Divadelní noviny Aktuální vydání 6/2019

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

6/2019

ročník 25
19. 3.–1. 4. 2019
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    19. března—1. dubna 2014

    19. března

    V pražské malostranské kavárně Čas se uskutečnil křest knihy píseckého rodáka Petra Mano Šarlák a zároveň vernisáž výstavy jeho obrazů nazvané Krajiny a zátiší. Kniha Šarlák zachycuje atmosféru 80. let v jihočeském Písku, vyznačuje se drsnou poetikou a mistrným zachycením genia míst v atmosféře doby. Výstava obrazů mapuje tvorbu Petra Mano v posledních letech a zaznamenala velký zájem a komerční úspěch. Knihu pokřtil a výstavu zahájil hlavní host večera, herec Petr Nárožný, který si také vybral jeden z obrazů.

    20. března

    Divadlo je klíčem

    Provolání ke Světovému dni divadla pro děti a mládež

    Narodil jsem se před sedmdesáti lety. Vyrostl jsem v městečku New Brighton vedle přístavu Port Elizabeth. Můj život a život většiny mých vrstevníků vypadal tak, že jsme ráno vstali a ti, co měli opravdu velkou kliku, šli do školy. Ostatní se jen tak poflakovali po městečku a cítili, jak jim život protéká mezi prsty kvůli krutému apartheidu. Pro naše rodiče nebylo povinností, aby nás dali do školy. A navíc museli za naše vzdělání platit.

    Jednoho dne nás učitel angličtiny vzal do Operního domu v Port Elizabeth na představení Macbeth od Williama Shakespeara. Všichni jsme byli nadšení. Ani ne tak z té hry, jako spíš z toho, že jsme se dostali do města. Těšili jsme se hlavně na cestu autobusem. Seděli jsme v divadle, v hledišti pomalu zhasnuli světla. Opona se zvedla, a stalo se kouzlo.

    To byl můj první divadelní zážitek. Od toho dne roku 1958 se můj život změnil. Té hře jsem až tak nerozuměl, ale cítil jsem se součástí kouzla, které se dělo na scéně. Pořád jsem o té hře a o tom zážitku mluvil. A dokonce se mi i občas podařilo na chvilku zapomenout na apartheid. A na to, že v našem městečku byla na každém kroku cítit chudoba. Náhle jsem se ocitl v novém světě nejen své imaginace, ale i světě větších možností. Poznal jsem, že vzdělání je klíčem. A také, že divadlo je klíčem, který otevirá dveře představivosti. Ten den jsem si slíbil, že jednou také budu stát na jevišti a budu vyprávět příběhy, které nám vyprávěla babička před spaním.

    Když vezmete dítě do divadla, podpoříte jeho touhu, aby ho někdo vyslyšel. Dítě začne věřit, že i ono má svůj příběh, který jednoho dne bude moci vyprávět.Dr. John Kani

    dramatik-herec-režisér, Global Arts Ambassador (světový velvyslanec umění)

    Josef Krofta, režisér a někdejší umělecký ředitel Divadla Drak, převzal cenu českého centra Mezinárodní asociace divadel pro děti a mládež (ASSITEJ) za celoživotní práci a dílo pro mladé publikum. Ocenění mu bylo předáno v rámci přehlídky ke Světovému dni divadla pro děti a mládež v Divadle v Celetné, na níž členové Draku uvedli inscenaci Jak si hrají tatínkové. Nejlepšími gratulanty a diváky jsou děti, prohlásil Josef Krofta při přebírání ceny před plným sálem malých diváků. Stal se tak – dle tradice těchto výročních cen českého centra ASSITEJ – na rok „králem“ divadla pro děti a mládež.hul

