Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Činohra v cizí kůži

Mají-li návštěvníci HaDivadla před představením Premiéryreprízyreprízyderniérypremiéry namířeno z kavárny do divadelního sálu, musejí se zastavit napůl cesty. Hraje se ve spojovacím tunelu. Rozpolcenost mezi „světem venku“ a prostorem vyhrazeným pro divadlo se zrcadlí i v dalších motivech. Například bílá trička a džíny, které mají všichni tři herci na sobě, lze chápat jako každodenní pracovní úbor i pečlivě vybraný kostým.

Marie Ludvíková, Agáta Kryštůfková a Jiří Svoboda v divadle, které se částečně zbavuje divadelnosti FOTO PETR CHODURA

Na konceptu Romana Štětiny je nejpodstatnější, že herce lze zastihnout v rozpoložení, které je typické spíš pro „každodenní“ zkoušení činoherní inscenace než pro slavnostní průběh představení. Mnoha formálními rysy se Premiéra(…) podobá „oprašovací“ zkoušce, při níž se herci rozvzpomínají na některé rysy svých předchozích rolí.

Tato inscenace je sledem etud, v nichž mají herci (Agáta Kryštůfková, Marie Ludvíková a Jiří Svoboda) značný prostor pro improvizaci (když se hra začne vyčerpávat, ukončí ji režisér v pozadí úderem na gong a přejde se k další etudě). Jedno zadání jim zřejmě přikazuje, aby se rozvzpomínali na své repliky z jiných inscenací a pokoušeli se vést konverzaci. Výsledek se nejvíce podobá třem paralelním monologům, někdy ale mezi replikami probleskne smysl. Odhaluje se tedy, jak jsou k sobě herci vnímaví, přestože jim pravidla etudy téměř znemožňují vést dialog. Jindy se spojí do voicebandového sboru a s různou intenzitou projevu předčítají dlouhý seznam čechovovských postav. Když položí na některý shluk jmen důraz, posluchači nabudou dojmu, že mezi postavami vzniká silné napětí. Při dalším čtení (repríze) se mezi jmény může odehrát jiné drama.

Herci se musejí podrobit omezením divadelního minimalismu, snaží se nevyjadřovat postoj k postavám nebo situacím, jichž jsou součástí, a nenavazují skrze ně s publikem dialog. Samozřejmě to neplatí beze zbytku, a když například někdo z herců přehrává moment, který vyžaduje hluboké prožívání, neubrání se ironickému odstupu od postavy. Obecně se ale inscenace pokouší dobrovolně zříct toho, co určuje mediální jedinečnost divadla.

Toto „znásilňování“ divadla nelze ovšem inscenaci vyčítat, protože na něm stojí její experiment. Pro Romana Štětinu, který je známý jako autor „recyklací“ filmové klasiky, se jedná o první zkušenost s divadelní režií. Mám za to, že pro něho není důležité, aby byly situace co nejkonkrétnější ani otevřené bezprostřednímu dialogu. Snad díky tomu se Štětina jakožto intermediální tvůrce dokázal podívat na divadlo a divadelnost z takového odstupu.

Někteří diváci mohou tuto inscenaci vnímat jako divadelní esej, jenž zkoumá, jak mohou herci komunikovat s publikem, když mají zakázané „běžné“ výrazové prostředky. Dílo lze také chápat jako hold improvizovanému základu divadla, v němž herci nikdy nemohou jednoduše používat to, co jednou vystavěli. Dá se na něj dívat jako na obrodný rituál, v němž se divadlo částečně zbavuje divadelnosti. Pro mě někdy představení nabývalo až hororových rysů, protože jsem útržky z různých činoherních titulů vytržených z kontextů vnímala jako bledé, mrtvolné fantomy. V pozadí každého způsobu vnímání nicméně zůstává vědomí, že se jedná o odvážný, cílevědomý a originální pokus podívat se na divadlo z perspektivy intermediální tvorby.

HaDivadlo, Brno – Roman Štětina: Premiérareprízareprízaderniérapremiéra. Režie Roman Štětina, výtvarná spolupráce Tereza Příhodová, dramaturgie Dagmar Radová. Premiéra 28. února 2017.

  • Autor: Barbora Etlíková
  • Publikováno: 20. března 2017

Komentáře k článku: Činohra v cizí kůži

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 6/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


21. 3.–3. 4. 2017

Číslo 6/2017 (21. 3.–3. 4. 2017)

Obsah čísla 6/2017

Slovo ...

Téma?

Jako čtenář českých divadelních...

Sukces měsíce

M. Kunze, S. Levay: Rebecca

Národní divadlo moravskoslezské...

Dotazník

Marka Míková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Komedie aneb Zpět do vlídné...

Rada hlavního města Prahy rozhodla,...

Fejeton

Homo ludens aneb Člověk bez...

Po nějaké době se vracím na stránky...

Názor

Manipulace a neznalost Jana...

V úvodním textu DN č. 5 nazvaném O...

Kronika

Jednou větou

Muzikál Srdcový král pražského...

Kritika

Faustovo prokletí

Faustovo prokletí Hectora Berlioze je v...

Ideál ženy v zrcadle

Letošní sezona v Městském divadle v...

Činohra v cizí kůži

Mají-li návštěvníci HaDivadla před...

Podzemní proces

V legendárním pražském kině v...

Klasika pro mládež?

Jako třetí díl volné trilogie...

Tam, kde včera znamená...

Bolek Polívka (dále pro přehlednost...

Nečitelná láska paní...

Jen několik měsíců po vydání...

Lidové divadlo podle Martinů

Měl jsem v poslední době štěstí...

Smějící se bestie Tomáš...

Tomáš Dianiška je bůh. Tedy podle...

Modernismus a avantgardismus ...

Když jsem vstoupil do provázkovského...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 6/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Šimon Dominik: Nezačínám...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Je čas uvést věci do pohybu

Rozhovor s novými šéfy činohry a...

Kontext

Akademie v mantinelech...

Poslední únorovou neděli se v Los...

Kulatý stůl Divadelních...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Burza

Výstavy – výstavy –...

Národní muzeum informuje

Nejlepší herec nemusí...

Herecká asociace informuje

Podoby: Nevyžádaný dopis...

Píšu ti milá, jaks správně poznala,...

Divadlo Antonína Dvořáka...

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

Maxim Didenko: Divadlo je...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Vladimíre, děkuju

Vladimír Vašut byl taneční kritik a...

Zemřeli

Vladimír Vašut (26. 3. 1931 Dolní...

Výročí

Výročí 1.−15. dubna

Riedlbauch Václav, skladatel (1. 4....

Paměti, záznamy, deníky

Jan Skopeček: Má poslední...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Obrazem

Fagi a divadlo

Prokletí

Osmnáctého února měla ve...

Expert – manifest

Příloha

Události z historie školy

1945 d dekretem prezidenta republiky...

Doctores honoris causa JAMU

Janáčkova akademie múzických umění...

Devět „nej“ brněnské...

Janáčkova akademie múzických umění...

Anketa s výraznými...

1. Jak vzpomínáte na studia, co jste...

Kalendář akcí k oslavám /...

24. března / Divadlo na Orlí...

Moderní vysoká škola s...

Vládním zákonem z 12. září 1947...

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 6/2017



Obsah,