Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Švandovo divadlo 2017/18: Uvidět jinak

Smíchovská scéna v Praze chystá od letošního září do června příštího roku pět premiér. V pestrém programu představí světovou klasiku nahlédnutou z jiné perspektivy, původní autorské inscenace i malé české příběhy rozehrané na pozadí velkých diktatur. Vedle Oscara Wildea, Friedricha Schillera nebo generace Husákových dětí se u Švandů zaměří také na média a teroristy, jak je už v 70. letech minulého století popsal Heinrich Böll. A posvítí si i na sporné okamžiky našich dějin. Podle tvůrců se diváci můžou těšit na silné příběhy v osobitém podání.

Vchod do Švandova divadla. FOTO archiv

Bourat stereotypy

I v nadcházející nové divadelní sezóně bude Švandovo divadlo provázet společné téma. Jejím mottem je „uvidět jinak“, a právě o to se smíchovská scéna chystanými inscenacemi pokusí. Jak vysvětluje kmenová dramaturgyně souboru Martina Kinská: Nadále budeme bourat stereotypy. I na známé dílo či všudypřítomný fenomén chceme nahlédnout jinak, než je obvyklé, dodává Kinská, která je mimo jiné sama úspěšnou autorkou a režisérkou: její inscenace Pankrác ´45 patří u Švandů k divácky nejvyhledávanějšímtitulům.

Právě sporným okamžikům českých dějin i klasickým divadelním textům s přesahem do současnosti se chtějí divadelníci na Smíchově věnovat i po prázdninách. Pokusíme se o výraznou interpretaci klasických děl a nabourání jejich interpretačních stereotypů, které mnohdy dané dílo umrtvují a dnešnímu divákovi oddalují. Sázíme na silné příběhy, které rezonují s námi i v nás, říká režisér a umělecký šéf Švandova divadla Dodo Gombár. Usilujeme o osobní i osobitý pohled, prozradil coby zkušený divadelní autor a režisér.

Malé lidské tragédie v dobách velkých diktatur

Sezónu zahájí konfrontační drama s názvem Lámání chleba, které diváky provede domácími událostmi od poválečné doby až po Sametovou revoluci. Původní divadelní hra spisovatele Josefa Holcmana (známého např. jako autora románu Cena facky) vychází ze skutečných událostí na jižní Moravě a z její sebereflexe po roce 1989. Příběh přátelství, které se ocitalo v soukolí velkých dějin, bude mít premiéru ve Velkém sále 21. října 2017 v režii Doda Gombára. Josef Holcman nás nechává velice otevřeným způsobem nahlédnout do rodinných kronik, abychom zase z nového úhlu zkoumali i svou vlastní minulost, uvádí Gombár, který je zároveň spoluautorem scénáře.

Holcman tak bude třetím beletristou, který svoji divadelní prvotinu napsal přímo pro Švandovo divadlo. Po uznávané Petře Hůlové, která pro ŠD adaptovala Betonovou zahradu, se autorsky smíchovské scéně upsala také Natálie Kocábová s čerstvou novinkou na repertoáru, komedií Pohřeb až zítra.

Hon za zážitkem

Další premiérou bude klasika Oscara Wildea o kráse a jejím stárnoucím odlesku Obraz Doriana Graye v režii Martiny Kinské. Tuna Wildeově předloze láká téma touhy po věčném mládí a nekonečně trvajících požitcích, ale i možnost překročit při ztvárnění hry rámec tradiční činohry. I proto se na konceptu inscenace bude podílet známá tanečnice a performerka Miřenka Čechová. Být znamená pro většinu naší společnosti „zažívat“, opatřit si neustálý přísun podnětů a vzruchů. A tak vzniká závislost ulovit zážitek za jakoukoli cenu. Kde je ale hranice, za níž už bez následků nelze jít? , ptá se režisérka inscenace, která ji v premiéře představí publiku 10. února 2018 ve Velkém sále.

