Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2019

ročník 28
16.–29. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    4 + 4 články v pohybu (No. 2)

    Druhý den festivalu 4 + 4 dny v pohybu otevřel instalaci Filipa Berta z Nizozemí EUTOPIA – Collective Memory Mass Grave ve Slévárně La Fabriky, zopakoval site specific performance slovenského Divadla Pôtoň For Sale/Na prodej a zvečera uvedl v Divadle Archa představení The Brodsky Concerts nizozemské dvojice LOD/Kris Defoort – Dirk Roofthooft.

    Divácká ignorace

    Po včerejším představení plném akce a humoru to neměli LOD právě nejsnadnější. Jejich inscenace  pracovala se zcela jinou dynamikou, nešlo jim o efektnost, ale spíše nabízeli lyrický prostor, do kterého divák mohl, ale také nemusel vejít. Taneční pocta fotbalovému umění diváka chytla ať chtěl nebo nechtěl a táhla ho po celou dobu sebou, kdežto The Brodsky Concerts vyžadoval mnohem větší spolupráci, předpokládal touhu vyslechnout a porozumět.

    Je zcela jasné, že večer kombinující přednes poezie a klavírní koncert nenadchne každého. O to je smutnější, že když už se někdo takový v hledišti vyskytne, nedokáže si nechat svou nudu pro sebe a musí ji ventilovat ven nejrůznějším frkáním, vzdycháním a nakonec smíchem. Jakým způsobem ovlivní vnímání ostatních, třeba ne tolik znuděných diváků, je očividné. Osobní zážitek ze sobotního večera:

    Sedím ve druhé řadě, těsně před začátkem se do první řady naskládá šestice kamarádů. Zazní: „Má to být dobrý, prý to bude něco pohybovýho s hudbou.“ I z kratičké programové anotace není těžké pochopit, že se o pohybové představení opravdu nejedná. V průběhu se někteří snaží sledovat dění na scéně, jiní se o to ani nepokouší, šoupají nohama a vzdychají. Několik minut před koncem jedna dívka rozesměje ostatní a dusivý smích se udrží až do konce. Rozumím, očekávali (vlastně i svojí chybou) něco jiného, ale vždy existuje možnost, jak alespoň nerušit ostatní. Když je to možné, odejít, nechrápaje usnout, přeříkávat si oblíbené básně…cokoli, co neruší.

    Poetické pásmo o naději překryté sněhem

    LOD se rozhodli předat náladu obsaženou v básních laureáta Nobelovy ceny za literaturu Josifa Alexandroviče Brodského. Podařilo se jim dosáhnout určitého příběhového rámce: na začátku jsou vzpomenuta dětská léta, která slouží jako odrazový můstek pro píseň, jež nás zavede k jádru inscenace. J\ejí součástí je nostalgická vzpomínka, podzimní naděje, že přijde jaro, že mýtus o věčném návratu stále přetrvává a dojde k obnově, omlazení a zrození. Ale také rozklad, odvržení všeho lidského, životně těkajícího; a vše uzavře pomalé vítězství zimy.

    Performeři jsou téměř  statičtí, jeden sedí za klavírem a místy doprovází, podbarvuje druhého, pohybujícího se kolem čtecího pultíku a sugestivně interpretujícího/recitujícího Brodského texty, jindy se naopak text odmlčí a hudba ovládne prostor. Obě dvě složky si jsou rovnocennými partnery, uctivě si uvolňují místa, nabízejí prostor jedna druhé a společně procházejí všemi fázemi představení. Zvláště patrné to je ke konci, kdy Dirk Roofthooft vyžene svůj hlas až do krajnosti a podobně Kris Defoort týrá klavír, sahá do jeho útrob – zvuk a slovo trpí společně.

    I při přes velký důraz na slovo a hudbu bylo představení velmi divadelní, i když značně neokázalým způsobem. Už jen prostor Divadla Archa, velký černý prostor s vysokým stropem, v němž jsou tak trochu utopeni, mírně ztraceni dva performeři a koncertní křídlo s hrdým nápisem Petrof, přímo vybízí k zaplnění diváckou imaginací na podkladě poezie a hudby. Energie obou interpretů byla značná, ze začátku subtilně nejistá, později se dostali až na půdu veli blízkou hromovému, osudovému kázání.

    LOD/Kris Defoort – Dirk Roofthooft: The Brodsky Concerts. Text Joseph Brodsky, kompozice, piano Kris Defoort, dramaturgie Dirk Roofthooft. Psáno z představení 16. října 2010 v divadle Archa.

     O 4+4 dnech v pohybu čtěte též v Rozrazilu online – Co vypovídá současné divadlo o (české) společnosti?


    Komentáře k článku: 4 + 4 články v pohybu (No. 2)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,