Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Open hradecké regiony (No. 3)

V Hradci stále prší. Narušen byl už i průběh festivalu – především off programu. Většina představení musela být z náměstí a nádvoří přesunuta do stanů nebo náhradních prostor.

FOTO archiv DHnP

Karlíček (Jiří Jelínek) a Olinka (Anežka Kubátová) FOTO ARCHIV DHNP

Ani déšť však nezkazil náladu dětem, které se včera v dopoledních hodinách přišly podívat na představení Dášenka aneb Psí kusy, společný režijní a herecký projekt Jiřího Jelínka a Anežky Kubátové, zaštiťovaný Divadlem Husa na provázku, v Hradci hostujícím v Divadle Drak. Tvůrci svůj kabaret koncipovali jako vzpomínání dvou starých manželů, jak jinak než Karlíčka a Olinky, na svůj život prožitý společně s pejsky všech ras a povah. Největší díl vzpomínek byl samozřejmě věnován Dášence, kterou vychovali od štěněčího věku, kdy se vešla do dlaně, až po svatbu s trochu „frajerským“ psím mládencem. Jako každý kabaret byl i tento proložen hudbou – hrou na klavír – a krátkými písničkami. Nejpůsobivějšími momenty celého představení však byly improvizace spojené s navozováním kontaktu s diváky. Jiří Jelínek zde opět potvrdil, že jeho umělecké schopnosti jsou velmi rozmanité, často i překvapivé, jeho „drsné“ herecké vystupování oslovilo i ty nejmenší. Jeho partnerka Anežka Kubátová se mu svými vtipnými nápady a herectvím zcela vyrovnala. Dětské publikum, většinou předškolního věku, reagovalo na dění na jevišti velmi přirozené i ve chvílích, kdy to tvůrci nevyžadovali, což myslím svědčí o opravdu zdařilém představení.

fotka.phpOdpolední off program byl zahájen představením pro všechny, kteří se zajímají o osudy silných žen napříč historií i národnostmi. Trochu zavádějící, ale výstižný název První dáma platí, druhá leze z gatí daly interpretky vyprávěním o osudech třech významných žen. Nejvíce vynikla Marie Švestková, která líčila životní osudy neposlušné manželky čínského komunistického vůdce Mao Ce-tunga, do své svatby neznámé herečky, které dal její manžel jméno Ťiang Čching. Stejně jako další protagonistky (Eva Burešová jako Eva Braunová a Johana Vaňousová jako Jacqueline Kennedyová) nezaložila svůj příběh pouze na historických faktech, ale snažila se o analýzu charakteru a psychického rozpoložení své hrdinky v důležitých momentech jejího života. Svá vyprávění prokládaly hereckou akcí, krátké scénky měly demonstrovat vztah vybraných žen k jejich otcům a manželům. Inscenace není jen nějakou naučnou přednáškou, ale dává nám možnost začít přemýšlet trochu jiným způsobem o historii i o sobě samých. V mnoha pasážích bylo naznačeno, že drobná i významná životná dramata, která zažívaly první dámy, jsou podobná i naším.

FOTO BRAŇO KONEČNÝ

Sedem dni do pohrebu – výjimečný festivalový zážitek FOTO BRAŇO KONEČNÝ

K výjimečným zážitkům hradeckého festivalu patří inscenace Slovenského komorního divadla z Martinu, dramatizace románu Jána Roznera, který dal jméno i inscenaci – Sedem dní do pohrebu. Scénář do velké míry respektuje původní text, který je proudem vzpomínek autora na sedm dní, které prožil mezi smrtí své manželky a jejím pohřbem. Z tohoto důvodu je inscenace postavena na dominantě slova, prostřednictvím monologu a dialogu se ukazuje nejen nitro hlavního hrdiny, naplněné bolestí a vzpomínkami, ale i hrůznost tehdejší doby, které komunisté nechtěně dali její absurdní jméno – normalizace. Jedna ze zásadních definic sedmdesátých let zazněla přímo z jeviště – neposlali nás na Sibiř, nezavřeli nás, jen jsme přestali existovat. Příběh manželství zakázaného spisovatele a kritika Jána Roznera a jeho ženy, známé překladatelky, spisovatelky a kritičky Zory Jesenské, vypovídá i o dalších důležitých meznících našich společných českých a slovenských dějin – poválečných letech, Pražském jaru a jeho pádu. Inscenace trvá více než dvě a půl hodiny, ale i přes množství textu se nemůže mluvit o statickém divadle, neboť herci nás svým umem zaujmou natolik, že jejich slova jen hltáme. Nelze vybrat jediného, který vyniká nad ostatní, neboť všichni ukazují to nejlepší ze svého umu – Dano Heriban (mladší Jan Rózner), Jana Ol´hová (Zora Jesenská), Jan Kožuch jako starší Róznerovo alter ego a Lucia Jašková, která hraje ostatní postavy – bratra, sestřenici, přátele.