Mládí a láska, dospělost a zisk

Třetí novinkou, uvedenou na velkém smíchovském jevišti, bude inscenace vrcholného díla německé klasiky Friedricha Schillera Úklady a láska. Režisér Martin Františák ji vidí jako střet síly čistého citu a děsivé deziluze coby nezbytné součásti dospění. Velmi současná hra o střetu generací vypráví o mladé lásce uvězněné do sítě vztahů, v nich tahá za nitky rozum a zisk. Friedrichu Schillerovi bylo pětadvacet, když začal Úklady a lásku psát. Je to hra rozhněvaného mladého muže, odmítajícího se přizpůsobit nespravedlnosti světa „dospělých“. Jednoznačný jazyk mládí v ní naráží na zkorumpovaný jazyk zkušenosti, idealismus se tříští o cynismus, říká překladatel a dramaturg Martin Sládeček. První uvedení se chystá 26. května 2018 ve Velkém sále.

Kdo je tady terorista?

Do komorního Studia ŠD se vrací jako režisér i jako spoluautor David Šiktanc. K dramatizaci si spolu s dramaturgem Vladimírem Čepkem vybral světoznámou novelu Ztracená čest Kateřiny Blumové dalšího německého velikána Heinricha Bölla. Příběh titulní hrdinky popisuje krutý mediální lynč, jemuž je vystavena, takže jí už téměř nikdo v jejím okolí nevěří. Články a reportáže jí přičítají všechno možné, včetně napojení na teroristickou organizaci. A vše se odehrává v kulisách karnevalu, kde se lidé převlékají za šejky a beduíny, zatímco pohřešovaný atentátník není k nalezení… V situaci, kdy vicepremiér vlády fakticky vlastní mediální dům, kdy je členem senátu člověk zapojený do nejasného vlastnictví významného dezinformačního webu, kdy se vznik úřadu, který má bojovat s těmito dezinformacemi, jeví už jako holá nutnost, může příběh Kateřiny Blumové sloužit jako odrazový můstek k úvaze, co jsou informace a jakým způsobem nás ovlivňují, říká David Šiktanc. Premiéra je ve Studiu ŠD plánována na 11. listopadu 2017.

Po práci legraci aneb „Pelíšky“ se nekonaly

V návaznosti na inscenace Gottland a Země Lhostejnost, které reflektovaly různé etapy českých dějin, rozšíří v nové sezóně smíchovský repertoár autorská inscenace Daniela Hrbka a Pavla Holého nazvaná Husákovy děti. Osmdesátá léta minulého století: je to čas nostalgie, růžových vzpomínek, impuls k zúčtování s vlastní minulostí nebo snad od všeho trochu? Co všechno jsme to vlastně za zvuků normalizačních hitů a socialistických estrád zažili? Konaly se tehdy vůbec nějaké „Pelíšky“, nakolik se na nás podepsala tehdejší „schizofrenie duše“ a jakou cenu dodnes platíme za zdánlivě neškodné slogany typu “Po práci legraci”? To všechno jsou otázky, které mne zajímají, a protože v souboru našeho divadla je Husákových dětí hodně, máme potřebu o tom mluvit. Vždyť je to právě naše generace, která tvoří současný svět, říká Daniel Hrbek, režisér hry a ředitel Švandova divadla. Hudební doprovod inscenace vytvoří Pavel Holý, jeden ze zakládajících členů skupiny Dr. Max (LP Vaše tělo uletělo…). Publikum suterénního Studia uvidí Husákovy děti v premiéře 28. dubna 2018.

www.svandovodivadlo.cz

 ///

Kdo je kdo:

DODO GOMBÁR

Umělecký šéf Švandova divadla se narodil 3. června 1973 na Slovensku. Pochází ze Smolenic, malebné obce na úpatí Malých Karpat. V Trnavě vystudoval gymnázium a na činoherní fakultě VŠMU v Bratislavě pak divadelní režii. Během studia pobýval v rámci roční stáže na Circle in The Square, Theater School on Broadwayv New Yorku. Po absolutoriu na VŠMU (1998) se na dvě sezony stal kmenovým režisérem a uměleckým šéfem Komorného divadla v Martině. V letech 2006-2009 byl uměleckých šéfem a kmenovým režisérem v Městském divadle Zlín. Ve Švandově divadle je uměleckým šéfem a kmenovým režisérem od září 2010. Svou první sezonu tu otvíral Dorstovým Merlinem. Pro ŠD dále zrežíroval např. divadelní adaptaci novely Iana McEwana Betonová zahrada, adaptaci Dykova Krysaře v hlavní roli s Klárou Cibulkovou, tragikomedii o boji s alkoholem na všech frontách Závislosti navzdory či cyklus zhudebněných balad Český kalendář, na němž spolupracoval s Michalem Horáčkem. Zemi Lhostejnost, hru inspirovanou porevolučními esejemi a texty Karla Kryla. Mezi jeho další projekty patří nevšední inscenace Kafkovy Proměny odehrávající se místo na jevišti v hledišti, studiová hra Hřebíčková s Onufrákovou lehce meditují aneb Děvky od Arbesa a muzikál Popeláři s hudbou Romana Holého. Je podepsán i pod inscenací dramatu Žítkovské bohyně podle románu Kateřiny Tučkové v Městském divadle Zlín a nejnověji i pod stejným titulem jen v zbrusu nové adaptaci i v Městském divadle Brno.

