Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Ti hoši docela zlobí, ale ne nás

Vzorně je inscenací Synáčci naplněna tato sebecharakteristika: Soubor Tygr v tísni se pravidelně zabývá adaptacemi autobiografické a biografické literatury 20. a 21. století, skrze niž mapuje politické, kulturní a historické proměny a klima moderní doby. V programu k Synáčkům stojí: Inspirováno románem Roberta Musila Zmatky chovance Törlesse, autobiografií Thomase Bernharda Obrys jednoho života a povídkami Reinera Marii Rilkeho.

Internát, čtyři postele, čtyři mladí studenti odění v internátní, nevinnost evokující uniformičky… FOTO MICHAL HANČOVSKÝ

A skutečně: v Synáčcích jsme hozeni do světa, který poznává téměř okamžitě každý, kdo četl zejména zmíněný Musilův román; o něj se totiž text studenta činoherní režie DAMU Tomáše Loužného opírá především a nejčitelněji. Internát, čtyři postele, čtyři mladí studenti odění v internátní, nevinnost evokující uniformičky. Mezi zelenáče zavítá matka jednoho z nich, návštěvnicí je ovšem i prostitutka Božena. Obě dámy herecky zkušeně zvládá a odstiňuje Nataša Gáčová. Role týraného studenta Basiniho se zhostil stálý spolupracovník souboru Pavel Neškudla, Reitinga, Beinberga a Törlesse hrají studenti DAMU Kryštof Krhovják, Filip Březina a Josef Honzík. Ta pětice působí kompaktně, Loužný jí „naordinoval“ fyzicky poměrně náročnou „sestavu“ a vůbec celkově dynamický projev s rychlými přesmyky do odlišných poloh. Sledovat to nasazení, které ale není přepínáno do křeče, je uspokojivý zážitek.

Nevinně vyhlížející hoši, jejichž výzor by neznalé mohl svádět snad i k charakteristikám rychlošípáckým, se vybarví do konstelace, která jednoho z nich, již zmíněného Basiniho, zprvu vydělí, poníží a šikanuje, posléze přímo mučí. Rovněž mechanismus výběru oběti a trýznitelů působí uvěřitelně. Všechno se tedy jeví v pořádku, jako ve vzorně fungující laboratoři pro výzkum lidské agresivity. Ale v tom právě tkví potíž: jako v laboratoři!

Synáčci naplňují obligátní představy o věrné adaptaci musilovsko-rilkovského světa počátku 20. století, o potlačované a substituované sexualitě mezi mladými lidmi té doby atd., ale zároveň hoši mají mobily a obsluhují notebooky, čímž zřejmě chce být řečeno, že je to příběh i z naší doby. Ale vybavit musilovsko-rilkovské, rakousko-uherské postavy dnešními technickými proprietami a tím jaksi dávat najevo, že se hraje také o dnešku, to není přesvědčivá míra aktualizace. A vynášet k tomu soudy nad škodlivostí a úpadkovostí školských zařízení tím, že vezmu několik zvučných lamentačních partií z arzenálu stížností Thomase Bernharda na tohle téma a dozdobím jimi dialogy, to je obdobně problematické tlačení na pilu. Výsledek je tedy značně paradoxní: inscenace je fyzicky „nabouchaná“, žíly v ní nabíhají, ale celek je zároveň neživou loutkohrou či hrou prováděnou jakoby za sklem.

Kde toho hledat příčinu? V oddůraznění postavy Törlesse, jenž je v inscenaci jen jedním z těch čtyř synáčků, kdežto v románu je postavou ústřední. V knize jde o proměny jeho vnímání – a pochopitelně o to, jakými (inovativními) vypravěčskými postupy to Robert Musil činil. Protože v Loužného adaptaci se nedostáváme „dovnitř“ Törlesse, do jeho mysli, zbývá fyzické konání jako takové – s důrazem na trestání Basiniho, který se tak v inscenaci postupně stává nejvíce akcentovanou postavou. Jestliže ale tomu musilovskému náhledu odejmeme onu subtilní tkáň introspekce a zbude nám akce a povrch, vystoupí do popředí právě to, co na tom příběhu stárne nejvíc, totiž povrch – prostředí internátu a kulturní a sociální uspořádání, jehož ten internát byl součástí. Tím nepřípadnější pak ovšem je vybavovat synáčky mobily a notebooky.

Tygr v tísni – Tomáš Loužný: Synáčci. Režie a dramaturgie Tomáš Loužný a Marie Nováková, scénografie Petr Vítek, kostýmy Vojtěch Hanyš. Premiéra 11. března 2017 ve VILE Štvanice, Praha.

  • Autor: Josef Chuchma
  • Publikováno: 17. dubna 2017

Komentáře k článku: Ti hoši docela zlobí, ale ne nás

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 10/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


16. 5.–29. 5. 2017

Číslo 10/2017 (16. 5.–29. 5. 2017)

Obsah čísla 10/2017

Slovo ...

Náš dialog, naše...

Byl to Václav Havel, který...

Osobnost měsíce

Martin Finger

jako Walter v inscenaci Homo Faber v...

Dotazník

Eliška Brtnická

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Internetová kasička

Na Hithitu byly donedávna aktivní hned...

Názor

Grantová výhybka aneb K...

Pamětníci si možná vzpomenou na...

Glosa

Zašel jsem na kávu

V Brně, do kavárny Spolek, v Orlí,...

Bez pravidel se žít nedá

Podivení Marie Reslové nad...

Kronika

Jednou větou

Tanec komunikuje a rozšiřuje...

Kritika

Kdo neskáče není My

Položil bys život za svou vlast? S tou...

Jaj, ty Nevěsty…

Sdružení Masopust uvedlo pět let...

Fraška o revoluci, která se...

Když Národní divadlo uvedlo 1....

Don Juan bez vášně

Co je za boomem uvádění Molièrova...

A nejste vy takový ten...

Don Juan se hraje v pražském Divadle...

Člověk strůjce na cestě

Poslední premiéra v ústeckém...

Tradičně, nebo moderně?

Režisér Tomáš Pilař v rozhovoru ke...

Byla, nebyla… eine kleine...

Petr Bláha jako přepjatý kabaretiér...

Prosím, jen si sáhněte!

Inscenace Prosíme nesahat! je třetím...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 10/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Pavla Vykopalová: Na kurtu i...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Miřenka Čechová: Prožít...

Rozhovor s tanečnicí, choreografkou a...

Kontext

Megapřehlídka narcistů

Úvahy výtvarné – Jarní výstavní...

Vláda věcí tvých…

ÚVAHY TELEVIZNÍ

Cit pro věci, které mají...

Tuto malou vzpomínku na Jirku Ornesta...

Burza

Jubilejní Poděbrady jinak

Herecká asociace informuje

Podoby – Tři mouchy

Stručný obsah příspěvku zde není...

Moravské divadlo Olomouc

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

Slovensko intimní i veřejné

Stručný obsah příspěvku zde není...

Vladislav Trojickij: Herci...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Ohlasy

Vyjádření k mediální...

Naše studentka 3. ročníku oboru...

Zemřeli

Zemřeli

André Louis Perinetti (7. 8. 1933...

Výročí

Výročí 1.−15. června

Výročí 1.–15. června △ Hnilička...

Paměti, záznamy, deníky

Jan Skopeček: Má poslední...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Obrazem

O tanci i bez něj

Ve foyeru Jihočeského divadla v...

Fagi a divadlo

Expert – splněný sen II

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 10/2017



Obsah,