Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Kritika

    Nemilosrdné alternativy

    S novou dramaturgyní Natálií Preslovou přichází do Experimentálního prostoru NoD nové dramaturgické směřování. Mělo by se zaměřovat především na současné dění jak v České republice, tak ve světě a  zároveň poskytovat prostor umělcům pro svobodnou autorskou tvorbu.

    První z této řady je inscenace Kashy Jandáčkové s názvem Ve dne v noci. Autorský projekt, vycházející částečně z dokumentárních materiálů, se zaměřuje především na téma teroristických útoků a vyrovnávání se s traumatickými zážitky.

    Ve dne v noci se zaměřuje především na téma teroristických útoků a vyrovnávání se s traumatickými zážitky FOTO JAN HROMÁDKO

    Příběh sleduje čtyři osoby, jejichž osudy spolu zdánlivě nesouvisí – tři lidé jsou v Paříži, jeden je v Africe. Prvotní idyla, ve které každá postava řeší pouze drobné osobní problémy, je nemilosrdně narušena teroristickými útoky. Nejedná se o realistické ztvárnění skutečných událostí, avšak okamžiky útoků jsou převyprávěny tak, že není pro diváka těžké se do situace vžít. O to nečekanější jsou momenty plné překvapení a zvratů, které přicházejí posléze.

    Každá z postav má jasně daný charakter nebo funkci. Anna Linhartová hraje francouzskou policistku, která se stane svědkem teroristického útoku v pařížském klubu. V závislosti na této události pak výrazně změní svůj život. Masakr v redakci satirického časopisu Charlie Hebdo přežívá rozvedená matka a spisovatelka (Karolína Vágnerová). I té se po útoku naprosto promění pohled na život a na svět. Třetí osoba je trochu tajemná a její totožnost je odhalena až ke konci představení. Jan Meduna tak vedle této postavy, která umírá hned z kraje příběhu, zastává i roli jakéhosi komentátora.

    Příběh sleduje čtyři osoby, jejichž osudy spolu zdánlivě nesouvisí – tři lidé jsou v Paříži, jeden je v Africe FOTO JAN HROMÁDKO

    Kasha Jandáčková dbala na to, aby žádná z postav nevyznívala prvoplánově. Důsledně vybudovala každému soukromý život a specifický charakter. Nezůstala ani u povrchního nabízeného vizuálu jednotlivých postav. Černošský mladík z Keni (Jiří Roskot) tak nonšalantně připomíná, že se tyto události mohou přihodit komukoliv z nás. Režisérka také klade důraz na propojení závažných témat s humorem.

    Hrací prostor je rozdělen čtyřmi pohyblivými plošinami, které herci během představení různě přeskupují. Každá postava začíná na své vlastní plošině (ve svém bezpečném světě), je však nucena ze své komfortní zóny vystupovat a přesouvat se v prostoru. Později se do ní cyklicky vrací. Tyto akce ovšem mají negativní vliv na rytmus představení. Jevištní akci doprovází elektronické hudební duo Killiekrankie, které stojí v průhledu za hracím prostorem a v závěru se přemístí do jeho středu. Místy příjemně dokresluje atmosféru, většinou ji však narušuje. Navíc nenacházím žádny hlubší smysl v tom, aby byla v této inscenaci hudba hrána živě…

    Inscenace graduje po rychlém – až filmovém – střihu, který pomocí „motýlího efektu“ (návrat v čase, jenž zcela změní současnost/budoucnost) nabere nečekaný směr. Představení trvalo skoro dvě hodiny, přesto díky napínavému příběhu uteklo rychle a celou dobu plně zaměstnalo moji pozornost. Nenabídlo mi však žádné odpovědi a ani nepokládalo podnětné otázky.

    Experimentální prostor NoD, Praha – Kasha Jandáčková:Ve dne v noci. Režie Kasha Jandáčková, dramaturgie Natálie Preslová, výprava Pavla Kamanová, lightdesign Tomáš Morávek, videodesign Dominik Žižka, hudba KillieKrankie. Premiéra 8. prosince 2016.


    Komentáře k článku: Nemilosrdné alternativy

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,