968 se provdala za televizního režiséra Ján Roháč (1932-1980). V roce 1970 se jim narodila dcera Kateřina, dnes asistentka režie. Počátkem devadesátých let se přestěhovala se svým druhým životním partnerem Zdeňkem Kučerou do Švýcarska. Zcela rezignovala na své umělecké ambice a pracovala v tamních zámožných rodinách jako hospodyně a kuchařka. Později žila střídavě v Česku a ve Švýcarsku a příležitostně znovu vystupovala, především s bývalými kolegy ze Semaforu.

    S Palečkem (vpravo) a Janíkem v době natáčení LP Kukátko. Foto archiv

    Kromě svého sólového vystupování nazpívala také několik duetů, například s Jiřím Grossmannem nebo s dvojicí Miroslav Paleček a Michael Janík (vystupuje společně s nimi na LP desce Kukátko). Její zpěv je zachycen také na zvukových i obrazových nahrávkách některých Návštěvních dnů někdejšího komického dua Miloslav Šimek & Jiří Grossmann. /Více o jejím životě zde./

    V roce 2017 s dcerou Kateřinou Kergalovou. Foto archiv

    Informaci o jejím úmrtí přinesl dnes – s odkazem na její dceru Kateřinu Kergalovou – server Blesk.

    /Pro i-DN z více zdrojů připravil a zpracoval hul/

    • Autor:
    • Publikováno: 25. října 2022

    Komentáře k článku: Zemřela Zuzana Burianová

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,