    21. března

    Polské Jeřabiny Písničkář, publicista a básník Karel Kryl vystoupil 21. ledna 1982 v Mnichově, aby podpořil polské hnutí Solidarita. Firma Supraphon vydala (při příležitosti Krylových nedožitých 70. narozenin) úplnou nahrávku tohoto koncertu poprvé na doubleCD. Vedle českých se na něm objevují i raritní polské a německé verze jeho písní. Solidaritě věnovaný mnichovský koncert z roku 1982 je průnikem Krylova repertoáru ze šedesátých a sedmdesátých let, doplněným o novinky z počátku osmdesátých. Nenajdete tu notoricky známé hity typu Bratříčka či Anděla, ale více než dvacet pro tu příležitost vybraných songů s mimořádnou posluchačskou intenzitou: slyšet Jeřabiny, Varhany v Olivě nebo Dědicům Palachovým v česko-polské verzi je zážitek. Převážná většina z těch 22 písní je v češtině, některé napůl a jiné zcela polsky, čtyřikrát se ozve němčina,“ charakterizuje nahrávky editor Vladan Drvota.hul

    23. března

    Burian v Arše V pražském Divadle Archa se konal koncert písničkáře Jana Buriana u příležitosti vydání jeho CD/DVD Dvacet let v Arše, které připravilo nakladatelství Galén. Burian si do Archy pozval řadu hostů a napsal i osobní vyznání prostoru, kde léta působil jeho otec:

    Moje osobní historie s divadlem, jež se nachází v ulici Na Poříčí a dneska se jmenuje Archa, je dlouhá a jsou s ní spojeny nejranější životní kulturní zážitky. /…/ Po roce 1989 mi bylo dopřáno vrátit se do těch prostor, když se znovu přejmenovaly – na Divadlo Archa. Ředitel Ondřej Hrab mě pozval na zahajovací večer do sálu, který byl po rekonstrukci najednou mnohem blíž otcovým avantgardistickým představám. Na ten první večer s Minem Tanakou a Johnem Calem nezapomenu. Pan ředitel mi pak z jakýchsi protekčních důvodů umožnil, abych u něj čas od času vystupoval, a tak tady už dvacet let pořádám různá představení. Měl jsem tu čest vystoupit tu i jako předzpěvák písničkáře Randyho Newmana nebo uvést do Archy svůj básnický idol – Dána Bennyho Andersena. Se synem Janem jsme tady natočili album Unavený válečník, na kterém jsou zhudebněné verše tohoto skvělého Dána, a hrál jsem tu i s kapelou svého druhého syna Jiřího. Je zvláštní, jak osud někdy člověka vrací na stejná místa. Nikdo z naší rodiny tento sál fakticky nevlastnil, přesto se nějak stalo, že nejspíš patříme k jeho inventáři… (více na i-DN)hul

    24. března

    Na Nové scéně měla premiéru hudebně-taneční inscenace s názvem Cikánská rapsodie. Inscenace vznikla jako osobní pocta Jiřího Kormana ke stému výročí narození jeho dlouholetého přítele spisovatele Bohumila Hrabala. Je tvořena deseti obrazy – deseti náměty na povídky, o kterých Hrabal hovořil s Jiřím Kormanem, když spolu sedávali v hospodě, ale nikdy je nedal na papír, uvedla režisérka Račková. Pro moji režijní práci je v téhle inscenaci velkou výzvou to permanentní oscilovaní na rozhraní tance a přirozeného hereckého pohybu s profesionálními i neprofesionálními, romskými i neromskými herci, zpěváky, hudebníky a tanečníky, dodala.

    kronika_cikanska rapso_fmt

    Tři pánové, známí pisálkové a divadelní kritici, Jakub Škorpil, Martin J. Švejda a Vladimír Mikulka, kteří léta letoucí máčí nitě (zavrženíhodný způsob, jak se vyhnout žurnalismu „nenechá nit suchou“) divadelníků všeho druhu, náboženského vyznání, politické orientace a stravovacích návyků, se spřáhli (argot) se třemi dámami neobyčejných zjevů a ještě neobyčejnějších pěveckých schopností Zuzanou Vilímovou, Hanou Tillmanovou a Soniou Koutovou a čapkovsko-pejskovsko-kočičkovsky (nesmyslné hledání paralel) uklohnili (žurnalismus) kabaretní dort se zpěvy, politickou satirou, výkladovým slovníkem divadelní kritiky, reality show a prasečí maskou (laciný pokus o odlehčení výčtu vtipem).Dominik Melichar

    (Více o inscenaci Be Pozzy! spolku Antonín Puchmajer D.S. čtěte na i-DN.)

