Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2019

ročník 28
12. 11.–25. 11. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    5.—18. března 2014

    5. března

    Byl jsi náš Mesiáš Písničkářka Dáša Vokatá a herec Oldřich Kaiser vydali společné hudební CD Divoký koně, jež je plně věnované osobnosti Ivana Magora Jirouse, s nímž Vokatá strávila poslední roky jeho života. Ve svých písních na něj vzpomíná, vyznává se mu a vzývá jej i jeho neústupně divokou lásku. Na housle a zpěvem ji – vedle Joe Karafiáta (g), Jiřího Jelínka (sax) a několika dalších příležitostných spoluhráčů – doprovází Oldřich Kaiser. Na závěr navíc recituje sérii Jirousových básní věnovaných Vokaté. Kdo by nevěděl, že jde o herce Kaisera, těžko by jej poznal. Recituje zastřeným hlasem, jakoby unaveně, neosobně, co možná nejcivilněji. Kaiser s Vokatou nyní s tímto programem i veřejně vystupují. Jako by se spojila divoká řeka s kalnou a výsledkem byl mohutný, navenek klidný tok jednoduché hudby a vášnivých slov. S mnoha však spodními proudy. Víceznačnými, pod hladinu stahujícími.hul

    kaiser-vokata-1_fmt

    Rok české hudby zahájil Brno Contemporary Orchestra (BCO) slavnostním koncertem, který vyšel z motta orchestru: Janáčkem začneme a budeme pokračovat jeho následovníky u nás a zahraničními velikány, kteří vycházeli z podobných inspiračních zdrojů jako on. V Besedním domě program začal Janáčkovým Concertinem, pokračoval Hlasem řeky Arnošta Parsche, skladbou Ondřeje Hájka Naše vrata nevrzajó a skončil klasiky nejnovější hudby, Györgi Ligetim (Melodien) a Johnem Adamsem (Son Of Chamber Symphony). Dirigoval Pavel Šnajdr, na klavír hrál Jan Jiraský.HER

    6. března

    Prase v New Yorku Když jsem po půlnoci opouštěla 3LD Art & Technology Center, měla jsem v kapse půlku sandviče, Václav Havel tančil po pokoji a za živého doprovodu zpíval divokou verzi I’m Waiting for the Man Velvet Underground… Tak začíná recenze A Song-and-Dance Survival Strategy (Strategie přežití písní a tancem) kritičky The New York Times Claudie la Rocco. Velmi pochvalně v ní referuje o premiéře i u nás známé Morávkovy adaptace Havlovy aktovky Prase v newyorském off-divadle. Inscenace režiséra Henryho Acony získala od autorky označení Peak (Vrcholná událost). (více na i-DN)hul

    prase2_fmt

    7. března

    Z hlubin tyrkysových Na svém devátém řadovém albu Gaia se česká písničkářka Radůza vydala do dosud jí neprobádaných oblastí. Hlavním motivem CD je věčný boj opuštěné sólistky-bojovníka s přírodou a postupná ztráta životní síly. Jako by se z lovkyně, která bývala silná, postupem let stávala raněný, opuštěný solitér. Radůza album nahrála s kapelou. Zatímco v minulosti obstarávala hudební složku především sama, tentokrát se obklopila kytaristou Josefem Štěpánkem, baskytaristou a houslistou Daliborem Cidlinským a bubeníkem Davidem Landštofem. Hlavní proměna je však především v mysteriózních temných textech, v nichž se odvolává na přírodu, pohanství a podvědomí: Jsem poslední rytíř a ve zbroji z papíru / jsem sama a malá a tenká / rukojeť svírám svého rapíru / a můj cíl je ten tam.hul

    radůza-cover_fmt

    10. března

    V brněnské Místogalerii Skleněná louka se uskutečnil diskusní večer s dramatikem Milanem Uhdem o jeho knize Rozpomínky – Co na sebe vím. Uhde odpovídal na otázky šéfredaktora HOSTu Miroslava Balaštíka a skladatele Zdenka Plachého.

