Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny >

    5. – 18. 5. 2010

    5. května

    Cesta plná neuvěřitelných zákrut
    Studio Saint Germain, sídlící v klubu Rock Café, dostálo svému názvu a uvedlo jeden z nejčerstvějších francouzských divadelních textů. Hra Burn, Baby, Burn mladé dramatičky a scenáristky Carine Lacroix se poprvé hrála 25. února 2010 ve studiu Comédie Française.
    Příběh se odehrává na důležitém místě všech pocestných – staré benzínové pumpě, kde se setkají dvě dívky. Ty se velmi rychle sblíží, ale přátelskou atmosféru přeruší chlapec, který jim přiváží objednanou pizzu. A šílená jízda, během níž musí bojovat nejprve o peníze za jídlo a později o život, začíná…
    Tato inscenace je road (silnicí) života, která kolem diváků ubíhá neuvěřitelnou rychlostí a oni mnohdy ani nemají čas na to, aby si uvědomili, co se to zase našim hrdinům přihodilo. Zpomalení měly pravděpodobně přinášet ne příliš vydařené básně, kterými autorka přerušovala dialogy. Režisér Jaromír Janeček je za hudebního doprovodu vložil do úst Matěji Křístkovi a Jiřímu Konvalinkovi. Což byl dobrý výběr, stejně tak jako obsazení obou představitelek ženských postav – Týny Průchové a Dany Markové. Z předvídatelné a místy nudné hry se díky nim stala vcelku vydařená inscenace. (Recenzi čtěte na http://www.divadelni-noviny.cz/cesta-plna-neuveritelnych-zakrut/)
    Lenka Dombrovská

    Modré efekty akusticky
    V Theatre Molière v Bruselu vystoupila – před zaplněným sálem – česká rocková skupina Blue Effect založená koncem 60. let kytaristou Radimem Hladíkem. Koncert uspořádalo České centrum v Bruselu za podpory řady českých subjektů a společnosti Muziekpublique-Theatre Molière.
    hul

    Budějovičtí v Římě
    Jihočeské divadlo České Budějovice připravilo v prostorách Českého centra Řím výstavu činoherních plakátů Krása divadelního plakátu vybranou z díla Ivana Pinkavy a Roberta V. Nováka. Čítá 17 plakátů ve čtyřech grafických řadách a věnuje se prezentaci současných inscenací Jihočeského divadla z repertoáru české i světové dramatiky. Byla zahájena za účasti obou autorů, ředitele Jihočeského divadla Jiřího Šestáka a šéfa činohry Martina Glasera.
    hul

    6. května

    Divadlo Drak otevřelo v hradeckém Tereziánském dvoře netradiční muzeum a divadelní laboratoř, která dětem umožní vyzkoušet si proces vzniku divadelního představení. Prostory vznikly po dvouleté rekonstrukci bývalých Nálepkových kasáren.

    7. května

    Ve foyeru Severočeského divadla opery a baletu proběhla vernisáž výstavy Plakát a opera ze sbírek Divadla Wandy Siemaszkowé v Rzeszově. Pozoruhodnou koleci polských plakátů vybral Karel Míšek, výstavu spolu s divadlem pořádá Fakulta umění a designu UJEP v Ústí nad Labem za podpory AUG Design a SVU. Výstavy se staly pravidelnou součástí ústeckých premiér.
    her

    8. května

    V Brně skončila několikadenní dílna kostýmního designu nazvaná Discovering Shakespeare, kterou ve Švormově ulici uspořádalo brněnské Studio dramatické výchovy Labyrint. Vyučujícími byly Ivana Knez a Katerina Sekovska z Makedonie.

    V Bezbariérovém divadle Barka v Brně skončil 3. ročník mezinárodního studentského festivalu Drehbühne Brno 2010, na němž studentská divadla z České republiky, Rakouska a Německa hrají německy. Letos byl program zaměřený na dramatické výstupy. Do Brna přijely vídeňské soubory Leoncianer, Reactor Theater Theaterverein Vision z Vídně a Cammerspiele Leipzig z Lipska, domácí divadlo reprezentovaly soubory Gruppe Doppel L Gruppe07, který festival organizuje. Součástí setkání byly také pořady Literární toulky Brnem a Po stopách německy píšících autorů žijících v Brně, organizované studenty germanistiky FF MU.
    her

    9. května

    Pod záštitou organizace Opera Europa se uskutečnily 8.–9. května v desítkách operních domů Evropské dny opery. Letošním tématem bylo crossing bridges v uměleckém i společenském slova smyslu. V pražském Národním divadle začaly už 4. května komentovanými prohlídkami budov, projekcemi dokumentu o Martině Jankové a také veřejnosti otevřenou generálkou nové inscenace Mozartova Idomenea. Započal také měsíc zlevněných vstupenek. Opera Národního divadla v Brně vyrazila na módní přehlídku do brněnské Olympie, kde sólisté zazpívali několik árií a sami představili modely luxusních značek, moderoval Jan Čenský a fotky z akce visí na Facebooku. V NDM v Ostravě návštěvníkům umožnili prohlídku divadelního zákulisí a dílen a zorganizovali dětské soutěže a workshopy, mimo jiné Pohádkové putování za dobrodružstvím. Součástí oslav byla také předpremiéra filmového záznamu opery Zítra se bude… režiséra Jana Hřebejka.
    her

