Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly

    Světe, div se (No. 5)

    Středeční program Divadelního světa nabídl dětské laškování v Rozárčině postýlce, jemnou infantilnost Kulatých stolů, i syrovost německé adaptace A Clockwork Orange.

    Pérák Vosto5 se nesl v tarantinovském duchu a ukázal, že pracovat s divadelním tvarem intermediálně a přitom vkusně není v našich končinách úplné tabu. Režisér stuttgardského Theater der Altstadt předestřel svou vizi Burgessova A Clockwork Orange, a skrz minimalistické prostředky nabídl vlastní variantu řešení zmutovaného problému lidské uniformity a nezhoubné cesty z ní.

    Pérák FOTO ARCHIV FESTIVALU

    Intermediální Pérák FOTO ARCHIV FESTIVALU

    Ačkoliv organizátoři festivalu a zástupci magistrátu prezentují Jiřího Suchého jako erbovní postavu celého mechanismu, bez něhož by snad ani žádný festival nemohl být, ve skutečnosti je slavnost divadla věnována Miloši Štědroňovi, Milanu Uhdemu a jejich tvorbě. A plným právem. Byly jim věnovány diskuze, konference, přednášky. Jejich Balada pro banditu dodnes rezonuje neskutečnou silou, s níž před 30 lety rozezněla brněnské zdivo, a i dnes dokázala, že má své místo nejen mezi tituly, které nabídl dramaturgický plán festivalu.

    Když se překvapení organizátoři a dramaturgové festivalu měli během diskuze Kulatého stolu vyjádřit k určitým nedokonalostem festivalu, hovořili mlhavě a vyhýbavě. Pokud se chyby vyskytly, údajně byli na vině vždy „ti nahoře“ a osobní zodpovědnost nenesl nikdo. Ale buďme konkrétní: pokud se tištěná čísla festivalového zpravodaje objevovala na určených místech s dvoudenním zpožděním, nebo se tam neobjevila vůbec (v úterý „někam“ zmizelo 250 výtisků), může za to distribuce. Distribuci měl na starosti TIC, a v jeho rámci brigádník na DPP. Když se stane organizační chyba, velmi často za ni také někdo nese zodpovědnost. Ale celý festival Divadelní svět Brno jako by byl vystavěn na principu nezodpovědnosti. Věci se dějí, jak situaci popsala Jitka Zemanová, a chyby se stávají. Organizátoři nad trhlinami pouze bezmocně krčí rameny a věcné diskuzi se vyhýbají.

    Jde o roztomilou bizarnost, lahůdku nedomyslu: tvůrci festival se tváří jakoby usilovali o uměleckou a kulturní úroveň, a od počátků festivalu se zaštiťují zvučnými jmény – letos takovým jménem byl Jiří Suchý. Festival je prezentován jako značka, odznak kvality – přirovnává se k zaběhnutým matadorům typu Encounteru či zlínského Setkání/Stretnutie.

    Bez názvu-1

    Jenže Divadelní svět není divadelním festivalem: je politickou objednávkou, studnou, v níž mizí peníze magistrátu. Jiří Suchý není symbolem divadelního festivalu, ale pouhým účastníkem maškarády, jíž propůjčil své jméno a kvalitní práci (ačkoliv v případě Hodiny jdou pozpátku o kvalitě hovořit nelze). Snaží se diváky nalákat na pozlátko a zvučná jména, ale nedůsledně: Jiří Suchý festival žádným způsobem vědomě nezaštiťuje. Situace známá již z předchozích ročníků, loni mělo být podobným lákadlem a zárukou kvality jméno Miloš Forman.

    Také představitelé města podávají potenciálnímu divákovi věru zajímavý obrázek o tom, jaký festival pro něj pořádají. Při oficiálním otevření festivalu primátor města Brna Roman Onderka a hejtman jihomoravského kraje Michal Hašek suše oznámili, že se představení bohužel nezúčastní, neboť kluci ze Zbrojovky slaví nahánění mičudy. Pokud organizátoři sami nevěnují svému dílu, festivalu, dostatečnou úctu, nemohou zároveň chtít, aby tato úcta přišla z řad diváků, profesionálů, či kritické obce. Jak považovat za „noblesní“ festival, jehož strůjci a reprezentanti jdou raději na fotbalový zápas, než do divadla, a jehož organizátoři nejsou schopni zajistit distribuci tištěných materiálů, nebo rezervovat místa redaktorům vlastního zpravodaje? Z jakého důvodu byla přeložena premiéra Lišky Bystroušky pod širým nebem ze 7. na 14. červena? Oficiálně: z důvodu možného deště. A 14. června pršet nebude? Nebo se jen magistrát rozhodl platit pronájem venkovního hlediště o sedm dní déle ze samaritánství, a touhy chránit diváky před deštěm, který nebyl? Nebo se někomu někam nechtělo? Nebo někdo podepsal o pár papírů víc, než měl …

    V obsahu i vizáži festivalu se příliš zračily protichůdné politické tlaky, neujasněná koncepce a hlavně nejednotné vedení. A opět: pozbyla důležitosti zodpovědnost.


    Komentáře k článku: Světe, div se (No. 5)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,