Dodo Gombár je velmi respektovaným autorem. Dvakrát slavil úspěch jako dramatik v soutěži Ceny Alfréda Radoka s texty Hugo Karas a Třetí věk, do finále Cen Alfréda Radoka se dostala i jeho hra Dům bez Boha. Jeho text Peníze zvítězil v roce 2015 v anonymní soutěži o nejlepší původní divadelní hru, kterou vyhlásila agentura Aura-Pont (ve Švandově divadle ji v březnu 2017 inscenoval Mikoláš Tyc). Mezinárodně úspěšná je také Gombárova hra Mezi nebem a ženou.

MARTINA KINSKÁ
autorka, režisérka a dramaturgyně přišla na svět roku 1978 v Jablonci nad Nisou. Ve Švandově divadle působí přes deset let. Jako dramaturgyně se podílela například na vzniku inscenací Kdo je tady ředitel?, Mein Kampf, Idioti nebo Misantrop. Pankrác ’45 je jejím režijním debutem, nikoli však debutem autorským. Autorsky debutovala již na DAMU aktovkou Dutý úplněk. Dále napsala například grotesku Jen tak© uváděnou ve studiu Damúza (režie Peter Chmela). Je autorkou libreta k jednoaktové opeře Slavík a růže (hudba Jiří Hájek, realizace v DISK, režie Veronika Riedlbauchová). Jejím posledním autorským počinem je jevištní adaptace Krysaře Viktora Dyka, inscenovaná ve Švandově divadle na Smíchově. V sezóně 2017 – 2018 chystá na téže scéněadaptaci Obrazu Doriana Graye podle předlohy Oscara Wildea.

MARTIN FRANTIŠÁK
dramatik a režisér, narozen ve Valašském Meziříčí, kde vystudoval Gymnázium Františka Palackého. Od dob středoškolských studií člen indie-punkrockových kapel Hilda Sutherskillová a Nic složitýho. V devadesátých letech studuje divadelní fakultu JAMU v Brně, kde poznává klíčové osobnosti pro budoucí tvorbu – Alexeje Pernicu, Arnošta Goldflama, Zoju Mikotovou, Pavla Švandu aj.
Jako dramatik debutoval hrou Doma napsanou pro Divadelní soubor Jana Honsy v Karolince. Hru poté uvádí Národní divadlo Praha na velké scéně. Druhou hru Karla napsanou o přátelích z Divadelního spolku Jana Honsy uvádí také ND Praha. Rozhlasová hra Průtrž zvítězila v soutěži o nejlepší českou hru u příležitosti 80 výročí Českého rozhlasu. Jeho další hra Nevěsta byla uvedena na Světovém festivalu ochotnického divadla v norském Tromso. Jeho poslední hra Havel v zemi čeledínů probudila v českém divadelním světě ostře rozporuplné reakce. Byl šéfrežisérem divadla Polárka, uměleckým šéfem Divadla Petra Bezruče, teď šéfuje činohře Národního divadla Brno. Za inscenaci Brémská svoboda obdržel Cenu festivalu německého jazyka. Realizoval více než padesát činoherních inscenací.

DANIEL HRBEK
Pochází z Olomouce, narodil se v roce 1971 do kulturního a intelektuálního zázemí učitelské rodiny. Jako herec začínal v Severomoravském divadle v Šumperku (1989/90) a následně v Moravském divadle v rodné Olomouci (1990/1991). Poté byl přijat na DAMU, kde absolvoval tituly Bc. v oboru herectví a Mgr. v oboru režie. V roce 2006 uzavřel doktorandské studium v oboru Teorie divadla na pražské DAMU a získal titul Ph.D. Po osudovém setkání s Petrem Léblem a dvouletém angažmá v Divadle Na Zábradlí (1993 – 1995) založil se spolužáky Petrem Svojtkou a Jiřím Janků studentské generační Divadelní sdružení CD 94.

