Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2019

ročník 28
25. 6.–2. 9. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    21. března—3. dubna

    21. března

    Vláda schválila návrh na přejmenování Letiště Praha na Letiště Václava Havla. Přejmenování se uskuteční k 5. říjnu – k nedožitým 76. narozeninám exprezidenta. Zůstane velký nápis Praha, což je nutné kvůli předpisům. Pod ním – vedle údaje o terminálu, bude doplněno jméno Václava Havla, uvedla mluvčí letiště Michaela Lagronová. Vím to už několik dní. Byl jsem iniciátorem celého procesu, měl jsem o něm informace. Dělal jsem vše pro to, aby se tato myšlenka naplnila, komentoval zprávu režisér Fero Fenič. Přejmenování letiště přijde zhruba na čtyři miliony korun, v nichž jsou zahrnuty např. nové hlavičkové papíry, jízdní řády MHD, přemluvení hlášení na letišti atd.

    22. března

    V somálské metropoli Mogadišu bylo po více než dvaceti letech znovu otevřeno národní divadlo. Divadlo přestalo fungovat počátkem 90. let, když země upadla do občanské války. Slavnostní ceremonii doprovodily ukázky z činohry, tradiční hudby a několik komediálních scén. Oslav se zúčastnilo asi tisíc lidí.

    Klíče v roce 2014 Po dlouhém jednání vyslovili zastupitelé Plzně na svém 18. zasedání souhlas se stavbou nové divadelní budovy Divadla J. K. Tyla namísto nevyhovujícího Komorního divadla. Objekt, jenž má mít dva divadelní sály, jeden pro 500 a druhý pro 150 diváků, bude – včetně vybavení – podle nejnižší nabídky ve výběrovém řízení stát (bez DPH) 818 milionů korun. Na dalších 16 milionů přijde archeologický průzkum, stavební dozor, supervize, pasportizace či hluková studie. Na přípravné projektové práce město od roku 2008 už vynaložilo přes 66 milionů korun. První diváky by divadlo mělo přivítat v září 2014. (více na i-DN) hul

    23. března

    Dirigentu Jiřímu Bělohlávkovi bude udělen Řád britského impéria za jeho zásluhy v oblasti hudby. Od královny Alžběty II. získá čestný titul Komandér Řádu britského impéria s možností používat zkratku CBE za jménem.

    V Brně byl zahájen festival francouzské kultury nazvaný Bonjour Brno, který potrvá až do 18. dubna. Představuje se na něm řada českých i francouzských umělců a jejich projektů v oboru nejen divadla, tance, hudby, filmu a výtvarného umění, ale i gastronomie a dokonce pétanque. Z oboru divadla to byl festival frankofonní mládeže Festivadlo v Divadle Polárka a seminář pro učitele francouzštiny Pantomimou k francouzštině v Alliance Française, z oboru tance workshop v Huse na provázku s konžským tanečníkem Mauricem Yekou nazvaný Hra se stíny.

    25. března

    Požáry a křídla Mít ostré lokty, to k ničemu není… Musíš mít křídla… zpívá v písni Ostré lokty písničkář, publicista a spisovatel Jan Burian. V pražském Divadle Archa oslavil své šedesáté narozeniny, na kterých vedle oslavence vystoupila řada hostů včetně rodinných příslušníků – synů Jana a Jiřího a jejich skupin. Součástí koncertu byl – vedle uvedení jeho knihy Nežádoucí návraty E. F. Buriana, o níž jsme psali v minulém čísle – i křest jeho nového CD Jak zestárnout. Motto slavnostního večera Nezahořknout, nezakysnout, nezatrpknout, nezesládnout!!! by mohlo být i mottem nového alba. Obsahuje 14 nových písní zaranžovaných Burianovým synem Jiřím, tedy s vysoce moderním elektronickým zvukem blízkým jeho skupině Republic of Two. hul

    26. března

    V dobrém? Městské divadlo v Kladně bude zřejmě minimálně rok bez uměleckého vedení. Divadlo totiž opouštějí umělecký šéf Tomáš Svoboda a dramaturg Petr Kolečko. Oficiálně to oznámila ředitelka Městského divadla Blanka Bendlová. Podle ní to souvisí s organizačními důvody kvůli plánované opravě budovy divadla a s tím, že se Kolečko se Svobodou rozešel po lidské i profesionální stránce a nemohou dále spolupracovat. (více na i-DN) hul

