Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    24. února–8. března

    24. února

    Englich fotil, Suchý vzpomíná, takový titul nese velkoformátová publikace nakladatelství Akropolis, shromažďující fotografie z bohaté historie Semaforu. Přináší však také portrétní snímky umělců s touto scénou spjatých. Suchého uměřeně vtipné, jazykově invenční komentování dotváří atmosféru let, která se nikdy nevrátí. Nad fotografiemi si pamětníci připomenou a mladší čtenáři se možná podiví nad tím, že v semaforských inscenacích hráli třeba i režisér Juraj Herz či předčasně tragicky zahynulý výtvarník Richard Fremund, u některých pozdějších hvězd populární hudby překvapí nefalšovaný půvab, s jakým „u Englicha“ vyhlížejí (Eva Pilarová, Eva Olmerová, Naďa Urbánková). „Civil“ vypoví o osobnostech víc než povrchně efektní momentky ve třpytu reflektorů. Řada médii ne příliš využívaných portrétů je věnována zakladatelské dvojici, Jiřímu Suchému a Jiřímu Šlitrovi. Ivan Englich se už dnes fotografováním nezabývá, jeho pamětnická výpověď o jednom z dlouho neoficiálních kulturních fenoménů Československa však dokáže v dokonalých kompozicích zprostředkovat čirou radost. br

    Při slavnostním večeru byly na jevišti Národního divadla předány Ceny KOBANÁDI (KOmerční BAnka NÁrodnímu DIvadlu). Ocenění získali: Zuzana Susová za roli Desdemony v Othellovi a Gretchen v Cause, Jiří Štěpnička za roli Raye v inscenaci Blackbird a Shylocka v Kupci benátském a Kateřina Kněžíková za roli Despiny v Cosi fan tutte a Illiy v Idomeneovi.

    25. února

    Na redakční stůl dorazila kniha Františka Černého Portréty pražských herců slovem a karikaturou. Vloni zesnulý autor se o české herectví zajímal celý život a sesbíral také obsáhlý obrazový materiál, z něhož čerpá obrazový doprovod, lépe řečeno vizuální část výkladu jednotlivých hereckých osobností. Černý knihu uspořádal ze svých starších prací, zejména z dnes těžko dostupné knihy Pozdravy za divadelní rampu (1971), jejíž náklad skončil na začátku normalizace ve stoupě. Kniha začíná ve druhé polovině 19. století portréty Jindřicha Mošny a Eduarda Vojana a končí generací Marie Tomášové a Jana Třísky. Doprovodné texty napsali Adolf Scherl a Věra Velemanová, vydalo nakladatelství Pražská scéna s vročením 2010. her

    Králem Ubu V pražských divadlech Na zábradlí a Disk se konala třídenní akce Ubu víkend aneb Otec Ubu 5× jinak. Diváci mohli spatřit otce Ubu v nejrůznějších variantách, od Ubu Alfreda Jarryho až po studentského Ubu Antikrista. První večer začal premiérou a zároveň derniérou scénického čtení kompletního textu hry Ubu králem v překladu Prokopa Voskovce. Mezi hledištěm a jevištěm se vytvořilo až familiérní jiskření ne nepodobné školní besídce, ovšem – (!) – v tom nejlepším slova smyslu. Postavy otce a matky Ubu (Jiří Ornest a Zdena Hadrbolcová) si sebejistě přehazovaly repliky, zatímco sbor ostatních herců Divadla Na zábradlí (Magdaléna Sidonová, Petr Čtvrtníček, Igor Chmela, Jan Lepšík, Leoš Noha a Ondřej Veselý) doplněný dalšími zaměstnanci divadla a místního Café baru se pouštěl s „amatérskou vervou“ do výpadů proti nim. Proti Ubuovi a jeho ženě však byli bez šance. Po celý čas jen křičeli a loutkovitě gestikulovali. Jediný, kdo zůstal sám sebou, byl ledově klidný otec Ubu a babičkovsky „něžná“ matka Ubu… Ondřej Šulc

