Divadelní noviny Aktuální vydání 10/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

10/2024

ročník 33
14. 5. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza

    26. 1. – 6. 2.

    26. ledna

    Nesu tělo i duši Agilní nakladatelství Galén vydalo „zrcadlové“ dvojCD slovenské písničkářky Zuzany Homolové Čas odchádza z domu – reedici nahrávek jejího stejnojmenného LP, které poprvé vyšlo v únoru 1989. Zatímco první CD zachycuje zvuk a aranžmá původní desky nakladatelství Opus (plus SP z r. 1973 Išlo dievča na vodu / Býval v horách jeden mlynár), druhý disk – Utajené album – přináší dosud neznámou alternativní nahrávku celé desky tak, jak ji připravili Vladimír Merta a Jan Hrubý v roce 1988 v pražském Studiu ARTeM. Ta pak byla ve studiích OPUSu částečně zkrácena a aranžmá přepracována. Ač v podstatě stejné album, samotný „dvouposlech“ je – zvláště pro hudebníky – raritní ukázkou rozdílných přístupů k hudbě. Na jedné (původní) straně hravost a chuť k experimentu, na druhé snaha o jednolitý zvuk, ze kterého nic nevyčnívá. Pozoruhodné jsou i dva cenzurní zásahy do textů: Místo Nesiem telo i dušu musela Homolová zpívat Nesiem krpce, halenu a místo šli na omšu do kostola – išli ráno von do pola.
    hul

    Skandál?! Kdepak, pouhé fiasko
    Dramatizace proslulého, provokativního a diskutovaného románu ruského spisovatele Vladimíra Sorokina Třicátá Marinina láska byla uvedena ve světové divadelní premiéře na Nové scéně Národního divadla. Škoda jen, že z výsledné jevištní podoby nevyplývá odpověď na žádnou z otázek, které chtějí dramatik Karel Steigerwald a režisérka Viktorie Čermáková divákům položit: co nás dnes spojuje s Ruskem 80. let a jak moc je Marinin příběh aktuální v kontextu dnešní doby. Jediné záchranné stéblo, kterého se divák, tonoucí v nesmyslné skrumáži scénických obrazů, může zachytit, je téma rozkladu totalitární ruské společnosti, demonstrovaný na životních osudech jedné nevšední ženy. Chaotičnost a roztříštěnost formy, herecká přepjatost i neukázněnost v davových scénách, kterými Čermáková nešetří, však způsobily, že na Nové scéně vyrostl divadelní moloch, který se jako obří nekontrolované monstrum těžkopádně valí kupředu a jeho konec je v nedohlednu. Recenzi čtěte na webových stránkách DN v oddíle iDN.
    Veronika Štefanová

    27. ledna

    Kašpar je mladý
    Jednadvacáté narozeniny oslaví divadelní sdružení Kašpar březnovým Plesem v Kašpaře, na neformálním setkání s novináři se zástupci souboru v čele s Jakubem Špalkem pochlubili i s chystanými premiérami pro tento rok. V inscenaci Draci noci, složené z dávných básní egyptských, indiánských, japonských i čínských, se představí Jitka Nerudová, Jan Potměšil a Jakub Špalek, oblíbené Vančurovo Rozmarné léto, hrané souborem v hřejivých měsících, bude doplněno projektem Rozmarné léto – bonus. Alexandr Minajev si brousí zuby na Saalbachové Baletky, před Vánocemi přijde ke slovu „kašparovské“ nastudování Rybovy České mše vánoční a režisér Filip Nuckolls hodlá na sklonku roku uvést jevištní verzi oblíbených Mikulášových patálií.
    br

    28. ledna

    Romské taneční
    Po představení perfomerky Anny Polívkové Případy doktora Touretta, jež je inspirované knihou neurologa Olivera Sackse Muž, který si pletl svou ženu s kloboukem a vzniklo ve spolupráci s hercem Jiřím Zemanem a tanečnicemi skupiny VerTeDance, se v pražském Divadle Ponec konala první tančírna, která by měla seznamovat zájemce s různými etnickými tanci a tanečními zábavami. První večer byl svěřen rytmům romských tanců, které předváděli a na zaplněném parketu učili tanečníci ze skupiny Salut Roma. Živou hudbu obstarala kapela Iby & Chipsy Empire (housle, kytara, kontrabas, zpěv), kterou doprovodil houslista Martin Zbrožek.
    hul

    Priamy prenos zo Syrakus
    V pražském Divadle Archa se konal ojedinělý Večírek rozpadlých dvojic, setkání legendárních písničkářských dvojic ze 70. a 80. let minulého století Jana Buriana & Jiřího Dědečka a Jana Vodňanského & Petra Skoumala. Akce symbolicky navázala na sérii komponovaných hudebních večerů, které čtveřice písničkářů pořádala v roce 1989 v klubu Na Chmelnici v Praze Žižkov, jednoho z důležitých míst tehdejšího disidentského a kulturního dění. Jan Burian a Jiří Dědeček (spolu hráli v letech 1972–1985), Jan Vodňanský a Petr Skoumal (1966–1981) tehdy kolektivně vytvořili komponovaný pořad, v němž mísili recitaci, dialogy a písně plné jízlivých, ironických textů odrážejících ducha těsně předlistopadové doby. Živý záznam těchto Večírků vydala firma Supraphon v loňském roce na 2CD.
    hul