Později zvítězil jako osmadvacetiletý v konkursu na ředitele Divadla Labyrint (dnešní Švandovo divadlo na Smíchově) a od roku 2002 v něm naplňuje svou představu moderního kulturního centra živého umění. Jako divadelní režisér uvedl na smíchovský repertoár např. oblíbené severské komedie (Kdo je tady ředitel?, Kurz negativního myšlení ad.), či vlastní inscenaci Krakatit podle románu Karla Čapka. K úspěšným titulům patří také hra Protest/Rest, gangsterská komedie Zabít Johnnyho Glendenninga nebo nejnověji i komedie Pohřeb až zítra.

Mezinárodní úspěch v Londýně, Bruselu i v New Yorku sklidila jeho inscenace The Good and TheTrue, s níž hostoval na prestižní divadelní scéně DR 2 na off-Broadwayi.

Daniel Hrbek působí také jako vedoucí ročníku a pedagog režie na Katedře činoherního divadla pražské Divadelní fakulty akademie múzických umění.

Magdalena Bičíková, mediální servis

www.svandovodivadlo.cz

  • Autor: DN
  • Publikováno: 20. července 2017

Komentáře k článku: Švandovo divadlo 2017/18: Uvidět jinak

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 20/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


28. 11.–11. 12. 2017

Číslo 20/2017 (28. 11.–11. 12. 2017)

Obsah čísla 20/2017

Slovo ...

Senioři jsou top!

Napsat úvodník pro Divadelní noviny...

Sukces měsíce

Husa na provázku – Dobru,...

Husa na provázku – Dokumentární...

Dotazník

Bohdana Pavlíková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Katalog uměleckých prací

Nový Katalog prací začne platit od 1....

Fejeton

Když hrají PH pro PP

Když hrají perfektní herci pro...

Názor

Operou obchází strašidlo

Strašidlo režisérismu. Píše Rudolf...

Glosa

Pamětní Rusalka v Národním

Večerní představení Dvořákovy...

Anketa

Video: Ceny Divadelních novin...

Podívejte se na celý záznam z...

Ceny DN 2016/2017: Ve znamení...

Divadelní noviny udělily včera ve...

Kronika

Jednou větou

Tým učitelů Jazykového gymnázia...

Kritika

Slepý výstřel

Divadlo LETÍ představilo v české...

Podnikatelka na dně

Před pár lety Petr Zelenka napsal hru...

Nejde o život, ale o...

Národní divadlo představilo na...

Břit bez ostří

Inscenace Tajný deník Adriana Molea ve...

Ministerstvo máklých kroků

Přední pražská skupina současného...

Tváří v tvář teroru

Terorista unese dopravní letadlo se 164...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 20/2017...

5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je...

Festivaly

Opera 2017 – hudební...

Letošní 13. ročník festivalu...

Rozhovor

Rostislav Novák ml.: Chci v...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Katharina Schmitt: Přízraky...

Rozhovor s libretistkou a režisérkou...

Kontext

Kulturní populismus Hradu

ÚVAHY VÝTVARNÉ

Sněhulák, čtverec a...

Ve filmovém přepisu románové krimi...

Moderní operní režie jako...

Hlavní sdělení této knihy je...

Burza

OPERA 2017 – ceny Libušky

Cena kritiků za nejlepší inscenaci...

Nominace na Ceny Thálie v...

Herecká asociace informuje

Podoby – Návrat

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zahraničí

Londýnské doteky

Stručný obsah příspěvku zde není...

Vilmos Vajdai: Útlak divadlu...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Karin Dor (22. 2. 1938 Wiesbaden,...

Výročí

Výročí 1.−15. prosince

Boudová Nela, herečka (1. 12. 1967)...

Paměti, záznamy, deníky

Divadlo v kostce

Myslíte si, že lze za jeden den a...

Knihovnička

Došlo do redakce

Iva Němcová: Osobnosti české...

Obrazem

Fagi a divadlo

Iva Němcová

V Galerii Českých center v Rytířské...

Pan Papírek… (VI)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 20/2017



Obsah,