    Dokument Olga nabídl v předpremiéře festival Jeden svět 2014. Film režiséra Miroslava Janka přibližuje život Olgy Havlové a ukazuje mnoho dosud nezveřejněných záběrů ze soukromí bývalé první dámy.

    25. března

    Festivalem Hrabal v Brně oslavili divadelníci z Husy na provázku 100. výročí narození spisovatele Bohumila Hrabala. Na programu bylo např. promítání filmů v plzeňské kinopivnici, vypuštění stovky holubů, pivní slavnost se staročeskými písněmi Pepči Čečila, happening spisovatelových přátel před jeho rodným domem. Divadlo Husa na provázku pak uvedlo inscenaci Rozvzpomínání a připravilo komponovaný večer Via Hrabal aneb z Brna do Prahy.

    V brněnském Divadle Radost uspořádali koncert při příležitosti 60. narozenin hudebního skladatele, režiséra, dramatika, hudebníka, herce a příležitostného scénografa Vlastimila Pešky. Zazněly zde Peškovy hudební kompozice v podání předních brněnských interpretů.

    26. března

    Jedem! Firma Indies Scope vydala páté studiové album skupiny Braagas, jež se zaměřuje na etnické kořeny u nás málo zmapovaných sefardských písní a lidové a dvorní hudby z Turecka, Španělska či Balkánu. CD se jmenuje Yallah!, což v arabském jazyce dává podnět k zahájení akce. Český převod by nejpříhodněji asi zněl: Jedem! Skupina Braagas na albu dokládá, kam se za sedm let svého trvání posunula. Z její kdysi vášnivé, k tanci vybízející interpretace dnes vyzařuje spíš vyrovnanost, klid a smíření, byť tanečnost a erotičnost zůstávají. Původní ryze dámská sestava skupiny se před dvěma lety rozrostla o violistku Danielu Bryndovou a jediný mužský prvek souboru, basistu Jana Hrbka.hul

    braagas (c) pavel hora_fmt

    27. března

    Setkání s Václavem připomíná nejvýraznější postavu českých moderních dějin – Václava Havla. Projekt připravilo centrum Uffo společně s Knihovnou Václava Havla. Základem projektu je výstava vizuální verze experimentální básnické sbírky Antikódy v přízemním foyer Uffa. V témže místě proběhla projekce fotografií Bohdana Holomíčka, který patřil do skupiny lidí blízkých Václavu Havlovi. Setkání s Václavem mělo i divadelní rozměr – 14. dubna se v Uffu odehrála dvě představení. Nejdříve to byly Antiwords souboru Spitfire Company, jež jsou inspirovány Havlovou Audiencí a které zaznamenaly úspěchy v zahraničí. Mluvené slovo je zde nahrazeno pohybem, přesto ale myslím, že se performerkám velmi dobře daří vystihovat podstatná Havlova sdělení. Od osmé hodiny večerní pak následovala známá Zahradní slavnost v podání Divadla Na tahu, popisuje divadelní část projektu ředitel Uffa Libor Kasík.

    V každé společnosti se lidé touží vyjadřovat

    Provolání ke Světovému dni divadla

    Pod stromy v malých vesničkách i na nejmodernějších jevištích světových metropolí, ve školních dvoranách i v chrámech, ve slumech, v komunitních centrech, na městských tržištích a ve sklepeních uprostřed velkoměst se lidé scházejí, aby komunikovali v pomíjivém světě divadla, ve světě, který si vytváříme, abychom tělem, dechem a hlasem vyjádřili veškerou lidskou složitost, rozmanitost a zranitelnost.

