Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny >

    20. října – 2. listopadu

    20. října

    Slavnostním koncertem spojeným s rozdáváním cen skončil 47. ročník mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha. Pětidenní festival věnovaný hudebním a tanečním programům v soutěžní části vyhrál na Žofíně program britské společnosti BBC Ballet Boyz: Svěcení jara. Pětičlenná porota vedená Britkou Hazel Wrightovou mu udělila Grand Prix.

    Jedna paní řekla, že…
    Nová inscenace Paní divadla Kámen přináší originální pohled na proslulou kapitolu českých dějin. Kristiánovu legendu o Ludmile a Drahomíře ovšem využil režisér a autor Petr Macháček jen jako východisko pro vlastní dramatický konstrukt, postavený na dialozích, které na principu refrénovitého opakování dokáží sdělit nové významy. Konání dvou slavných českých Paní (babičky a matky svatého Václava) je tak podobné tomu dnešnímu například v zavedených modelech (nejen) ženského chování a mezilidské komunikace, že není třeba si je stylizovat do historických kostýmů nebo jim vkládat do úst vznešená slova. Macháček sleduje jednoduchost komplikovaného a na tom buduje svůj vlastní mýtus. Minimalismus, s jakým přistupují ke svým postavám herci a herečky, podpoří kouzlo neprofesionálního, ale efektního intuitivního herectví. Jako celek tak inscenace navozuje atmosféru, ve které se na fikci nehraje, ale fikce je hrou.
    Recenzi čtěte zde .
    Eva Kyselová

    Paprsky z bílých nití
    Zpěvačka, hudebnice a herečka Sylvie Krobová vydala vlastním nákladem sbírku svých básní Chvilka co se chytí. Obsahuje texty jejích písní z CD Stín (2006), Svět podivínů (2008) a Chvilka co se chytí, které vyjde v příštím roce a bude obsahovat vedle vlastních i zhudebněné verše Ivana Blatného. Podstatný je i grafický doprovod sbírky – snové, vesměs krajinné litografie šestapadesátiletého královéhradeckého rodáka Pavla Černého. Paprsek z bílých nití / prosvítí věčné nic / Tápe a tápe časem / dozvuky kolejnic (V korunách).
    hul

    21. října

    O peníze v první řadě
    Páté číslo letošního SADu věnuje zvýšenou pozornost jedné z nadějí českého divadla, režiséru Janu Mikuláškovi. Jeho inscenace reflektují Vojtěch Varyš a Jiří Erml, umělce zpovídají Tereza Sieglová s Jakubem Škorpilem. Tereza Sieglová se zabývá také úrovní inscenací v Západočeském divadle Cheb. O významných německých festivalech TheatertreffenNeue Stücke aus Europa referují Pavel Trenský, Barbora Schnelle a Martin Porubjak. K financování kultury se vyjadřují v řízené besedě zástupci českých politických stran, v krátkém interview i nový ministr kultury Jiří Besser. Ekonomikou se ovšem zabývá i hra Davida Hareho Jednoduše a na cokoli (přeložil Jakub Škorpil), k tomuto dramatickému textu přičinil na stránkách Světa a divadla několik postřehů ekonom Tomáš Ježek.
    br

    22. října

    Dům, který neusíná
    Firma Black Point Music vydala na 2CD (poprvé v digitální podobě) legendární historické nahrávky pražské rockové skupiny Extempore z let 1977 a 1978 – kdy jejími členy byli ještě oba hlavní členové, kytarista a zpěvák J. J. Neduha a saxofonista Mikoláš Chadima – Ebonitový samotářDům č. p. 112/34. První z nich vznikla na koncertech ve Všenorech a Karlínské besedě v Praze, druhá na 6. Pražských jazzových dnech v Lucerně 20. 5. 1978. Hostuje na ní i vokální skupina C a K Vocal. Pořady koncipované jako koncepční odrážejí tehdejší ponurou atmosféru doby, jsou však hudebně stále vitální, zvukově experimentátorské, obsahově existenciální a vůči době satiricky výsměšné.
    hul

