Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Pozdní příchozí Valdštejn

Kdysi jeden z nejvlivnějších mužů Evropy – Albrecht z Valdštejna se v dubnové premiéře zjevil v prostoru Malé scény Divadla ABC. A nepozbyl nic ze své velikosti.

Historické postavy v krásných rámech - Valdštejn Geisslers FTO ARCHIV SOUBORU

Historické postavy v krásných rámech – Valdštejn Geisslers Hofcomoedianten FOTO ARCHIV SOUBORU

Soubor Geisslers Hofcomoedianten prezentuje své vidění vévody pod jednouchým názvem Valdštejn. Režisér Petr Hašek v této inscenaci propojil principy divadla německé osvícenecké komedie s textem barokního dramatika Henryho Glapthorna i s autorskou tvůrčí recesí a uměleckou nadsázkou, která je Geisslerům vlastní.

Celá pomyslná Valdštejnská tragédie se odehrává v krčmě, v níž si každý host hlídá své místo na seně. Historie je prezentovaná formou prázdných ozdobných rámů, které čekají na vyplnění hlavami, jež se vepíší do historie sedmnáctého století. Přítomní štamgasti se v průběhu inscenace proměňují v osobnosti přímo spjaté s Valdštejnem – pozdním příchozím, na kterého se čekalo a jehož přítomnost a neobyčejné vlastnosti rozproudí stereotypní dění krčmy a potažmo Evropy. Krom dvou základních linií – historické a komediálně situační (hospodské) – doplňuje inscenaci ještě občasné vysílání rozhlasového pořadu, v němž fiktivní odborníci analyzují Valdštejnovu osobnost a jeho vliv.

Pozitivem inscenace je nenáročnost, přestože před divákem defiluje velká část komplikované historie. Valdštejn přes lingvistické hrátky s textem (i jmény) nikdy neupadne do úplné frašky, stejně tak se nestane, že by se fatálnost historických událostí a mocenských machinací stala příliš patetickou. Přes hospodskou lidovou prezentaci neztrácí Valdštejn punc aktuálnosti. Boj se Švédy – a konkrétně Gustavem II. Adolfem – je prezentován příchodem švédské „kurvičky“, se kterou Albrecht v hospodském opojení obcuje. Lascivita v tomto případě konceptu neubližuje a celá švédská epizoda fyzicky vyčerpaného Valdštejna dokazuje, že jeho glorifikované schopnosti na poli boje nejsou schopnostmi nijak nadpřirozenými.

Přestože je Albrecht občas prezentován jako muž mnoha tváří a odlišných rolí, není tomu tak v případě této inscenace. Martin Bohadlo je jako Valdštejn jednotný ve všech pozicích, do nichž je stavěn. Přes nemálo komických situací Bohadlo neztrácí striktnost a prudkost, ani v nejmenším však nedosahují přehnanosti. Valdštejn je prezentován coby člověk zacházející do extrémů v každé situaci, ne ve všech však jedná silou. Je sólový hráč s touhou po vítězství, který požaduje loajalitu od svých nejbližších. Té se mu nakonec dostane pouze v případě generála Adama Trčky z Lípy (Vladimír Polívka), pro něhož je Cheb (stejně jako pro Valdštejna) posledním místem, které uvidí.

U pípy se potkal Ferdinand II. (alena Bazalová) a Albrect z Valdštejna (Martin Bohadlo) FOTO ARCHIV SOUBORU

U pípy se potkal Ferdinand II. (Alena Bazalová) a Albrecht z Valdštejna (Martin Bohadlo) FOTO ARCHIV SOUBORU

Propojení historických událostí s hospodským prostředím je nejzdařilejší v postavě císaře Ferdinanda II., Alena Bazalová v této statutární roli spojuje výčepního – chlebodárce s paranoidním mocnářem. Ona rozhoduje, kdy je poslední objednávka a pokud si někdo z hostů postaví hlavu (Valdštejn), je jasné, že tomuto odporu výčepní císař lehce nepodlehne. Bazalová v sobě snoubí vladařskou ikoničnost s lidovým přístupem. A emblém na pípě značí, kdo bude mít v mocenském sporu na vrch (inscenace sponzoruje pivovar Ferdinand a z této skutečnosti tvůrci čerpají řadu narážek).