    Záliv Žár V zálivu Žár splývá slunce s vodou / strach mám, že přepadne, jak naposled by mělo pít / Sklání se blíž, sklání se blíž… Nakladatelství Galén vydalo perlu českého folku – nikdy nevydané koncertní nahrávky skupiny Marsyas z let 1973–78. Dvojalbum nazvané V mýdlových bublinách představuje legendární folkrockovou kapelu v prvotní sestavě Zuzana Michnová, Petr Kalandra a Oskar Petr. První CD přináší rané původní písně a česky otextované (Kalandra, Hiršal, Kos, Petr) písně Boba Dylana, CSN&Y, Melanie či Fairport Convention folkové hity 60. let (Carey, Teach Your Children, The Weight…). Posluchač se přenáší do dosud nahrávkami téměř nezachycené klubové atmosféry v Praze (z Malostranské besedy je dokonce zachycena i recitace Miroslava Kováříka básně Václava Hraběte Blues Vladimíra Majakovského) i jinde po republice (např. v klubu Drážka v Pardubicích). Druhý disk je věnován téměř výhradně vlastním písním tria, známým i z prvního alba skupiny. Zde jsou však v čistě akustické podobě a poprvé i s necenzurovanými texty. Bohužel se nepodařilo získat práva na čtyři písně. Ani zdlouhavá jednání s majiteli práv i autory a vysvětlování, že jde o historické nahrávky v dokumentární edici, nevedla ke změně striktního zákazu vydání s českým textem. Nemohly tak vyjít skladby Větrem nech se vést (Love the One You’re With) Stephena Stillse, Dětský šaty (Heart of Gold) a Moje místo (Old Man) Neila Younga a zejména Karolína (Caroline in My Mind) Jamese Taylora. Křest dvojCD se chystá na 14. května do legendárních míst Malostranské besedy. hul

    27. března

    Herec John Malkovich pozdravil své kolegy u příležitosti 50. výročí Mezinárodního dne divadla (byl osloven Mezinárodním divadelním ústavem při UNESCO): Přeji vám, aby byla vaše práce strhující a originální, aby byla hlubokomyslná, jímavá, vedoucí k zamyšlení a aby byla zcela jedinečná. Přeji vám, aby nás přiměla zamyslet se nad otázkou, co znamená být člověkem, a upřímně vám přeji, aby tato reflexe vycházela ze srdce, aby byla nezaujatá a milostiplná. Přeji vám, abyste dokázali překonat protivenství osudu, cenzuru, chudobu a nihilismus, což nepochybně řadu z vás čeká. Nechť jste obdařeni nadáním, nechť jste nestranní, abyste nás dokázali poučit o tlukotu lidského srdce v celé jeho složitosti, a to ve vší pokoře a s dostatečnou zvídavostí, aby se to stalo vaším celoživotním posláním.

    Kloaka nebo fuk? V Praze skončilo týdenní hostování činoherního souboru Jihočeského divadla České Budějovice s inscenacemi Rok na vsi (v Divadle na Vinohradech), Misantrop a Fuk (na Nové scéně).

    Kloaka je zvířecí orgán – rozšířená část konečníku, do něhož je vyústěna trávicí, vylučovací a často i rozmnožovací soustava. Slovo pochází z latiny a znamená odvodní kanál. Škoda, že Petr Zelenka, režisér první letošní inscenace Jihočeského divadla, nezůstal u tohoto – původního – názvu hry známé nizozemské dramatičky Marii Goos. To, co se na jevišti odehrává, nemá k zobrazení práce kloaky příliš daleko. Jeviště je skutečně místem, kam ústí všechno možné, od trávení po rozmnožování… Zelenka se však rozhodl pro název Fuk. I to mluví o lecčems. (více na i-DN)

    Dominik Melichar

    28. března

    Pražská konzervatoř uspořádala slavnostní koncert absolventek profesorky Brigity Šulcové. Hned jedenáct pěvkyň, dnes opor zdejšího operního života, přišlo pogratulovat, až na ty nejmladší všechny ověnčeny cenami z mezinárodních soutěží a angažmá v prestižních zdejších i zahraničních divadlech: mezi nimi Kateřina Jalovcová, Dana Burešová, Jana Sýkorová, Pavla Aunická. V úhoru zdejšího pěveckého školství zcela mimořádný jev. her

    29. března

    Premiéra baletu Růženka v historické budově Národního divadla byla věnována paní Markétě Kyliánové, matce choreografa Jiřího Kyliána, která den předtím oslavila 100. narozeniny.

    V pražském Divadle Archa byla odhalena busta slavného francouzského básníka Guillauma Apollinaira. Vznikla při příležitosti stodesátého výročí básníkova pobytu v Praze, jejím autorem je zesnulý německý sochař Heribert Maria Staub.