    11. března

    V pražské Arše zahrála skupina The Plastic People of the Universe symfonické provedení legendárního alba Co znamení vésti koně. Zakončila tím sérii tří provedení (6. a 7. 3. v Brně) spolu s Filharmonií Brno, kterou řídil Marco Ivanović. Skladby Milana Hlavsy s texty Vratislava Brabence a Pavla Zajíčka skupina nahrála u Václava Havla na Hrádečku pod přímým dohledem StB, vyšly v roce 1983 v Kanadě, v České republice až v roce 2002. Tak trochu oratorní charakter té hudby dokonale vystihl v nové instrumentaci Michal Nejtek, symfonickými prostředky podtrhl její původní charakter a v provedení sám vystoupil. Publikum stárnoucích rockerů i posluchačů mladšího, méně pak nejmladšího věku vytvořilo koncertu skvělou atmosféru, k vrcholům večera patřilo Brabencovo saxofonové sólo, jemuž předcházelo z hlediště opakované „Vráťo, hraj! Už v roce 2012 „plastici“ provedli své Pašije s Agon orchestrem a Petrem Kofroněm, ale až tentokrát došlo k jen vnějškově bizarnímu spojení poloamatérského undergroundu s „oficiálním“ symfonickým tělesem. Událost, mimo jiné i zavzpomínáním na události, které je třeba připomínat zvláště dnes.HER

    V Divadle na Vinohradech předali první ceny August – ceny vinohradského diváka. V kategorii mužský herecký výkon zvítězil Viktor Preiss, za ženský herecký výkon cenu obdržela Dagmar Havlová. Nejlepší inscenací je divadelní revue Hašler, ve scénografii se o cenu podělili Jan Dušek a David Bazika.

    12. března

    Pocházím z Budějovic Jedenatřicetiletý Lukáš Průdek, který posledních devět let působil v Dejvickém divadle, bude od 1. listopadu ředitelem Jihočeského divadla. Ve funkci vystřídá Jiřího Šestáka, který k 31. říjnu rezignuje. Rozhodli o tom radní Českých Budějovic, kteří dali Průdkovi přednost před Janou Dvořákovou, ekonomickou ředitelkou JD. Především bych chtěl, aby se JD více otevřelo ven lidem, z pohledu marketingu. Co se opery a baletu týče, mělo by se zaměřit na přeshraniční region, třeba tím, že web nemá německou mutaci. Zároveň bych chtěl, aby vznikly edukační programy, které blíže seznámí veřejnost s operou a baletem jako s žánrem, řekl Lukáš Průdek, rodák z Českých Budějovic a syn Josefa Průdka, známé osobnosti jihočeské opery. (více na i-DN)hul

    TV Apokalyptický Ubu Film režiséra Jaroslava Dražana Jarmareční bouda z roku 2009, který odvysílala ČT v půlnočním čase, je snad nejpodivnější film, který u nás v minulém desetiletí vznikl. Je údajně „nástupcem“ kultovního snímku natočeného v roce 1982, který tehdy získal nejvyšší ocenění na festivalech nezávislého filmu, krátce poté byl zakázán a promítal se jen po filmových klubech nebo v zahraničí. „Jsme přesvědčeni o tom, že poselství příběhu je nadčasové, a proto jsme se rozhodli film s několika úpravami realizovat znovu,“ řekli jeho tvůrci. Podle nich jde o „drsné podobenství o světě kolem nás, o lidské pýše, krutosti a nesnášenlivosti.“ Nemyslím, Je to film plný výsměchu a patafyziky. Syrovost, kýč a ubuovství v jednom. Většina diváků i kritiků snímek označila za blábol. Možná. Ale je to obdivuhodně svobodomyslný, ztřeštěný blábol o bláznech a bláznovství. Navazuje na snímky české nové vlny typu O slavnosti a hostech. Má skvělý hudební doprovod, dynamickou kameru, vázne však herectví. Kromě Jaroslava Duška, který si svou postavu po ubuovsku užívá, a snad Filipa Kaňkovského, který skvěle cítí černou grotesku (scéna s budíkem), jsou ostatní – včetně zpěváka Dana Bárty či herce Pavla Lišky – svázaní, křečovití, nemotorní. Právě to snímek strhává do rovin neumětelských, ergo blábolivých. Byť to byl – možná – záměr. Takové filmy se totiž po čase stávají kultovními.Vladimír Hulec

    13. března

    V Praze začal 14. ročník přehlídky ke Světovému dni divadla pro děti a mládež, až do 21. března představil divákům výběr činoherních i loutkářských inscenací od profesionálních divadel, amatérských souborů i dětských a středoškolských divadelních skupin. Hlavní část programu probíhala v Divadle v Celetné, některá představení hostila též Divadlo Disk, Divadlo Kalich a klub Mlejn.

