Divadelní noviny Aktuální vydání 17/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

17/2019

ročník 28
15. 10.–28. 10. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    3MIS3

    Dokázali byste s fantazií dramatiků napsat životopis příštího ředitele Národního divadla? Co všechno by v něm bylo?

    David Drábek Pavel Kohout Karel Steigerwald

    David Drábek

    Budoucí ředitel Národního divadla musí především dobře vycházet se středně velkými zvířaty, protože pokud sledujete osobnosti jmenované na post ministra kultury, dá se očekávat, že příštím ministrem bude nutrie. Nový ředitel musí být dokonale odjinud, například: pošťák, vekslák, uzenář, ocelář, lobbista, bobista nebo major. Instantní týpek vhodný pro jakékoliv vedoucí místo, které je vládnoucí garnituře u řiti, ale kde se dá vcelku pohodlně vyčkat na vlivnější a výnosnější trafiku. Nový ředitel musí být tak trochu mazánek i kolibřík. Šedivý kývač a hlídač „vyváženosti“. Musí si koupit golfové hole, ometat se v Toskánsku a tak nějak mít rád tu naši „kultůru“. Musí ovládat floskule a usmívat se na „hercové“. A taky musí svým kmotrům pomoci zašmelit některé z budov a parcel, které komplexu ND náležejí.

    Cynismus stranou. Národní divadlo je kolos, co stojí spoustu prachů. A je v zájmu nás všech, aby všechny jeho domy vyzařovaly pozoruhodnou vůni evropských domů. Kéž by byl ředitel ND velkorysá a smělá osobnost s rozhledem a vizí, co krom strážení hodnot divadelní historie nabízí prostor i osvíceným pošukům a experimentátorům, protože jen tak může hrát mezi ostatními divadly prim a roli tahouna. Ředitel, co povede své umělecké šéfy a jejich soubory k co největší otevřenosti trendům světové dramatiky. Potom budeme chodit do ND otevírat pusu úžasem, nikoliv k zívnutí. A myslím si, že si ND v posledních sezonách nevedlo v tomto směru vůbec špatně.

    Nu a pak ten nový ředitel musí masit veřejné mínění, aby zjalovělým Čechům začalo svítat a došlo jim, že bez kultury bude jejich život plytčí a bezbarvější. Že se v divadle odehrávají zajímavé boje o život.

    Pavel Kohout

    Komisy pro volbu řiditele ZKNV.

    Váš dotazník s vaší žádostí o muj životopys vám vracim se svou žádostí, abyste mě už podobnýma zásilkami nesraly a poslaly mi klíče od řiditelny do segretariátu ústředního víboru strany OBSER (Občané a sekretáři), která má kultůru ve správě a určila vedoucím ZKNV (Zlaté Kapličky Nad Vltavou) mně na dobu neurčitou do mojeho odvolání. Palev Kojot.

    Karel Steigerwald

    Na to, aby člověk dokázal napsat životopis příštího ředitele Národního divadla, musel by mít fantazii nikoliv dramatika, nýbrž ministra (či ministryně) kultury. Ještě zajímavější by ale byla otázka obrácená: Jestli by někdo s fantazií ředitele Národního divadla dokázal napsat životopis příštího ministra kultury. Taková otázka by vyjádřila, co všichni víme: že ministři kultury obvykle žádný životopis nemají, že vznikají náhle, z hodiny na hodinu a ujímají se svého úřadu s vehemencí dítěte, které se zmocnilo hračky. A protože se jim takový vznik ministra zalíbil a myslí si, že se osvědčil, snaží se stejnou metodou vynalézt i ředitele Národního divadla, to jest rázně, přes noc a znenadání. Stejným postupem ředitele také likvidují. Obvykle s výkřikem lumpe vypadni! K takové politice se může propůjčit jen divadelní ředitel bez minulosti, bez osobnosti, bez sebevědomí a bez názoru. Najít ho, v tom právě vězí dovednost ministra kultury. Příští ředitel Národního divadla, který by měl nějaký souvislejší divadelní názor, který by měl zkušenostmi podpořenou představu, co to Národní divadlo je a jak se to má řídit, který by měl před veřejností i před umělci dost vážnosti a respektu pro svou kulturní mocnost, takový ředitel by neměl žádný důvod dělat ze sebe onuci, či slušněji řečeno hříčku v rukou nahodile vzniklých ministrů kultury, kteří si s řediteli Národního divadla pohazují jako s pimprletem, což je často to jediné, co ty ministry s divadlem spojuje. Za dnešních poměrů se do funkce ředitele Národního divadla může přihlásit leda cvok nebo nějaké dítě, které by si chtělo s budovou divadla a lidmi v něm jen tak pohrát. No a taková figura žádný životopis nepotřebuje. Té stačí kus štěstí a náhody, aby si na ni vzpomněli, když se rozdávají křesla. Koalice přidělí po volbách křeslo ministra kultury straně se sedmi poslanci. Ti ale nikoho neznají, než si vzpomenou, že Lojza z Vyskeře umí číst a byl kdysi na koncertě, případně je veterinářem, což je také kultura. Tak mu to dají. A Lojza začne nastavovat procesy.

    Jistě chápete, že v takovém řetězci nemusí mít nikdo nějaký životopis. Všichni jsou to jen zjevové náhodní a brzy také pomíjejí. Divné jen je, že se to divadlo ještě samo od sebe nevznítilo.

    • Autor:
    • Publikováno: 3. října 2012

    Komentáře k článku: 3MIS3

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,