Divadelní noviny Aktuální vydání 12/2018

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

12/2018

ročník 25
12. 6.–25. 6. 2018
  • Zprávy
  • Kritika
  • Seriály a blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • Hledat
  • Facebook Divadelních novin

    O čem (ne)vypověděla Česká taneční platforma

    Program festivalu zahrnoval tři sóla, dva duety, tři tria, jeden kvartet a dvě zalidněná představení. Sám nepoměr mezi komorními a skupinovými choreografiemi signalizuje určitou chudokrevnost zdejšího současného tance. A nakonec i podvyživenou tematiku. Nehledě na tuto vleklou nemoc došlo na České taneční platformě k několika objevům.

    K svému překvapení získala cenu Taneční inscenace roku Tereza Hradilková za projekt Švihla. Proskákala se k vítězství na švihadle. Šlo o nejoriginálnější koncept přehlídky; vytvořila udýchaný, někdy zalykavý monolog ženy, v jehož průběhu prakticky stále sviští švihadlem. V monologu se zalesknou momentky doby, svůj obsah má i sama viditelná únava. Holčičí hra se stává metaforou ženského života. Anita Mathieu (Rencontres chorégraphiques internationales de Seine-Saint-Denis) oznámila záměr pozvat dílo na svou prestižní přehlídku.

    Novým objevem je Viktor Černický. Civilní, stoudný mladý muž se silným jevištním charismatem provedl šerosvitnou klauniádu Parolapolea za pomoci dvou tyčí a neskonalé představivosti. Monotematický, ale velmi vtipný a vynalézavý skeč dítěte, které si „vyhraje i s klacíkem“. (Záplava smutných klauniád – v programu figurovaly další tři – zaváněla už ovšem trochu psychickým i uměleckým alibismem.)

    Objevem bylo i Svěcení jara, které mladý choreograf Jiří Bartovanec nastudoval se studenty třetího ročníku Duncan centre. Upoutává zalidněností, energií a zdatností mladinkých interpretů. Bylo osvěžením, že se zde jednou pro změnu tančí. Představení mělo u zahraničních porotců velký úspěch; proto mu bylo uděleno „Special mention“.

    Cenu diváka si odneslo You Are Here, lehce filosofující improvizace trojice Tereza Ondrová, Jaro Viňarský a Nathan Jardin, koncept Petry Tejnorové a Jara Viňarského. S odstupem od premiéry se představení umělecky ukáznilo, struktura zahustila a zpřesnila. Skvělí improvizátoři Ondrová a Viňarský tím dostali prostor a naplnili ho, přestali jsme se rozhlížet po – předtím neviditelné – ruce režisérky.

    Kvartet Flow Jiřího Havelky se od premiéry hodně proměnil, obávám se, že nikoli k lepšímu. Ztratil hodně ze své magie, snad nám chce nyní sdělit spíše cosi o inerci a stereotypech. Nicméně na jeho forbíně performovala Helena Arenbergerová, která se stala Tanečnicí roku. Hvězda Central European Dance Showcase 2002 si dokázala uchovat nejen své taneční charisma, ale i svou krásu.

    Ceny ČTP za rok 2016

    Taneční inscenace roku

    Švihla – Tereza Hradilková

    Tanečník roku

    Helena Arenbergerová – Flow, režie Jiří Havelka, VerTeDance

    Cena diváka

    Tvůrčí tým inscenace You Are Here, režie Petra Tejnorová, choreografie a tanec Jaro Viňarský

    Cena za světelný design

    Katarína Ďuricová – Flow, režie Jiří Havelka, VerTeDance

    Manažer roku

    Jan Malík


    Komentáře k článku: O čem (ne)vypověděla Česká taneční platforma

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,