    Jen žádnou zbytečnou nostalgii
    Vše začíná čekáním na jaro. Křemílek a Vochomůrka se nemohou milovat, protože je velká zima. Jaro uvěznil Krteček, a tak zavolají Ptáčka Zpěváčka, nebo-li naši Hrdinku. Ta zazpívá píseň o tom, že nikdo nemá orgasmus, a najednou zavanou teplejší větry… Křemílek a Vochomůrka stojí v srpnu na balkóně a pozorují tanky. Křemílek jeden počůrá, nastane zkrat, tank vystřelí. Umberto Eco náhodou jede kolem a napíše o tom do italských novin… To jsou jen dvě z mnoha šílených příhod hry Zmizelé Československo polské autorky Małgorzaty Sikorské-Misczuk (vyšla v časopise Svět a divadlo 1/2010). Hrdinkou je Marta Kubišová a těmito groteskními výstupy je ve zkratce znázorněn její osud od Pražského jara až po porevoluční dobu. Hru v režii Karla Krále uvedlo Divadlo v Dlouhé (v Eliadově knihovně Divadla Na zábradlí) a účinkují v něm Andrea Marečková, Ivana Lokajová, Lenka Veliká, Magdalena Zimová a Pavel Tesař. Zmizelé Československo je hra nápaditá, i když dosti komplikovaná, a scénické čtení se neslo přesně v jejím duchu: vtipné, barvité, avšak místy hůře srozumitelné.
    Recenzi čtěte zde.
    Lenka Dombrovská

    23. října

    V letohrádku Mitrovských v Brně byla otevřena výstava Nezapomenutelná Ema Destinnová. Přes osmdesát předmětů, mezi nimiž jsou fotografie, deníky, kostýmy, nábytek nebo vějíře, putovalo do Brna z Prahy, Jindřichohradecka i Londýna. Expozice, která vznikla při příležitosti osmdesátého výročí úmrtí Emy Destinnové a je vzpomínkou na její kariéru i soukromí, potrvá do 6. ledna příštího roku.

    V Bavorské státní opeře Mnichov měla premiéru opera Antonína Dvořáka Rusalka v hudebním nastudování českého dirigenta Tomáše Hanuse. Titulní roli v režii Martina Kušeje ztvárnila lotyšská sopranistka Kristine Opolaisová. (Recenzi otiskneme v některém z příštích čísel DN.)

    24. října

    Na zahajovacím koncertu Mezinárodního hudebního festivalu Moravia Music Fest zazněla v Červeném kostele na Komenského náměstí v Brně Jazzová mše Jaromíra Hniličky. Pod taktovkou Jiřího Petrdlíka spojily síly Moravská filharmonie Brno, ABC, B Side Band a Art Brunensis Chorus, Jaromír Hnilička a Ladislav Lakomý.
    her

    25. října

    Letošní Ceny Ministerstva kultury ČR získali dramaturg a překladatel Karel Kraus, skladatel Ilja Hurník, výtvarník František Skála, architektka Alena Šrámková, spisovatel Antonín Bajaja a překladatel Oldřich Král.

    26. října

    V pražském Obecním domě hostovala švédská mezzosopranistka Anna Sofia von Otter společně s americkým jazzovým klavíristou Bradem Mehldauem. Slavná pěvkyně představila ve Smetanově síni album Love Songs, které nahrála společně s Mehldauem. Oba umělci vystoupili i s vlastními skladbami, zazněly však také písně Joni Mitchell, Jacquese Brela nebo Johna Lennona.

    V Synagoze na Palmovce v Praze měl vernisáž výstavy Prostory významný scénograf Jan Vančura, jehož tvorba je spojena především s libereckým divadlem a ověnčena řadou mezinárodních cen. Výstavu zahájil Jan Kříž, ke zhlédnutí je do 14. listopadu.
    her

    Jubilejním desátým nositelem Ceny Franze Kafky se stal dramatik a bývalý prezident Václav Havel. Ocenění a finanční odměnu deset tisíc dolarů převzal v Brožíkově sále na Staroměstské radnici z rukou prezidenta Společnosti Franze Kafky Kurta Krolopa a její ředitelky Markéty Mališové, předsedy senátu Přemysla Sobotky a náměstkyně primátora Marie Kousalíkové.

    Brněnská sekce Teatrologické společnosti připravila přednášku Ivana R. V. Rumánka Japonské drama nó – etymologie. Zaměřila se na formování klasické podoby nó na konci 14. století a tradiční kořeny, ze kterých vzešla s přihlédnutím k novátorským dodatkům Kannamiho a Zeamiho.

    27. října

    Ve Vrchlického divadle v Lounech začaly více než měsíční oslavy šedesáti let existence divadelní budovy a jejího provozu. 29. 10. 1950 se poprvé otevřely dveře nového městského – v té době Fučíkova – divadla, čímž se tehdy završila přesně padesátiletá snaha místních ochotníků sdružených ve Spolku pro postavení divadla. Lounské divadelní oslavy ukončí slavnostní otevření nové galerie výtvarného umění 10. prosince v nově zrekonstruovaných suterénních prostorách divadla.

    Knihu fotografií nasbíraných za bezmála třicet let vydal pod názvem Soukromé album – Příběhy oživlých fotografií herec a režisér Ondřej Kepka. Vzpomínky na Vladimíra Menšíka či Františka Filipovského doplnil i svými texty.