    Vyjádření bez potřeby vyjádřit se
    Podtitul inscenace Hamleta studentů KALD DAMU normalizace na prknech, která znamenají svět dost slibuje. Zejména, když jsou pod touto inscenací podepsáni Karel F. Tománek jako pomocný dramaturg a Miroslav Krobot jako ročníkový vedoucí; lidé, jejichž Hamlet v Dejvickém divadle svou nevírou ve smysl imperativu Jednej! představoval razantní aktuální interpretaci Shakespearova textu. Práce studentů, která celkem logicky propojuje normalizační Československo Havlovým Nežít ve lži a hrad Elsinor Hamletovým přemítáním nad tamním děním, je však jakéhokoli přesvědčivého osobního postoje tvůrců prosta, postrádá jakékoli věrohodné známky, že posluchači opravdu cítili potřebu se ke zvolené historii vyjádřit. Prefabrikované názory, didaktické vaření z čítankových látek – to vše navíc podané ve školně besídkovém tvaru. Převzato z iDN 
    Martin J. Švejda

    Novým šéfem opery Národního divadla v Praze by se mohl stát dosavadní šéf opery ND v Brně, slovinský režisér Rocc Rappl. Stávající šéf opery Jiří Heřman by zůstal ve funkci zástupce šéfa opery do konce sezony 2011/12. Na ukončení mého působení jsme se dohodli v souvislosti s očekávaným spojením opery Národního divadla a Státní opery Praha. Nejsem přesvědčený, že reorganizaci lze zrealizovat v krátkém časovém horizontu bez dopadu na uměleckou úroveň, uvedl na vysvětlenou Heřman.

    Husa na provázku vyhlásila oficiální výsledky soutěže Cena Konstantina Trepleva o nejlepší původní dramatický text. Z 39 her od 34 autorů byla jako nejlepší vybrána hra Ondřeje Novotného To léto, na druhém místě skončil Ján Mikuš Ryba horí a na třetím Pavel Trtílek Večer umělců.

    29. ledna

    TV Salome byl muž!
    Televizní kanál Nova Cinema přinesl ve svém půlnočním programu zacíleném na extravagantní kultovní snímky film režiséra Kena Russella z roku 1988 Poslední tanec Salome, výstřední adaptaci divadelní hry Oscara Wilda. Představení se odehrává v listopadu 1892 přímo před zraky autora, který navštíví se svým milencem Bosiesem nevěstinec Alfreda Taylora. Ten se svými zaměstnanci a společníky pro ně nastudoval a s vyzývavou erotickou otevřeností a dekadentně barokní výtvarností sehrál jeho – tehdy ještě oficiálně nevydanou – hru Salome. Russell se vyžívá v pop-artové barevnosti, provokativní smyslnosti, hrou s hereckým i výtvarným detailem, libostí v nahotě. Důraz klade na kostýmy, přiznanou divadelní iluzi (když je například na zemi krev, je to červený koberec), tělesnost. Jde vlastně o záznam strhujícího divadelního představení, jež by kdykoli – i dnes – bylo diváckým zážitkem se skandálním podtextem. A vytoužený tanec Salome (s obrovským gustem hrající Imogen Millais-Scottová)? Psychedelický sen majitele nevěstince Taylora / Heroda (Stratford Johns), v němž se na závěr divá Salome zjeví jako ďábel s mužským údem! Do domu – s britskou korektností a neústupností – vstoupí mravnostní policie a Wilda s Taylorem a představitelkou Herodie (Glenda Jackson) odveze do vězení.
    hul

    2. února

    V kolážích a obrazech
    V galerii Smečky vystavuje malby a obrazy Galina Egerová. Výtvarnice je známá především pod svým křestním jménem, které se stalo jejím uměleckým puncem. Při své tvorbě se inspirovala nevlídnou krajinou severních Čech, kde jako malá prožila svá dětská tajemství. Galininy práce nejsou pouhým optickým popisem drsné krajiny a lidí, ale hlubokou sondou do křehkého vztahu pojící tyto dvě zdánlivě nesourodé veličiny. Tento fakt je patrný především v portrétech, které svojí expresivností nutí diváka k dialogu. Díky preciznímu ovládání nejrůznějších výtvarných technik (jako je koláž, pastel, kombinovaná technika). Vše, co tvoří, je protknuto citlivostí, a snad právě proto jsou v Galerii Smečky vystavena díla, která vyjadřují jednotný intuitivní ráz, avšak diametrální rozdílnost techniky a postupu, jakou je koláž a olejová malba.

