Obsah,



Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky.

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 230)

V BuranTeatru se dějí věci. Na úspěšné inscenace Kabaret U vrtaného kolena a Něžná nyní navazuje pozoruhodná Alenka v říši znaků režisérky Gabriely Ženaté.

Mnozí premiéroví návštěvníci, znalci díla Lewis Carrolla Alenka v říši divů a za zrcadlem, přehlédli drobné slůvko „znaků“ v názvu a byli velmi překvapeni, když se na jevišti setkali se znakovým jazykem neslyšících…

Před oponu z průsvitného organtýnu přišla štíhlá, nohatá blondýnka v bílých dětských podkolenkách, sukničce a halence s kazetovým magneťákem v rukou. Alenka (Alžbeta Vaculčiaková). Stiskla spouštěč, postavila jej na podlahu a začala tančit jako rozená baletní tanečnice. Dlouhé paže, dlaně a protažené prsty se jí napínaly, ohebné tělo ponechávalo na oponě míhavé stíny. Hudba nezněla… Alenka dotančila. Nesmělými posunky naznačila, jak je divné, že neslyší hudbu… Opětovně kazetový magneťák zapnula a sálem se rozezněla melodie…

Z hloubi hrací plochy přišel Králík s dlouhýma stojatýma ušima v modré kamizolce (Veronika Mikulová). FOTO archiv BT

Z hloubi hrací plochy přišel Králík s dlouhýma stojatýma ušima v modré kamizolce (Veronika Mikulová). Divák byl uveden do jazyka znaků. Alenka se lekla. Němý Králík s ní laškoval za pomoci znakové řeči. Na oponě se rozkoulely světelné šmouhy mlhovin. Točily se. Vytvářel se vír s okem tornáda. Alenku unesl do tajemné říše znaků. Alenka chtěla prolézt dveřmi. Dveře představoval světelný pruh na pásu organtýny. Alenka pojídala koláčky a popíjela tekutinu. Koláčky její tělo rozšiřovaly, tekutina protahovala. Spojení světelného efektu s pantomimickými dovednostmi Alenky, vytvořily zdání neprůchodnosti těla dveřmi. Alenka se propadala do snového prostoru. Setkala se s podivnou příšerkou, tříhlavou housenkou, vystrkující tykadla, pak se zpívající kočkou a poté proklouzla do pelíšku rozverné čajové společnosti. Užaslá Alenka sledovala hovořící zvířátka, držící v tlapkách bílé hrníčky. Znějící čeština se zrcadlila v jazykových znacích. V říši znaků se před znakováním neschováš.

V říši znaků se před znakováním neschováš. FOTO archiv BT

Trsy květin k Alence skláněly blizny svých květů. Kdyby se ti korunní plátky víc kroutily, byla bys správná. Alenka se ocitá před zlou Královnu, co ráda soudí a nechává poddané popravovat. Obžalovává Králíka. Situace je kritická. Alenka Královnu ošálí a vyvádí Králíka z říše znaků na svobodu.

Opona se zavírá. Na její ploše rotují potrhané šmouhy mlh… Představení bylo u konce.

Alenka v podání Alžbety Vaculčiakové (vlevo) byla naivním děvčátkem s dětsky laskavým viděním světa a žvatlavou mluvou. Veronika Mikulová (vpravo) dala Králíkovi podobu sympatického suveréna, lišáka, co by ani mouše neublížil. FOTO archiv ČT

Mezi póly mluvy a znakování zdárně proplouvala Lucie Ingrová. Kočku, Kloboučníka, Kytku i Housenku hrála s šarmem usměvavé dámy. Alenka v podání Alžbety Vaculčiakové byla naivním děvčátkem s dětsky laskavým viděním světa a žvatlavou mluvou. Veronika Mikulová dala Králíkovi podobu sympatického suveréna, lišáka, co by ani mouše neublížil. Jemnosti ironického nadhledu zaujal Petr Németh. Nemluvící, zato zlou Královnou byla Daniela Tesaříková a smysl pro hrubozrnnou komiku uplatnil Marcel Krištofovič. Tři role ztvárnila umělecká tlumočnice do znakového jazyka Radka Kulichová.

Funkční, prostorná, surrealisticky snová scénografie i nápaditě pojaté kostýmy Anny Chrtkové a projekce Pavla Ježka patřily ke kladům inscenace. FOTO archiv BT

Funkční, prostorná, surrealisticky snová scénografie i nápaditě pojaté kostýmy Anny Chrtkové a projekce Pavla Ježka patřily ke kladům inscenace. Hudba Ondreje Kalužáka vnášela do inscenace napětí a vzruch.

Alenka v říši znaků se režisérce Gabriele Ženaté povedla.