    30. března

    V pražské Nové scéně uspořádal Institut umění – Divadelní ústav Diskusní fórum o české identitě v umění Co je české, to je hezké. V plánu bylo pokračovat v debatách o povaze a smyslu české kultury, nicméně mluvilo se zejména o pragmatických a politických aspektech současného stavu domácího umění zejména ve vztahu k možnému exportu do zahraničí. Dopoledne debatovali kapitáni významných „národních“ institucí o svém přístupu k české identitě, odpoledne se vedla diskuse mezi „mladočechy“ (mladou generaci zastupovali např. Rosťa Novák a Kateřina Šedá) a „staročechy“ (mj. Ivan Klíma a David Radok). Výsledky nebyly valné, spíš potvrdily očekávání, že dnešní doba a dnešní mladší generace se tématem v podstatě nezaobírají. K diskusi se vrátíme v některém z příštích čísel. her

    31. března

    Jedna z nejvýznamnější českých operních pěvkyň Ludmila Dvořáková převzala ve Španělském sále na Pražském hradě Cenu Antonína Dvořáka. Akademie klasické hudby ji udělila za celoživotní mistrovství a přínos popularizaci české hudby v zahraničí. Dvořáková však patřila po roce 1960 především ke světově vyhledávaným interpretkám Wagnerových sopránových postav, které zpívala na nejprestižnějších operních prknech, mj. v MET, ve vídeňské i berlínské Státní opeře, londýnské Covent Garden, v La Scale, v Teatro Colón v Buenos Aires a samozřejmě v Bayreuthu. Slavnostní večer ozdobil dnes zřejmě nejuznávanější čínský klavírista Lang Lang, jehož ekvilibristiku mohli sledovat v přímém přenosu i televizní diváci.
    her

    1. dubna

    Státní opera Praha připomněla koncertním provedením jen výjimečně hrané opery Ambroise Thomase Mignon přesně na den své založení před 20 lety. Mignon byla prvním titulem tehdy velkorysého projektu druhé operní scény v Praze. Koncertní provedení sice přineslo dva velmi pěkné pěvecké výkony, a sice Jany Sýkorové a Jany Sibery, ostatní role pak interpretované na úrovni, nicméně orchestr se operou pro dvě provedení zřejmě příliš netrápil a Octavio Arévalo měl být k hlavnímu tenorovému partu přizván tehdy, a ne dnes. Pod nepříliš inspirativní taktovkou Tomáše Braunera tak provedení deklarovalo současný stav Státní opery Praha.

    Josef Herman

    3. dubna

    Miluju jazz V pražském Divadle Hybernia se za hudebního doprovodu svého syna Christopha Defayse představil po dva večery – a poté 6. dubna v Janáčkově divadle v Brně – francouzský komik Pierre Richard v sólovém večeru nazvaném Do vyžádání (orig. název Franchise Postale, Autoportrait par correspondance). S obrovskou noblesou, životní moudrostí a nadhledem v něm Richard vypravoval o sobě, četl a komentoval dopisy, které mu píší jeho diváci, nabízel historky o slavných francouzských kulturních osobnostech – šansoniéru Georgesi Brassensovi, na něhož s obrovskou úctou a kumštýřskou vděčností vzpomíná v souvislosti se svým angažmá komika v pařížských kabaretech, mluvil o svých setkáních s herečkou Madeleine Ranaud, mimem Marcelem Marceauem či zpěvákem Charlesem Aznavourem, nabídl groteskní – či přesněji groteskně zpracovanou – historku o legendárním herci Raymondu Hermantierovi, s nímž na začátku své kariéry vystoupil v Shakespearově Juliu Caesarovi v Théâtre National Populaire Jeana Vilara. Své vyprávění doprovázel různými výstupy a pohybovými i deklamačními charakteristikami jednotlivých lidí a situací. Večer plynul jako velmi příjemné setkání s inteligentním člověkem, který umí vypravovat, má rád jazz a němou grotesku a dokáže se na sebe sama, svůj život i lidi kolem dívat s mírně jízlivým, smutně hořkým odstupem. hul

    V pražském divadle Archa oslavili Velikonoce rockovými Pašijemi v provedení The Plastic People of the Universe, Psích vojáků Filipa Topola Pardubickou filharmoní, vše pod taktovkou Marco Ivanoviće, poprvé v „symfonickém“ aranžmá.Her

    • Autor:
    • Publikováno: 16. dubna 2012

    Komentáře k článku: 21. března—3. dubna

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,