    11. května

    V multikinech Cinema City v Praze a Plzni zahájila projekce opery Carmen cyklus Cinemaestro tvořený operními a baletními představeními ze scény královské opery Covent Garden v Londýně. 13. května se připojí ještě kino v Pardubicích. Na rozdíl od přenosů z newyorské MET nejsou londýnská představení v přímém přenosu, ale ze záznamu, některá už vyšla na DVD (např. Carmen v režii Italky Francesky Zambello). Z dalších titulů budou následovat např. opery Don Giovanni, Figarova svatba, Traviata, Aida nebo balety Romeo a Julie a Šípková Růženka.

    12. května

    Pražská Malá Strana ožila v noci literaturou. Na nezvyklých místech, např. ve služebně městské policie Prahy 1 nebo v prostorách Juditiny věže poblíž Karlova mostu, uspořádalo České centrum čtení úryvků z různých evropských literárních děl. Z knížek četli například herci Roman ZachVanda Hybnerová. Noc literatury se konala v šestnácti městech Evropy.

    Pět a půl milionu lidí navštívilo podle ČTK loni tuzemská divadla. Diváci v nich za vstupenky utratili 864 miliony korun.

    13. května

    Projekty, experimenty, nové tváře Nový umělecký šéf pražského Švandova divadla Dodo Gombár představil koncepci pro příští sezonu. Dal jí název Na druhém břehu, má však už pojmenování pro další tři divadelní ročníky (Druhý dech… Second Service, Druhé housle… Second Hand, Druhá tvář… Svatozář). Po prázdninách se mohou diváci těšit na Dorstova Merlina, rozděleného do dvou částí a v režii Gombára samotného (před lety na stejném jevišti hru nastudoval Miroslav Krobot), následovat bude divadelní adaptace bestselleru Mariusze Szczygiela Gottland (jde o pohled na Čechy polskýma očima) v nastudování Petra Štindla, Hrubínova Křišťálová noc bude svěřena Štěpánu Páclovi a sezonu bude korunovat Brechtův Baal v režijní interpretaci Braňo Mazúcha. Pro prostory Studia se nepočítá s „regulérními“ inscenacemi, ale s krátkými experimenty. Smíchovský herecký soubor posílí Petra Hřebíčková, Zuzana Onufráková a Filip Čapka.
    br

    Jiskřičky poletují
    V pražském Paláci Akropolis pokřtila rocková skupina Už jsme doma své nové CD Jeskyně, jež vydala po sedmi letech od svého posledního studiového počinu Rybí tuk. Tématem jsou spodní proudy lidských příběhů, osudů a samotné existence. A podstatou – jako vždy – zpěv a texty Miroslava Wanka. Drží se „bigbeatové“ podstaty své hudby, již charakterizuje pevný rytmus bicích Tomáše Palety, sborové zpěvy, razantní, občas zdvojované tóny baskytary Josefa Červinky a hostujícího Petra Surého a ostře řezané riffy trubky Adama Tomáška obohacované na albu dalšími hostujícími muzikanty. UJD jako jedna z nemnoha legendárních českých rockových kapel (existuje od roku 1985) se stále drží mezi předními českými rockovými skupinami, aniž by se nějak výrazně obracela či vracela k (vlastní) minulosti. Přirozeně z ní čerpá a muzikantsky ji rozvíjí. Asi i proto si jako kmotry na pražský koncert pozvala brněnskou skupinu Ty syčáci, pro jejíhož leadera Petra Vášu platí totéž. Ta tak v Praze poprvé představila své nové CD nazvané Krása.
    hul

    15. května

    Symfonický orchestr BBC, dirigovaný svým nynějším šéfdirigentem Jiřím Bělohlávkem, obdržel cenu britské Královské filharmonické společnosti (RPS) za loňské nastudování opery Bohuslava Martinů Julietta aneb Snář. Je to poprvé, kdy prestižní cenu v operní kategorii obdržel orchestr. Dirigent Bělohlávek uvedl operu Julietta koncertně loni v londýnské koncertní síni Barbican s orchestrem BBC jako připomenutí loňského 50. výročí skladatelova sklonu.