P. S. V programu si návštěvníci mohli přečíst pojednání o rozdílu mezi českým znakovým jazykem a znakovou češtinou:  Český znakový jazyk je přirozeným komunikačním systémem, který není doslovným překladem českých vět do znaků. Znaková čeština je umělým jazykovým systémem kopírujícím skladbu mluvené češtiny, využívající stejných prostředků a artikulovaný zároveň s jednotlivými znaky. Jenomže většina těch, kteří neslyší od narození, mu nerozumí. Pro neslyšící je český jazyk v podstatě jazykem cizím, neboť se mu nemohou naučit přirozeně odposloucháváním. Z toho se pro ně odvíjí mimo jiné i problémy se čtením a odlišným způsoben abstraktního myšlení myšlením slyšících. Přirozeným je pro ně naopak právě znakový jazyk, který je vnímán zrakem a realizován pohyby rukou, mimikou a postavením hlavy a horní částí těla.

Brno – Komín, 9. 3. 2017

BuranTeatr, Brno – Lewis Caroll a Sabina Machačová: Alenka v říši znaků. Překlad: Jaroslav Císař, dramatizace: Sabina Machačová, režie Gabriela Ženatá, dramaturgie: Lukáš Rieger, výprava: Anna Chrtková, hudba: Ondrej Kalužák, projekce: Pavel Ježek, světla: Tomáš Tušer, Vojtěch Dvořák. Produkce: Zuzana Drápalová, Jana Fišerová, asistent: Pavel Stříž, stavba: Martin Martin. Hráli: Alžbeta Vaculčiaková, Veronika Mikulová, Lucie Ingrová, Radka Kulichová, Daniela Tesaříková, Petr Németh, Marcel Krištofovič. Premiéra 8. 3. 2017.

  • Autor: Jaroslav Tuček
  • Publikováno: 25. března 2017

Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 230)

  1. Soňa Čapková

    Moc pěkně
    a zároveň velice výstižně napsané. Představení, které se vrylo do srdce nejednomu přísedícímu a zaslouží si veliké uznání.

    26.03.2017 (19.08), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

*

*

*


Aktuální vydání 10/2017

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

Archiv ročníků

Výběr ročníku

Vyhledávání

Navigace

Čtenářský blog

Inzerce


16. 5.–29. 5. 2017

Číslo 10/2017 (16. 5.–29. 5. 2017)

Obsah čísla 10/2017

Slovo ...

Náš dialog, naše...

Byl to Václav Havel, který...

Osobnost měsíce

Martin Finger

jako Walter v inscenaci Homo Faber v...

Dotazník

Eliška Brtnická

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního...

K věci

Internetová kasička

Na Hithitu byly donedávna aktivní hned...

Názor

Grantová výhybka aneb K...

Pamětníci si možná vzpomenou na...

Glosa

Zašel jsem na kávu

V Brně, do kavárny Spolek, v Orlí,...

Bez pravidel se žít nedá

Podivení Marie Reslové nad...

Kronika

Jednou větou

Tanec komunikuje a rozšiřuje...

Kritika

Kdo neskáče není My

Položil bys život za svou vlast? S tou...

Jaj, ty Nevěsty…

Sdružení Masopust uvedlo pět let...

Fraška o revoluci, která se...

Když Národní divadlo uvedlo 1....

Don Juan bez vášně

Co je za boomem uvádění Molièrova...

A nejste vy takový ten...

Don Juan se hraje v pražském Divadle...

Člověk strůjce na cestě

Poslední premiéra v ústeckém...

Tradičně, nebo moderně?

Režisér Tomáš Pilař v rozhovoru ke...

Byla, nebyla… eine kleine...

Petr Bláha jako přepjatý kabaretiér...

Prosím, jen si sáhněte!

Inscenace Prosíme nesahat! je třetím...

Kritický žebříček

Kritický žebříček 10/2017...

  5 zážitek / 4 nenechte si ujít...

Festivaly

Rozhovor

Pavla Vykopalová: Na kurtu i...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Miřenka Čechová: Prožít...

Rozhovor s tanečnicí, choreografkou a...

Kontext

Megapřehlídka narcistů

Úvahy výtvarné – Jarní výstavní...

Vláda věcí tvých…

ÚVAHY TELEVIZNÍ

Cit pro věci, které mají...

Tuto malou vzpomínku na Jirku Ornesta...

Burza

Jubilejní Poděbrady jinak

Herecká asociace informuje

Podoby – Tři mouchy

Stručný obsah příspěvku zde není...

Moravské divadlo Olomouc

Do divadla zadním vchodem

Zahraničí

Slovensko intimní i veřejné

Stručný obsah příspěvku zde není...

Vladislav Trojickij: Herci...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Ohlasy

Vyjádření k mediální...

Naše studentka 3. ročníku oboru...

Zemřeli

Zemřeli

André Louis Perinetti (7. 8. 1933...

Výročí

Výročí 1.−15. června

Výročí 1.–15. června △ Hnilička...

Paměti, záznamy, deníky

Jan Skopeček: Má poslední...

Stručný obsah příspěvku zde není...

Obrazem

O tanci i bez něj

Ve foyeru Jihočeského divadla v...

Fagi a divadlo

Expert – splněný sen II

Zamčené články se otevírají heslem, uveřejněným v tištěné verzi Divadelních novin na s. 15 (všechny články jsou volně přístupné po dvou měsících).

Obsah čísla 10/2017



Obsah,