    Celý text najdete na iDN:
    www.divadelni-noviny.cz

    26. února

    Městské divadlo v Mostě oslavuje 100. výročí otevření historické, dnes již neexistující budovy divadla – spolu se starým městem ji pohltila těžba hnědého uhlí. Vedle dalších akcí divadlo uspořádalo první z chystaných besed na téma Jak to bylo…, věnovaných divadlu a zaniklému městu. Přispěl Miloš Libich, který píše knihu o historii mosteckého divadla, ředitel divadla Jiří Rumpík, dramaturg Vlastimil Novák, ze vzpomínek bývalého člena činohry Jiřího Havlíka četl Bohuslav Patzelt, hudbou doprovodil Míra Kuželka. her

    Série Metropolitan Opera: Live in HD, přímý přenos do 29 kinosálů v pětadvaceti městech, pokračovala představením Ifigenie na Tauridě z dílny Christopha Willibalda Glucka. V titulních rolích se představili Susan Grahamová a Plácido Domingo.

    27. února

    Bylo jich osm a půl Na malé scéně pražského divadla Minor se konal 9. ročník Přehlídky sólové tvorby pro děti. Toto pravidelné setkání sólových performerů (vesměs loutkářů) má zcela specifickou, komorní, domáckou atmosféru blízkého kontaktu aktérů s publikem. To je jistě dáno už samotným charakterem tvorby, ve které performer komunikuje přímo se svým divákem a často jej – přímým zapojením nebo i nepřímo, třeba jen oslovením – bere do hry. Dalším specifikem je i složení publika, které – hlavně ve své dětské části – bývá bilingvní, a to díky tomu, že pořádající Divadlo Xaver už tradičně zve zahraniční tvůrce. Letošní přehlídky se účastnilo osm performerů se svými sólovými produkcemi (mj. Catharine Aran z Walesu či Matija Solce ze Slovinska) a konala se již tradiční dílna arabské hudby Marwana Al-Solaimane. Karel Vostárek

    Více si přečtěte na iDN:
    www.divadelni-noviny.cz

    Obrazem znehybnělí Na Nové scéně v Praze hostoval francouzský soubor Philippe Genty Company se svou nejnovější produkcí Nehybní cestovatelé. Jde o obnovenou verzi veleúspěšného projektu Nehybný cestovatel z roku 1995, který hostoval i na festivalu Divadlo Plzeň. Obnovená verze je doplněná o několik scén a výstupů, to podstatné však – obdivuhodná práce s materiálem, především papírem, ale tentokrát i s bílým igelitem, jevištní zázraky, prvotřídní taneční čísla a důraz na multikulturnost – zůstaly. Dnes však působí víc než tehdy jako exklusivní vývozní francouzský artikl – trochu příliš elegentně a efektně. Hostování bylo součástí evropského turné, které začalo v září v Německu, kromě Francie navštívilo ještě Belgii, Španělsko a Rakousko a koncem května vyvrcholí v Moskvě. hul

    Při své soukromé návštěvě České republiky navštívil Terry Pratchett derniéru inscenace Maškaráda aneb Fantom Opery v Divadle v Dlouhé. Inscenace režisérky Hany Burešové podle Pratchettovy knihy měla od dubna 2006 osmdesát repríz.

    28. února

    Labardan na cédéčku
    Radioservis vydal na 2CD (poslechový čas necelé dvě hodiny) rozhlasovou verzi Gogolova Revizora z roku 1973. Klasický překlad Bohumila Mathesia nastudoval ve velmi dynamickém tempu režisér Jiří Horčička, v hlavních rolích excelují Václav Postránecký (Chlestakov) a Martin Růžek (Hejtman). O kvalitách nahrávky svědčí mimo jiné to, že v posluchači, který titul viděl na jevišti mnohokrát, jitří představivost, v níž se ekipa ustrašených činovníků i vykutálený podvodník zhmotňují právě do kresby „upatlané“ normalizace. Skvěle vychází například Chlestakovovo opilecké chvástání, při němž se vykuk hejtmanově ženě a dceři bezostyšně prezentuje i jako spisovatel. Bizarní označení ryby labardan (slyšel někdo o té krmi ještě mimo Gogolovu komedii?) si dokonce rozkošnicky prozpěvuje. br

