Divadelní noviny Aktuální vydání 13/2018

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

13/2018

ročník 25
26. 6.–1. 9. 2018
  • Zprávy
  • Kritika
  • Seriály a blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    Šneka, či lanýže?

    Po projektu Tři gentlemani, který čerpá z textů Petera Maylea a Karla Čapka a přibližuje britskou mentalitu, přichází režisérka Lída Engelová do Divadla Viola s volným pokračováním „národních profilů“ v pásmu Volnost, rovnost, gastronomie. Je zcela evidentní, že jde o Francii, jako podklad pro scénář tentokrát posloužily výhradně vtipné „komentáře“ populárního Petera Maylea, jehož knihy patří k oblíbené četbě také v českých překladech. Angličan, který mnoho let strávil ve Francii, se na specifika obyvatel země galského kohouta dokáže podívat s nadhledem a všímá si ve zvýšené míře tamní gastronomie, mimo jiné tradice michelinských hvězdiček, a zamýšlí se i nad tím, proč tolik rozjedení Francouzi netloustnou.

    Miroslav Táborský v požitkářské inscenaci Volnost, rovnost, gastronomie FOTO VIKTOR KRONBAUER

    V novince Violy vystupují Simona Vrbická, Václav Kopta a Miroslav Táborský, a tento literární kabaret se vlastně včleňuje do momentální vlny masové receptářské posedlosti, ovšem v nadlehčené a kultivované formě. Srovnáme-li s projektem předchozím, tím o Anglii, je tematika přece jenom redukovanější (byť se na začátku objeví i výstup týkající se vzniku Marseillaisy), navíc britská féerie jiskřila výraznějším osobnostním ručením (Marek Eben, několik prvních představení ještě Petr Skoumal, Jan Vlasák). Roztomile kuchyňská besídka může ovšem nabídnout několik divadelně dobře pointovaných výstupů, například ten, v němž se v proměnách nálad střídá gurmánské líčení obou pánů stran požívání šneků, s lyrickým, dámsky zasněným vyprávěním o olivovníku. Václav Kopta působí poživačněji ve vášnivé promluvě o lanýžích než ve dvou vlastních „potravinářských“ písničkách, Miroslav Táborský vnáší do celku uvážlivě vyzrálé, přesné herectví. Francouzská atmosféra je budována i úryvky ze songů, možná až příliš známých, jako Já na vojnu se dal pro krásnou plavovlásku (pánové u klavíru) či Milord v podání Edith Piaf (ze záznamu). Esprit a šarm obyvatel gurmánského území navozují vlastně i kostýmy (Kopta u klavíru sice „v civilu“, ovšem Vrbická s Táborským v elegantně uvolněných aplikacích bílé a červené).

    Inscenace provokuje chuťové pohárky a myslím, že by bufet divadla měl mít pro reprízy dílka připraveno kromě obligátní nápojové nabídky také vždy něco k snědku.

    Divadlo Viola – Volnost, rovnost, gastronomie. Scénář (z textů Petera Maylea) Johana Kudláčková a Lída Engelová, režie L. Engelová, scéna Ivo Žídek, kostýmy Ivana Brádková, autor písní a hudební spolupráce Václav Kopta. Premiéra 25. září 2017.

    • Autor:
    • Publikováno: 17. října 2017

    Komentáře k článku: Šneka, či lanýže?

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,