    Je pouze na vás, do jaké míry se necháte pohltit Galininými obrazy a kolážemi, nebo jen příjemně inspirovat a zaplnit hlavu barvami a dojmy.
    nel

    Ředitel a zakladatel pražského Studia Ypsilon Jan Schmid diskutoval s návštěvníky své výstavy divadelních plakátů v Museu Kampa. Režisér, herec, spisovatel, dramatik a pedagog v jedné osobě posluchačům vyprávěl hlavně o začátcích Ypsilonky. O hudební doprovod besedy se postarala skupina Klec.

    3. února

    V pražském kostele sv. Vavřince pokřtila agentura ArcoDiva debutové CD česko-slovenského komorního souboru Duo Teres. Houslistka Lucia Kopsová a kytarista Tomáš Honěk nahráli skladby Niccolo Paganiniho v konfrontaci s českou hudbou dvacátého století (Novák, Truhlář, Tučapský), několik skladeb vůbec poprvé. Kmotrem kompaktu byl houslista a pedagog Lucie Kopsové Václav Hudeček. her

    Přerušovaný Lear
    V rámci projektu přímých televizních přenosů z londýnského Národního divadla NTLive se – tentokrát poprvé v kině Světozor a poprvé z komorní scény Donmar Warehouse – vysílalo spektakulární zpracování Shakespearova Krále Leara režiséra Michaela Grandage se sirem Derekem Jacobim v titulní roli. Sevřený prostor pojme pouze 250 diváků sedících přímo u nohou herců ve třech řadách kolem jeviště a ve dvou řadách na galerii. Přenos měl – poprvé v historii – významné technické problémy. Výpadky satelitního přenosu donutily produkci přerušit představení. Naštěstí se po zhruba deseti minutách mohlo pokračovat. Jednoduchá scéna byla složena z masívních dřevěných prken, která kromě prostoru jeviště vroubila i galerie a vytvářela jednoduchý, ale přitom efektní dojem monolitního „rurálního“ prostoru. Atmosféru pohanského království podtrhovala i práce se zvukem a světly. Ovšem to hlavní bylo psychologicky propracované herectví s důrazem na perfektní slovní projev dvaasedmdesátiletého sira Dereca Jacobiho, ale i všech ostatních.
    tes/lun

    5. února

    Český atletický svaz (ČAS) zvažuje žalobu na Český rozhlas za odvysílání rozhlasové hry Davida Drábka Koule. Hra byla inspirována osobou Heleny Fibingerové. Byl jsem svazem požádán, abychom se tím zabývali. Budeme zvažovat podání stížnosti k Radě pro rozhlasové a televizní vysílání a kompenzaci újmy, která vznikla, v penězích, uvedl Radek Pokorný z advokátní kanceláře Pokorný/Wagner a spol. Fibingerová už před odvysíláním hry, kdy o jejím obsahu informovala média, dílo kritizovala a označila ho za útok na svoji osobu. Hrou a stížností ČAS se už zabývala tento týden i Rada ČRo. Neshledali jsme kolizi se zákonem ani statutem a víc nám nepřísluší hodnotit. Nemáme nástroj na to, abychom řešili věci, které jsou uměleckého rázu, řekla předsedkyně Rady Dana Jaklová. Prozatímní ředitel ČRo Petr Duhan ale naznačil, že příště bude stanice opatrnější, protože se s radními dohodl, že se zvýší pozornost při dramaturgických postupech na jednotlivých hrách.

    6. února

    Perly v Bechyni
    Přehlídka amatérského divadla Bechyňské perlení je souborům sympatická především svým přívlastkem nesoutěžní. Každoročně sem tak přiláká zajímavé divadelní perly a ani na sedmnáctém ročníku tomu nebylo jinak. Bechyňský Kulturní dům přivítal během prvního únorového víkendu kromě místních ochotníků i divadelní kluby a spolky z Českého Krumlova, Jihlavy, Tábora, Prahy a další. Třídenní program zahrnoval interpretace klasických i méně známých autorů, jednu autorskou hru či moderně zpracovanou ruskou lidovou pohádku. Velký ohlas získala Molièrova hra Scapinova šibalství od DS Tábor a. s. Mezi mírně šokující perly patřila eroticky laděná tragikomedie Podzimní hra od DS Tyl Říčany. Nejvíce diskutabilním souborem se tradičně stalo pražské Divadlo Kámen, které opět překvapilo svým originálním minimalistickým projevem.
    Brych

    Činohra Jihočeského divadla v Českých Budějovicích převzala na Nové scéně v Praze Cenu Českého divadla 2010 za Počin roku za inscenaci Vajgl autorů Adély Balzerové a Jana Jirků. Náš soubor má z této ceny velkou radost hlavně proto, že byla vyzdvihnuta inscenace, kde jsme iniciovali i vznik samotného textu. Vajgl byl napsán na naši objednávku, pro naše herce a pro naše divadlo…, uvedl šéf činohry Martin Glaser.

    • Autor:
    • Publikováno: 18. února 2011

    Komentáře k článku: 26. 1. – 6. 2.

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,