    Nemáš drobák?
    Volání po sociálně angažovaném divadle vyslyšeli studenti katedry činoherního divadla DAMU. Studenti I. ročníku herectví a II. ročníku režie-dramaturgie dávají slovo těm, které není ve společnosti jinak slyšet: bezdomovcům. Jejich klauzurní práce, nazvaná Lov na Bezdomovce, pracuje metodou dokumentárního divadla, kde text vzniká na základě rozhovorů se skutečnými lidmi na ulici. Tvůrci usilují o co nejvěrnější napodobení skutečnosti, především pak mluveného projevu. Inscenace (hraje se v Eliadově knihovně Divadla Na zábradlí) se skládá ze šesti částí, z nichž každá je režírovaná jiným režisérem. Působí však celistvě a z nepříjemné blízkosti říká: je jen na „nás“, jak se zachováme, až se nám „oni“ podívají do očí s otázkou: „nemáš drobák?“ (Recenzi čtěte na http://www.divadelni-noviny.cz/nemas-drobak/)
    Táňa Švehlová

    Asociace německých hudebních kritiků udělila cenu German Record Critics’ Award za nejlepší nahrávku 2. čtvrtletí 2010 CD kompletu symfonických básní Antonína Dvořáka (Supraphon SU 4012–2), kterou s Českou filharmonií realizoval Sir Charles Mackerras. Dva snímky kompilace dokonce pocházejí z téhož koncertu, z něhož vzešlo CD Tří fragmentů z opery B. Martinů Juliette, oceněné prestižní Gramophone Award 2009. her

    17. května

    Na Světové výstavě Expo 2010 v čínské Šanghaji se konal Český národní den. V rámci přehlídky české kultury dramaturgicky vytvořené bratry Michalem a Šimonem Cabanovými se zde představilo na dvě stě českých umělců, např. houslista Pavel Šporcl, zpěvačka Feng-Yün Song, skupina Čechomor, Divadlo Spejbla a Hurvínka či pražské Národní divadlo marionet. Vrcholem významné události bylo hostování baletního souboru pražského Národního divadla, které zde uvedlo světovou premiéru choreografie svého šéfa Petra Zusky. Soubor předvedl také slavnou choreografii Jiřího Kyliána na hudbu Janáčkovy Simfonietty.

    18. května

    Brněnská sekce Teatrologické společnosti připravila přednášku Davida Drozdy Taková normální rodinka – jako hierarchická struktura metaforicko-metonymických pohybových modelů.

    V pražské Arše hostoval jeden z nejznámějších evropských divadelních souborů – maďarské Divadlo Józsefa Katony. Variace na Kafkův Proces, nazvaná Semeloumězmizelsem, se hrála v maďarštině s českými titulky.

    V Jihlavě byl zahájen devátý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Hudba tisíců – Mahler Jihlava 2010. Odpoledne na náměstí koncertoval Velký dechový orchestr Tutti studentů Základní umělecké školy, následujícího přijetí primátorem statutárního města Jihlavy Ing. Jaroslavem Vymazalem se zúčastnila i delegace z partnerského města Heidenheim. V Oblastní galerii Vysočina byl představen originál známého portrétu Gustava Mahlera od Emila Orlika a v Domě Gustava Mahlera se za přítomnosti velvyslance Rakouska Ferdinanda Trauttmansdorffa a ředitele Rakouského kulturního fóra Floriana Hauga otevřela výstava Mahler a Vídeň. Na večerním slavnostním koncertu provedli Dagmar Pecková a Jaroslav Březina komorní verzi Mahlerovy Písně o zemi, Komorní filharmonii Pardubice řídil Petr Altrichter.
    her

    Šamanské porno
    V rámci doprovodných akcí festivalu Respect 2010 vystoupila v pražské Akropoli inuitská (eskymácká) zpěvačka Tanya Tagaq. Pochází ze země Nunavut v Kanadě a svým expresivním projevem hrdelního zpěvu zaujala řadu osobností současné světové hudební scény – např. islandskou zpěvačku Björk či členy amerického Kronos Quartetu, s nimž spolupracovala na jejich projektech. Její projev vychází z maximálně autentického prožitku založeného na podvědomých stavech mysli a těla vyvolávaných proměnlivými rytmickými strukturami a (v podstatě) holotropním dýcháním. V Praze ji doprovázel perkusista Kenton Loewen a zvukový experimentátor, hráč na elektrické housle Michael Red. Tagaq se ve vypjatých částech svých dlouhých skladeb dostávala do extatických stavů, jež neměly daleko k tělesnému a především zvukovému prožitku soulože. Hekala, vzdychala, rukama si jezdila po břiše i níž, padala na kolena, prohýbala se, štěkala, kňučela a pak zase vstávala a smyslně tančila. Když před časem londýnský DJ Charlie Gillett přizval Tanyu Tagaq do svého rozhlasového pořadu, reagoval na její vokální projev slovy: Cokoli jste si mysleli, že jsme tady dělali, není pravda. V Praze to platilo stejnou měrou. Teatrum zvukové smyslnosti a tělesnosti, šamanské porno, razantní performance jdoucí na dřeň lidského prožitku a emocí.
    hul

    • Autor:
    • Publikováno: 30. května 2010

    Komentáře k článku: 5. – 18. 5. 2010

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,