Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kritika

    Seriálový Shakespeare

    Letní shakespearovské slavnosti letos zahájila inscenace Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete v režii Jany Kališové. Tato komedie s přívlastkem slavnostní ukončuje etapu Shakespearovy tvorby, pro niž jsou typické převládající karnevalové veselí a optimismus. Svým sarkastickým podtónem předznamenává Shakespearův pozdější příklon k tragédiím a hořkým komediím. Ústředním tématem hry je láska ve vší své nevyzpytatelnosti. Neopomenutelný je i motiv travestie. Hra s převleky a záměnou identity zde však nezůstává jen umně použitým prostředkem při konstruování fabule, ale v konečném důsledku naplňuje téma síly i pomíjivosti lidských citů.

    Martin Pechlát jako po většinu času uměřený Malvolio a Marie Doležalová jako roztomile naivní Olivie FOTO VIKTOR KRONBAUER

    Martin Pechlát jako po většinu času uměřený Malvolio a Marie Doležalová jako roztomile naivní Olivie FOTO VIKTOR KRONBAUER

    Představení zahajuje rozpustilá party na scéně konstruované jako luxusní výletní loď, na jejímž pozadí se rýsuje zdvihající se mohutná vlna – symbol rozbouřených emocí i předzvěst hrozby. Bezstarostný večírek končí smrtí bratra jedné z ústředních ženských postav, hraběnky Olivie. Ta se následně zříká jakéhokoli styku s muži a oddává se osamělému truchlení. Divokému moři neuniknou ani urozená dvojčata Viola a Sebastian, která jsou (každé zvlášť) vyvržena na březích smyšlené země Ilýrie.

    Jakkoli je Večer tříkrálový zápletkovou komedií, v níž hrají prim city a stavy zamilovaného šílenství, premiérové představení se neslo ve značně rozvolněném temporytmu. Inscenace postrádá režijní uchopení, jež by sjednotilo různorodost hereckých projevů. Vedle výtečného Martina Pechláta coby gesticky uměřeného Malvolia, ironického Tomáše Měcháčka v roli vévody Orsina a roztomile naivní Olivie v podání Marie Doležalové se jevili herci Václav Kopta, Josef Carda a Nela Boudová jako solitéři rezignující na souhru se svými partnery. Televizní produkci pak odpovídaly četné hudební předěly, evokující rozverné melodie nekonečných seriálů. S těmi kontrastovaly rockově laděné výstupy, např. úvodní party nebo zcela zbytné pěvecké scény Cesaria-Violy, sestávající jen z několika opakujících se tónů.

    Prvoplánový humor se vloudil i do scény, v níž Malvolio, oděn do skotského kiltu, nešikovně lovil prsten z kapsy na rozkroku ve společnosti Olivie.

    Dominantu inscenace představovala esteticky čistá scénografie Martina Chocholouška, jemuž se podařilo nenásilně zakomponovat model lodi do historických kulis Pražského hradu. Bytelné konstrukci konvenovaly i stylizované kostýmy Silvy Zimuly Hanákové, jež postavy přiřazovaly ke zhýrale chic společenské elitě a současně zdůrazňovaly umělost, divadelnost představení. Právě tyto organicky propojené komponenty byly svou nápaditostí i důsledným provedením nejhravějším prvkem večera.

    Místo nespoutanosti a avantgardního výkladu, který sliboval Martin Hilský ve svém úvodním slově, zůstal Večer tříkrálový vizuálně bohatou a podmanivou ilustrací bez osobitějšího dramaturgického a režijního výkladu.

    Shakespearovské slavnosti – William Shakespeare: Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete. Překlad Martin Hilský, režie Jana Kališová, dramaturgie Olga Šubrtová, scéna Martin Chocholoušek, kostýmy Sylva Zimula Hanáková, hudba Da­niel Šubrt. Premiéra 30. června 2016 na Pražském hradě.


    Komentáře k článku: Seriálový Shakespeare

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,