Text se opírá nejenom o mocenský spor mezi egem Ferdinandovým a egem Valdštejnovým, ale nechává okolo této dvojice cirkulovat mnohé z těch, kteří hráli v historickém dění druhé housle. Velmi podstatnou roli v příběhu Albrechta z Valdštejna, tak jak ho Geissleři představují, hraje astrologie. Tomu velmi dobře nahrává obsazení Bartoloměje Veselého do role Valdštejnova dvorního astrologa Giovanniho Senniho. Veselého specifická fyziognomie, skromná až ušlápnutá rétorika a čtyři metrové dredy rostoucí z jeho zátylku dělají z představitele astrologie nevyzpytatelný a zrádný element. Kontroverzní neprokázaná věda tak dostává až šamanské rysy. Haškova režie nešetří na typech. Václav Chalupa v roli velitele Valdštejnovy tělesné stráže Ottavia Piccolominiho je povětšinu času vzorem úskočného a prodejného, ale přesto ambiciózního, Itala. Protivaldštejnský spiklenec John Gordon, jenž byl původem skot, se pochopitelně neobejde bez kiltu a jeho přestavitel Dominik Linka jej ztvárňuje coby zástupce fyzické agresivity. V neposlední řadě je třeba zmínit, že inscenace není pravděpodobně vhodná pro patriotské Švédy. Švédská ikona Gustav II. Adolf v podání Kristýny Šrolové coby afektované, povolné seveřanky pravděpodobně není příliš „majestátný“ výklad.

Soubor Geisslers Hofcomoedianten nepracuje s divadelním portrétem historické postavy poprvé. Vytvořili již inscenaci o Janu Nepomuckém (Ani muk! Nepomuk!) nebo zakladateli Kuksu Františku Antonínu Šporkovi (Fitzli Putzli). Oproti nim se Valdštejn liší především detailnějším portrétováním postav, které byly epizodními pro danou historickou chvíli. V inscenaci Valdštejn se objevují Geisslery ozkoušené jevištní prvky, jež se v konkrétních případech setkaly s úspěchem (jedna postava odříkávající své repliky hlasem jiné). Chvílemi se může inscenace Valdštejn zdát jako exhibice jednorázových scénických nápadů, dobrý pocit z fascinujícího tvůrčího nasazení a neobvyklé jevištní formy však převládá.

Geisslers Hofcomoedianten: Valdštejn. Scénář a režie Petr Hašek, scéna a kostýmy Jitka Nejedlá, dramaturgie Jakub Maksymov, hudba Zdeněk Dočekal. Premiéra 20. dubna 2014 na Malé scéně Divadla ABC.

  • Autor: Otto Linhart
  • Publikováno: 16. května 2014

Komentáře k článku: Pozdní příchozí Valdštejn

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 17/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


17. 10.–30. 10. 2017

Číslo 17/2017 (17. 10.–30. 10. 2017)

Obsah čísla 17/2017

Slovo ...

Světec a čurák

Bloudíme labyrintem hrozeb a...

Komentář

Z Dialogu monolog

V polské Vratislavi začal 14. října...

Osobnost měsíce

Eva Salzmannová

Herečka Eva Salzmannová oslavila v...

Dotazník

David Doubek alias Ventolin

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Opera a (česká) televize

Hlavní cenu letošního Mezinárodního...

Fejeton

Co je dnes alternativa – ...

Alternativa byla hudební festival, na...

Kronika

Jednou větou

Pěvec Štefan Margita převzal 19....

Kritika

Šneka, či lanýže?

Po projektu Tři gentlemani, který...

Mládeži tentokrát...

Již počtvrté v olomouckém Divadle...

Česká manželka...

Když jsem před deseti lety sledovala...

O černé labuti z karavanu

Hra U Kočičí bažiny Mariny Carrové,...

A tak to jde stále dál

Nové opery určené pro běžný...

Octomilky, kvasinky a lidé

Je to pořád to samý, octomilka,...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 17/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Příští vlna s dost...

Tématem letošního ročníku festivalu...

Nejen v podzemí vlny bijí do...

Pražská část 24. ročníku festivalu...

Rozhovor

Ondřej Koplík: Mě to...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Věra Ptáčková: Teď už...

Rozhovor s kunsthistoričkou

Kontext

Odvaha v dějinných...

Úvahy filmové

Bývá dáno, co je psáno?...

Poprvé před čtyřmi lety hrála...

Burza

Bojuj za mě ze všech sil,...

Herecká asociace informuje

Podoby – Řeči pohřební,...

Stručný obsah příspěvku zde není...

UFFO Společenské centrum...

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

O všem a o ničem aneb Kam...

Mezinárodní festival Divadelná Nitra...

Jak překročit hranice –...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Moje milá Květo

Promiň mi to oslovení, říkali jsme...

Zemřeli

Zuzana Růžičková (14. 1. 1927 Plzeň...

Výročí

Výročí 15.−30. října

Nováková Jitka, herečka (16. 10....

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (VII)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Knihovnička

Vraždu bych spáchal velmi...

Pohled na opulentní, téměř...

Obrazem

Fagi a divadlo

Tanečnice

Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi...

Pan Papírek (IV)

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 17/2017



Obsah,