    Scházíme se, abychom plakali, vzpomínali, abychom přemýšleli, abychom se učili, abychom něco prohlašovali a dali průchod své fantazii. Setkáváme se, abychom obdivovali technické dovednosti a zároveň ztělesnili božstva. Zadržujeme náš kolektivní dech v údivu nad naší schopností vnímat a tvořit krásu, nad mírou našeho soucitu i naší obludnosti. Pospolitost nám dodává energii a moc. Můžeme oslavovat bohatství našich různých kultur a zrušit hranice, jež nás rozdělují. /…/

    My, umělci, kteří pracujeme s tímto prastarým uměním, musíme s jeho pomocí zasáhnout lidská srdce a ovlivnit naše myšlení, musíme použít i naše těla, abychom odhalili skutečnost v celé její pozemskosti a třpytivé tajuplnosti. /…/

    Máme se my, umělci pracující v arénách a na jevištích, podřídit sterilizujícím požadavkům trhu, nebo máme použít naši sílu a zajistit si místo v srdcích a myslích lidí, svolávat lidi k sobě, inspirovat je, okouzlovat, informovat je a vytvořit svět naděje a otevřené, upřímné spolupráce?Brett Bailey(1967)

    Jihoafrický dramatik, výtvarník, režisér, autor uměleckých i nstalací a umělecký ředitel Third World Bunfight.

    SCÉNA – PROSTOR – SVĚTLO Více než pět desítek scénických a kostýmních návrhů, dvě makety a také rekvizity z inscenací (mezi nimi třeba hůlku s rukojetí ve tvaru lebky, kterou měl v roli Wolanda v inscenaci Mistr a Markétka Miloš Kopecký) můžou vidět diváci na výstavě SCÉNA –PROSTOR – SVĚTLO s podtitulem Výběr z vinohradské scénografie 1941–2000, kterou DnV uspořádalo ke Světovému dni divadla ve foyeru na I. balkoně.

    kronika_dnv_zbyněk kol_fmt

    Pro Vinohradské divadlo už od jeho založení pracovali přední scénografové a výtvarníci. Nejstarší vystavené návrhy pocházejí ze 40. let (Fr. Tröster), při výběru exponátů byl kladen důraz na tři scénografy, kteří na Vinohradech dlouhodobě působili ve funkci „šéf výpravy“ – Jos. Gabriel, Zbyněk Kolář a Karel Glogr.

    28. března

    V Divadle Bolka Polívky v Brně začal třetí ročník přehlídky inscenací Spolku Kašpar s názvem Kašparova polívka. Je to jedinečná možnost, jak zhuštěně v několika dnech uvidět průřez repertoárem Kašparů. Při předchozích dvou ročnících se nám potvrdilo, že to byl dobrý nápad. O festival mají diváci pravidelně velký zájem, řekl ředitel Divadla B. Polívky Michal Adamík. Uvedeny byly inscenace Něžná je noc, Audience, Růže pro Algernon, Cyrano a Othello.

    1. dubna

    V pražském klubu Mlejn začal třetí ročník mezinárodního festivalu současného cirkusu Fun Fatale, na němž se představí pouze ženy. Ženy v pohybu, ženy v letu, ženy vzhůru nohama a ženy, které si ze sebe umí udělat srandu. Nejde o žádnou feministickou akci, pohyb ženského těla je pro nás hlavně inspirací, vysvětlil záměr tvůrců jeden z organizátorů festivalu David Ostružár. Na festivalu, jež potrvá do 6. dubna, se představí hlavně sólistky a menší soubory v inscenacích, které hledají nové formy pohybového umění. V celkem dvanácti představeních vystoupí umělkyně a performerky z Izraele, Norska, Švýcarska nebo Velké Británie.

    • Autor:
    • Publikováno: 14. dubna 2014

    Komentáře k článku: 19. března—1. dubna 2014

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,