    V pražské Státní opeře předal před představením Baletu Národního divadla Amerikana III. internetový portál Opera Plus své výroční ceny v oboru balet a jiný tanečně dramatický žánr. Ceny, o kterých rozhoduje hlasování čtenářů, získali sólista Národního divadla Ondřej Vinklát a demisólistka Marta Drastíková, cenu za nejlepší choreografii si odnesl baletní mistr a choreograf Jan Kodet. Zvláštní cenu šéfredaktora Opery Plus Víta Dvořáka získala primabalerína Anglického národního baletu Daria Klimentová za svoji výjimečnou taneční kariéru a reprezentaci českého baletu v zahraničí. (více na i-DN)

    14. března

    Hrej, zmetku, hrej Skupina „nové vlny českého undergroundu“, tajemný Kabaret doktora Caligariho, vydala debutové CD Vzkříšení (Guerilla Records). Kabaret dr. Caligariho je anonymní uskupení několika příznivců alternativního umění, jejichž výsledný projev zachází za hranice normality, až – jak prohlašují – na pokraj šílenství a lehké mentální retardace. Skupina přiznává vlivy rané kinematografie 20. let XX. století a americké umělecké formace The Residents. Zacílením do komiksově temné výtvarné poetiky jsou patrné ale i „otisky“ Josefa Váchala, propojováním „divné“ hudby a divadla je zase patrný vliv Mikoláše Chadimy či (rytmickými popěvky) slovinské skupiny Laibach. Hudba na novém CD je kompilací z divadelně-hudebního projektu Chopinovo vzkříšení, se kterým skupina nyní vystupuje. Hra je situována do prostředí blázince, kde je ústřední postavou šílený a sobecký doktor Caligari. Ten si pro své potěšení zotročí několik chovanců a zařadí je do jednotlivých životních rolí…hul

    Ceny na bále Na tradičním Divadelním bále ve Východočeském divadle (VČD) v Pardubicích byly slavnostně předány herecké ceny VČD. Jubilejní desátý titul nejoblíbenější herečky si z plesu odnesla Petra Janečková, která nejvíce hlasů získala za role v muzikálu Zpívání v dešti a komedii Apartmá hotelu Plaza. Na druhém místě se umístila loňská bronzová Martina Sikorová a na třetí pozici Petra Tenorová. Divácky nejoblíbenějším hercem pardubického divadla se pošesté v řadě stal Ladislav Špiner, jehož obdivovatelé stále nemohou zapomenout na jeho Amadea, vyzdvihují však i ostatní role z jeho repertoáru. Druhá příčka v mužské kategorii již několik let patří Martinu Mejzlíkovi a třetí poprvé Petru Borovcovi. Podruhé v historii byl vyhlášen i absolutní vítěz ankety. Nejvyšší počet diváckých hlasů v roce 2013 získal Ladislav Špiner, jehož následně Herecká asociace odměnila cenou v podobě zlaté divadelní masky. (více na i-DN)hul

    Nakladatelství Torst vydalo souborné dílo Jana Grossmana Mezi literaturou a divadlem. Editor Petr Šrámek soustředil do jedenácti oddílů dvou svazků kompletní Grossmanovy úvahy o literatuře, texty pro divadlo, publicistiku a kritiku, brechtovské statě, obecné úvahy o divadelní a filmové tvorbě, o herectví, scénografii, malých divadlech a Divadle Na zábradlí. Tedy texty napsané v rozmezí let 1942–1992. Chystaný třetí svazek přinese literárněhistorické a divadelněhistorické komentáře, bibliografii a grossmanovskou studii.HER

    V brněnském Bezbariérovém divadle Barka započal třetí ročník festivalu pohybového divadla a výrazového tance Tanec a handicap 2014. Letošní zastřešující téma třídenní přehlídky Geometrie propojilo pět souborů z České republiky a zároveň pět různých přístupů k tanci.

    18. března

    Na koncertu Orchestru Berg v Národním památníku na Vítkově vyhlásili pořadatelé výsledky skladatelské soutěže NUBERG: hlavní cenu získal Jakub Rataj za skladbu Proraketon, cenu veřejnosti a cenu mladých pak Martin Klusák za skladbu In paradisum. Vítězné skladby na koncertě zazněly spolu s díly Charlese Ivese Nezodpovězená otázka, Ondřeje Štochla Sonety a Tora Takemitsua Archipelago S (v české premiéře). Orchestr řídil Peter Vrábel.HER

    V pražském paláci Colloredo-Mansfeld byla otevřena doprovodná výstava k připravované největší světové výstavní akci v oboru scénografie a divadelního prostoru Pražské quadriennale. Expozice nazvaná Scénografické video eseje představuje nová díla pro tento účel a návštěvníky zavádí do tvůrčí dílny divadelní scénografie. Potrvá do 13. dubna.

    • Autor:
    • Publikováno: 4. dubna 2014

    Komentáře k článku: 5.—18. března 2014

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,