    1. března

    V Brně začal druhý ročník divadelního festivalu zaměřeného na spojení kavárenského života s alternativním divadlem Brněnský lunapark. Přehlídky, kterou zahájilo Malé divadlo kjógenu, se letos zúčastní jedenáct kaváren a jedenáct divadel, např. Služebníci lorda Alfréda, Buranteatr, Divadlo Facka a Divadlo Aldente.

    2. března

    TV Česká televize konečně odvysílala světovou operní inscenaci. Šest let starý záznam Verdiho La traviaty ze salcburského festivalu sice už měli zájemci možnost vidět na obvyklých evropských kanálech opakovaně, ale pro otevírání očí zdejšímu publiku, jak opera může a má na jevišti vypadat, je to konečně to pravé. Bez ohledu na to, že inscenace W. Deckera z roku 2005 patří k řekněme střednímu proudu současného operního divadla a zařazuje se svou poetikou do kontextu současných populárních přenosů z MET. Opravdovou avantgardu je třeba hledat ještě jinde a bylo by dobře, kdyby ji ČT také divákům zprostředkovala. Trojice A. Netrebko, R. Villazón a T. Hampson ovšem představuje tehdejší absolutní špičku, spolu s Vídeňskými filharmoniky pod taktovkou C. Rizziho. Tak se dnes hraje opera! Josef Herman

    3. března

    Mezi divadlem a filmem
    V Olomouci skončil druhý ročník projektu nazvaného Svět české divadelní režie, který se konal pod záštitou sdružení Divadlo Konvikt založeného studenty FF UP. Letos byl zaměřený na divadelní a filmovou tvorbu Evalda Schorma. V průběhu tří dnů byly na půdě Katedry divadelních, filmových a mediálních studií FF UP představeny klíčové inscenace, které Schorm vytvářel ve spolupráci s Laternou magikou, Divadlem Na zábradlí a Činoherním klubem. Projekce a zvukové záznamy byly doprovázeny přednáškami Taťjany Lazorčákové (o inscenaci Hodinový hoteliér) a Petry Honsové, která se zabývala Schormovým uměleckým působením v Činoherním klubu. Někteří herci ČK se následně objevili i v promítaných filmech – Jan Kačer ve Dnu sedmém, osmé noci a Jana Třebická v Návratu ztraceného syna.
    Kristýna Gavendová

    4. března

    Ministr kultury Jiří Besser odvolal prozatímního ředitele Státní opery Praha Radima Dolanského a pověřil řízením ředitele Národního divadla Ondřeje Černého. Pan Dolanský měl zodpovědně a ve spolupráci se zřizovatelem připravit návrh transformace Státní opery a Národního divadla. To, co za dva a půl měsíce předvedl, je tristní, a určovat, jestli mám, nebo nemám odvolat svého náměstka Radka Zdráhala, to je vyloženě neslušné, vysvětlil důvody odvolání ministr Jiří Besser. Dokázal jsem určitá nedorozumění vysvětlit zaměstnancům Národního divadla a věřím, že to dokážu i v případě Státní opery Praha. Kdo se jen trochu o chod těchto dvou institucí zajímá, musí vědět, že určité změny jsou prostě nutné, dodal Ondřej Černý.