Velmi zásadní je závěrečná část, neboť se v ní potvrzuje, že herci nehrají jen o životě svých postav, ale o nás, o naší minulosti. Je zde vystupňována herecká akce, na jeviště přichází další temné postavy – vyšetřovatelé, agenti, kteří zde zůstávají i po odchodu diváků ze sálu. Toto závěrečné gesto je posledním pokusem o navození pocitu hrůzy a strachu, kterou jsme měli možnost pocítit i během představení. Po dlouhé době se jednalo o dílo, kterému se to podařilo.

  • Autor: Dana Jará
  • Publikováno: 25. června 2013

Komentáře k článku: Open hradecké regiony (No. 3)

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 12/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


13. 6.–26. 6. 2017

Číslo 12/2017 (13. 6.–26. 6. 2017)

Obsah čísla 12/2017

Slovo ...

O sochaři, jehož zabil...

Říkalo se mu „fronta na maso“....

Sukces měsíce

Divadelní Flora Olomouc

Divadelní festival v Olomouci již...

Dotazník

Linda Straub

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Rozdělování veřejných...

V Brně se po roce 1989 pomalu a s...

Fejeton

Povaha česká prokouřená

Blížila se půlnoc posledního...

Názor

„Kouříme? Nekouříme –...

Titulní citát z Havlovy Zahradní...

Glosa

Nedá mi to

Karla Hofmannová na vedlejší straně...

Přehlížená Afrika

Třináctý ročník festivalu Tvůrčí...

Anketa

Kronika

Jednou větou

Třetí ročník anonymní soutěže o...

Reportáž

Kritika

Pestrá Flora

V polovině května rozkvetla Olomouc...

Olomoucké divadelní zázraky

Divadelní Flora Olomouc: 12.–21....

Sukně příliš široké pro...

Hru Christophera Hamptona Nebezpečné...

Na vlně teenagerovské

Osmidílná série Mládí v hajzlu...

Ze života loutek, které už...

BodyVoiceBand, jehož základ tvoří...

Divadelní galerie

Na začátku Fragmentů milostných...

S Čechovem neradno režijně...

Racek, jedna z pětice „velkých...

Honibrku, ty jsi Káj?

Představení AnderSen začne jako...

To je směšné, cha, cha,...

David Drábek uvařil hradeckého...

Pěkná napodobenina

Plzeňská opera uvedla českou...

Nový pokus o Žítkovské...

Dodo Gombár se jako režisér a...

Tři muži v chalupě aneb...

Závěrečná část „angažované,...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 12/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Šťastná budoucnost?...

Ve Zlíně proběhl v polovině května...

Dušan D. Pařízek: Čas od...

S režisérem Dušanem D. Pařízkem...

Pestrá Flora

V polovině května rozkvetla Olomouc...

Olomoucké divadelní zázraky

Divadelní Flora Olomouc: 12.–21....

Rozhovor

Alexandre Katsapov: Emoce teď...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Dušan D. Pařízek: Čas od...

S režisérem Dušanem D. Pařízkem...

Jak se vaše divadlo vyrovná...

Rozhovor s řediteli o kouření v...

Kauza

Kontext

Balety v Národním divadle

V březnu uspořádaly Divadelní noviny...

Anamnézy zla a jiskřičky...

Úvahy filmové

Burza

Nahlédnutí do výtvarné...

Národní muzeum informuje

Vážení kolegové, milí...

Herecká asociace informuje

Podoby – Kartinky z Ruzyně

Teď by to bylo 41 let, ale ten smrad...

Zahraničí

Streaming, decibely, skype

Nová dráma 2017

Nečekej na lepší časy aneb...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Trzymaj się, Stary

Stručný obsah příspěvku zde není...

Zemřeli

Zemřeli

Olga Racková-Doležalová (15. 1. 1934...

Výročí

Výročí 1.−15. července

Adamcová Marie, kostýmní výtvarnice...

Paměti, záznamy, deníky

JAMU sedmdesátiletá (II)...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Obrazem

Expert – Obřad jako obraz

Fagi a divadlo

Akce / Action

Výpravnou publikaci Akce/Action...

Expert – obřad jako obraz

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 12/2017



Obsah,