Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Každý musí sestoupit do pekla

Hrát na konci léta v krásném plenéru štvanického ostrova antiku je dobrý nápad. Letos se zdejší Antická Štvanice konala podruhé a Nebeského inscenace Orfea po loňské trochu školsky digestové Oresteii ukázala druhý mantinel možného přístupu ke klasické látce.

Nebeského Orfeus je hodně divoká a působivá inscenace FOTO MARTIN ŠPELDA

Už několikaminutový úvod naznačil, že z Ovidiových Proměn, které inscenaci inspirovaly, tu toho zas tak moc nebude. David Prachař (alternoval Saša Rašilov) v odpudivě růžových slipech s bohorovnou nadutostí pohovoří o mrtvé matce i o tom, že on vlastně žádným zpěvákem není, že to v něm prostě jen tak zní. Větší část představení se ale odehraje o kus dál na velkém pískovišti s propadlem, vedoucím kamsi dolů do podsvětí. Společně s obrovskou průhlednou koulí, umístěnou o kousek dál na trávníku, s výhledem na stromy či na zářivé panoráma Hradčan vzniká prostor, který lze s klidným svědomím označit poněkud profláklým termínem „magický“. Zvlášť, když štvanickým zdymadlem tu a tam propluje osvětlený parník.

Nebeský s šesticí účinkujících (kromě Davida Prachaře a Lucie Trmíkové je to ještě čtveřice tanečníků ze skupiny 420People) rozehrávají zběsilý rej, ve kterém se odkazy na antické mýty prolínají s úvahami o smrti, lásce a o incestu. Zatímco první tři výše zmíněné tematické okruhy se volně vážou k příběhu pěvce Orfea a jeho mrtvé ženy Eurydiky, ten zbývající se formálně odráží od mýtu, ve kterém beznadějně zamilovaná princezna Myrrha lstí přiměje k souloži vlastního otce (zde jsou využity citace z pamětí Klause Kinského, jenž byl podezříván ze sexu se svou vlastní matkou i dcerou). Atmosféru blyštivé dekadence, napůl oslnivé a napůl ubohé, kongeniálně spoluvytvářejí tradičně výstřední kostýmní kreace Petry Vlachynské.

Prachař s Trmíkovou se proměňují náhle a nevypočitatelně. Sledujeme samolibou pophvězdu, novinářku, surfaře ve zlaté kombinéze, cynickou Lolitku, unavený manželský pár nebo třeba Orfea, který v poklesle apokryfním duchu vysvětluje, proč bylo lepší se ohlédnout, a nechat tak Eurydiku dole. Hrané pasáže se nejčastěji nesou v náladě drastické perzifláže, vážnější kontrast pak doplňují taneční výstupy; někdy samostatné, jindy probíhají paralelně s hereckou akcí nebo reprodukovaným textem. Dojde však i na efektní pohybové číslo uvnitř rudě nasvícené koule, doprovázené blikáním stroboskopu, přepáleným zvukem přistávajícího vrtulníku a proudy jisker, vytvářených pomocí rozbrušovaček.

Úplný závěr hodně divokého, ale vzdor obtížné racionální uchopitelnosti působivého a silného představení je naopak zklidněný. S odkazem na idylicky vyrovnané staré manžele Filémónu a Baucise jej tvoří obraz, který nahlédne orfeovský mýtus z překvapivě nadějeplného úhlu (a nic na tom nezmění ani obligátní dávka ironie daná tím, že přitom Trmíková mele maso ve velkém ručním mlýnku). Smrt nemusí být nutně definitivním koncem, může znamenat i naději na další shledání. Koneckonců, takové pojetí dává smysl i s ohledem na křesťanské základy, které byly v tvorbě Nebeského a Trmíkové vždy přítomné.

Vila Štvanice, Praha – Ovidius: Orfeus. Režie a scéna Jan Nebeský, dramaturgie a scénář Martin Hýča, kostýmy a scéna Petra Vlachynská, hudba Jan Šikl, choreografie Václav Kuneš & 420People. Premiéra 9. září 2017.

  • Autor: Vladimír Mikulka
  • Publikováno: 03. října 2017

Komentáře k článku: Každý musí sestoupit do pekla

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 4/2018

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


20. 2.–5. 3. 2018

Číslo 4/2018 (20. 2.–5. 3. 2018)

Obsah čísla 4/2018

Slovo ...

V povolební kocovině

Tak se vám svěřím. Ani tři týdny...

Dotazník

Tereza Volánková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Ceny Thálie s Václavem...

Herecká asociace oznámila zásadní...

Fejeton

Divadlo pije!

Divadlo žije! Divadlo pije! Fenomén...

Názor

Jak v Národním divadle...

Myslel jsem, že stoletým výročím...

Kronika

Jednou větou

Na piazzetě Národního divadla (nám....

Kritika

Jeviště plná techniky a...

Plzeňské Divadlo J. K. Tyla nabízí...

Příroda proti kultuře

Divadelní spolek Tygr v tísni se v...

Smutná válečná romance

Novelu Petr a Lucie napsal Romain...

Krejčík by se nezlobil

O’Caseyho Pension pro svobodné pány...

Zrození, život, smrt

DUP39, tedy podzemní sály a zákoutí...

Nenechat se sbalit do Ikea...

Hra Burgtheater (1983) Elfriede Jelinek...

Trochu si zahajlujeme a...

Činohra pražského Národního divadla...

William Shakespeare, Klatův...

Jan Klata je prvoligový evropský...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 4/2018...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Dotkni se komedie a zazpívej

Na pardubickém GRAND Festivalu smíchu...

Rozhovor

Ivana Uhlířová: Vůle,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Felix Koch a Nathalie Frank:...

Rozhovor se zástupci sdružení LAFT...

Kontext

Hmyz na divadle a u voleb

Světoznámý český výtvarník Jan...

Co s tím ministr kultury...

Ministra kultury v demisi Ilji Šmída...

Burza

Ceny Thálie 2017

Herecká asociace informuje

Divadlo 1918–2018

Rudozelený anton pro EFB Aprílové...

Podoby – Brambory

Stručný obsah příspěvku zde není...

Sbírka trofejí

Národní muzeum informuje

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Zahraničí

Divadlo v troskách –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Jan Klata: Teď a tady budu...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřel

Jiří Laštovka (21. 7. 1978 České...

O zapomenuté hvězdě operety

Dlužíme vzpomínku paní Dagmar...

Paměti, záznamy, deníky

O poslušné lokajské ...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Došlo do redakce

Payanoia: Pajány CD Galén, 42:07 min....

Postdramatično, kam se...

Někdy se to prostě stane. Nad...

Obrazem

Konkurs Fotografii Teatralnej

V Polsku se již třetím rokem koná...

Fagi a divadlo

Pan Papírek… (XIII)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 4/2018



Obsah,