    Tiché lásky hlučného rockera
    Duo Kieslowski je nový projekt hudebníka známého jako DKP a pianistky a zpěvačky Marie Kieslowské. DKP působil v kapelách Bez peří a Houpací koně a je členem doprovodné kapely Xaviera Baumaxy. S Marií Kieslowski tvoří duo, které sází na křehkost a zvukovou syrovost základního akustického zvuku kytary, piana a kontrastu dvou barevně výrazných hlasů. Právě vycházející CD Tiché lásky je intimní výpovědí o láskách, které držíme hluboko uvnitř.
    hul

    5. března

    Mlýnské kavárně na pražské Kampě se uskutečnil křest obecně prospěšné společnosti Masopust kolem režiséra Štěpána Pácla a dramaturgyně Terezy Marečkové. Během večera bylo uvedeno scénické čtení nové hry Lenky Lagronové Rozhovory a zahrál Masopust Revival Band. Hra Rozhovory bude i další premiérou společnosti 9. října v Divadle v Celetné. Nyní společnost uvádí inscenaci Brand-Oheň tamtéž. Mezi herce spřízněné s Masopustem patří M. Borová, P. Beretová, L. Štěpánková, M. König, J. Panzner, R. Klučka, R. Fiala, V. Jelínek, J. Tvrdík, J. Meduna a další.

    6. března

    V Brně skončil 24. ročník Expozice nové hudby 2011. Sedm akcí zahrnulo široké spektrum hudebních produkcí napříč tradičně chápanými žánry: mj. tzv. remixy populárních melodií, koncert soudobých skladeb inspirovaných fenoménem času, elektroakustický projekt tureckého souboru Siyah Kalem Dance proklamující spojitost tradičních a elektroakustických nástrojů i vzájemnost východních a západních kultur, přednášku tureckého skladatele Mehmeta Can Özera, českou premiéru opery Roberta Ashleyho Foreign Experiences pro dva hlasy s navazujícím wokshopem, projekt Woodscratcher postavený na interakci dřeva a kovového hrotu. her

    V rámci 31. ročníku plzeňského festivalu Smetanovské dny nastudovala emeritní sólistka a profesorka plzeňské konzervatoře Lilka Ročáková s mladými členy plzeňské opery a konzervatoristy operu W. A. Mozarta Bastien a Bastienka. Spolupracoval šéfdirigent plzeňské opery Ivan Pařík a sólisté Petra Tionová, Ivana Klimentová a Miroslav Bartoš. Premiéra se odehrála ve velkém foyeru plzeňského divadla, projekt hodlá oslovit především mladé a dětské publikum.
    her

    7. března

    V Café Galerii Černá labuť byla otevřena výstava Za maskou loutky – Irena Marečková. Výstava je součástí celoročního cyklu Pod křídly Černé labutě, který je i součástí Pražského quadriennale 2011. Kurátorkou scénografických výstav v rámci cyklu je Helena Albertová.

    Na koncertě orchestru Berg v pražském Anežském klášteře byly vyhlášeny výsledky skladatelské soutěže Nuberg 2010 a zazněly vítězné skladby. Projekt oslovil širokou veřejnost včetně mladé a nejmladší generace – přes tři stovky hlasů patřily žákům základních škol, přes polovinu z 557 hlasů poslali lidé ve věku do 34 let. U veřejnosti zvítězil Vít Zouhar se skladbou Pinnas columbae, mezinárodní porota ocenila Slavomíra Hořínka za skladbu Lacrimosa. her

    8. března

    Podle uměleckého šéfa Divadla Ungelt Milana Heina ukončilo divadlo spolupráci s Vilmou CibulkovouMiroslavem Etzlerem. Herci založili vlastní hereckou agenturu, pod jejíž hlavičkou nazkoušeli své nejnovější představení. Každý herec u nás podepisuje smlouvu, že svou roli bude hrát, dokud ji bude mít divadlo v repertoáru. Nemíním Vilmě a Mirkovi lpěním na těchto závazcích komplikovat jejich další záměry a plány. Rozhodl jsem se, že všechny hry, ve kterých hrají, stáhnu do konce května z repertoáru a ukončím s nimi spolupráci, vysvětlil Hein.

    • Autor:
    • Publikováno: 21. března 2011

    Komentáře k článku: 24. února–8. března

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,