Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    3MIS3

    Očekáváte v nastávající sezoně víc dramat na českém politickém kolbišti než na českých jevištích? Co myslíte, bude prezidentská volba drama, nuda nebo přehlídka trapnosti?

    David Drábek Pavel Kohout Karel Steigerwald

    David Drábek

    V politickém podpaží je to jedna mela za druhou. Myslím, že politických kabaretů přibývá a že jsou mladí satirici stále říznější a nekompromisnější, že si „neberou servírky“, jak se roztomile přeřekla jedna postava v animáku. Já osobně chci k Noci oživlých mrtvol a Kouli přidat nad plán ještě jednoho kabaretního bratříčka, kus jménem „KLAUS your eyes (I’m leaving)“. Nebude to zdaleka taková lechtivá prča, jak se z názvu zdá, bude v tom více vážného usebrání a Houellebecqa. Všichni budeme doufat, že se Bradáčová nezkazí a že po jejím boku vstanou další spravedliví. A že „kmotři“ (Kellner, Bakala, Komárek či snaživý Babiš) pomůžou svým rodákům deratizovat zemi od „kmotříčků“ (Janoušek, Jančík, Rittig, Řebíček, Rath a podobní škůdci). Protože zatímco jsme se zabývali idejemi a imperativy a svědomím, tak v pozadí nepřestalo platit, že světu vládnou právě ultrapracháči. A že je důležité, aby na ně občané dělali oči jako kocour v botách na Shreka, abychom je udyndali, že je potřeba rozdávat z trůnu peníze humánně a vyhubit ty krysy, o kterých jsem mluvil. Motivovat miliardáře – o to tu běží.

    Souhlasím s Jindřichem Šídlem, že se z prezidentské volby stává volba Krále majálesu. K Čechům nejvíce pasuje matný Fischer, co naplat. Ovšem hrůzný je ten všemi lukoily mazaný Zeman, kéž ten opoziční alkáč zůstane za horama, a ať se tam po zásluze stydí. Nu a včera jsem se dozvěděl, že obludu jménem Bobošíková podporují 2 Heleny: Vondráčková a Fibingerová. K tomu už snad není co dodat… Satirikův ráj to napohled.

    Pavel Kohout

    Zatím se zdá, že dramaturgie Divadla světa předbíhá dramaturgy domácích scén, takže se momentálně těším víc na každonoční Události-komentáře než na podzimní premiéry. Jako člověk divadlem doživotně postižený současně doufám, že trend veřejných dramat dík zvýšené aktivitě policie nepovolí, a trend těch scénických se mu tím spíš dorovná.

    Že bude prezident volen občany je potěšitelné, jelikož poslední dvě volby poslanci, senátory a soudci byly trapně cinknuté frašky. V paměti zůstává, jak kupónová privatizace, ačkoli zcela nepovedená, osvěžila miliony mozků otupělých půlstoletím nemyšlení. Kdyby jen to, že se mnozí lidé začnou teď prezidentskou volbou, potažmo politikou, zabývat přinejmenším jako druhem sportu, na nějž je možno sázet, může vést k jisté aktivizaci občanského zájmu.

    Ostatně přípravy ke startu kampaně jsou zajímavé a pole kandidátů nabízí poučnou studii povah, úmyslů i možností. Vycházeje z toho, že i prezidenti-legendy jako Masaryk, Beneš a Havel dorostly významu své funkce hlavně v ní, mám hned dva favority, takže jsem už teď příjemně napjat, koho pak budu volit.

    Karel Steigerwald

    Jsem snad věštec? Ostatně politické kolbiště a české jeviště jsou zcela jiné scény. V divadle se pak zhasne, v politice bývá zhasnuto od začátku. V divadle figury znáte, znáte i herce a většinou předem i děj. Na jeviště je dobře vidět. Na politickém kolbišti nevidíte skoro nic. Postavy většinou neznáte až do konce, jsou skryté, nebo alespoň nepochopitelné. Dialogy spolu nesouvisí, ale estetickou hodnotu nevytvářejí. Na jevišti spolu jsou dobro a zlo, na politickém kolbišti se potácejí jakési chuchvalce, které nejde rozmotat. Do děje vskakují postavy z jiných politických kusů, jiné postavy náhle mizí. Dění na jevišti má určitou logiku, kolbiště logiku nesnáší. Kde bude čeho víc, nevím. Jedno je jisté: když se nepovede kus na jevišti, jdete domů a pustíte to z hlavy. Když se nepovede kus na kolbišti, platíte pak osm let DPH 32 procent, HDP klesne, index PX 50 uletí k čertu. A celé roky ho kdesi hledají.

    Prezidentská volba nebude. Do listopadu lidé dospějí a pochopí, že prezidenta volit nelze. Prezidentem se člověk rodí. Když se narodí, každý do vidí. Tvoreček řve a rodiče říkají, vida, to bude prezident. Když dospěje, dají ho do vězení, pak na Hrad. V tom žádná volba roli nehraje, v tom hraje roli osud. Když se prezident nenarodí, nýbrž volí, může vám to být jedno. Žádný skutečný prezident to není. Je-li u jeho volby smutek, trapno, nuda či moudro, je naprosto lhostejné. Prezident zvolený davem vezme věnec, položí ho a jde. Nic víc od něj čekat nemůžete. I já sám začínám cítit, že bych měl být prezidentem. Ten pocit se líhne pomalu, ale sílí. Nejprve jsem prezidentem být nechtěl, ale když vidím, že je to zapotřebí a že mě lidé chtějí, obětuji se, dám stranou osobní pohodlí a do volby půjdu.

    • Autor:
    • Publikováno: 4. září 2012

    Komentáře k článku: 3MIS3

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,