    28. října

    Pražské Divadlo Na Fidlovačce si slavnostním představením retro-muzikálu Hvězdy na vrbě připomnělo 12. výročí svého založení. Nuselské divadlo bylo po rekonstrukci otevřeno 28. října 1998, když předtím budova dvě desítky let chátrala. Objekt zachránila před zkázou Nadace Fidlovačka v čele s Tomášem Töpferem a Eliškou Balzerovou.

    29. října

    V rámci oslav padesátiletí chebského divadla se v tamějším divadelním klubu uskutečnilo setkání s prvním uměleckým šéfem Západočeského divadla režisérem Karlem Nováčkem a zakládajícími členkami divadla herečkami Libuší Holečkovou a Libuší Teubnerovou. Promítání fotografií a videoukázek obohatil herec a režisér František Hromada ukázkami ze své knihy o historii divadla.

    30. října

    Ve druhém patře nové budovy Národního muzea mohou diváci obdivovat nejlepší exponáty, které se sešly na webových stránkách Sbírky odkazů Járy Cimrmana – projektu, který si dal za cíl vzdát originální hold zneuznanému českému velikánovi. Výstava bude otevřena do 31. prosince.

    31.října

    TV Herecké jištění
    V nedělním prime timu se na ČT 1 prezentovala druhá část pětidílné série Ach, ty vraždy, kterou pro Jiřinu Bohdalovou sepsal a režíruje Zdeněk Zelenka. Prokurátorka v důchodu Kalendová řeší detektivní případy inkognito, začasté v převlecích. Model bystrých starších dam, přicházejících na kloub záhadám zločinu, je osvědčený především v anglických detektivkách. Naplnit celovečerní metráž (díly trvají bezmála dvě hodiny) není úplně snadné, Zelenka se při vlastních scénářích – spíš průměrných – opírá o výborný casting (špičkoví herci i v epizodách). Zločin profesora Sodomky Viktorem Preissem v titulní roli nevychází ku prospěchu věci z možností, které nabízelo příjmení hlavního hrdiny, i když i gay motiv příběhem prolíná. Preiss zahrál bravurně středoškolského češtináře, jehož zlobí cyničtí maturanti, a který citově frustrovaný soužitím s mladší a evidentně nevěrnou manželkou (Hana Igonda Ševčíková) hledá útěchu v náručí cukrářky z náměstí (Veronika Gajerová). Na gymnáziu dojde k vraždě a „do zbraně“ je povolána Kalendová, Jiřina Bohdalová vytváří s vkusem „laskavou a moudrou“, poněkud krkolomnou stavbu příběhu pomáhají učinit věrohodnou kvalitní herci: Norbert Lichý, František Němec, Václav Postránecký, David Prachař a další. Moralita, na kterou dílko aspirovalo, není zcela naplněna, díky realizaci však snímek neurazí.
    br

    1. listopadu

    Usnesením Rady pro výzkum, vývoj a inovace ze dne 24. září se Institut umění – Divadelní ústav stal výzkumnou organizací, z čehož vyplynula i změna statutu instituce, která jako svou hlavní činnost provádí základní výzkum, aplikovaný výzkum nebo experimentální vývoj a šíří jejich výsledky prostřednictvím výuky, publikování nebo převodu technologií.

    V brněnském Metro Music baru pokřtila hudebnice Zuzana Lapčíková se svým Kvintetem jejich nejnovější CD Maria Panna přečistá. Známá cimbalistka Zuzana Lapčíková, jedna z nejvýraznějších osobností české crossoverové hudební scény, propojila tentokrát moravskou lidovou píseň s barokním kancionálem a netradičními prvky jazzu a soudobé vážné hudby.

    2. listopadu

    Novinky a vykopávky
    Do redakce dorazila zásilka nových publikací nakladatelství Větrné mlýny. Velezáslužná edice Rozrazil – Současná česká hra se pomalu, ale jistě blíží ke stovce: pod pořadovým číslem 87–89 se skrývají texty Dům U sedmi švábů česko-chilské autorky Anny Saavedra, Celebrita Lenky Procházkové a Blbá Veruna Arnošta Goldflama.
    Poněkud kuriózním nakladatelským počinem je pětice her Pavla Kohouta z druhé poloviny padesátých a ze začátku šedesátých let. Pod souhrnným titulem Prahry se nového vydání dočkaly Zářijové noci, Chudáček, Taková láska, Třetí sestra a Válka s mloky. Tedy texty, které sice naznačují autorův postupný odklon od dogmatického stalinismu, přesto však zůstávají beznadějně vězet ve zideologizovaném komunistickém vidění světa. Pozoruhodné a vlastně docela poctivé svědectví o tvůrčí etapě, na kterou dnes, alespoň doufám, Pavel Kohout nejspíš příliš hrdý není.
    vm

    • Autor:
    • Publikováno: 12. listopadu 2010

    Komentáře k článku: 20. října – 2. listopadu

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,